𝖄𝖔𝖚 𝖜𝖎𝖑𝖑 𝖇𝖊 𝖒𝖞 𝖌𝖆𝖓𝖌𝖘𝖙𝖊𝖗 2

24.

„Dáme si znovu poker." zasmál se

„No ty vole." trochu jsem se možná lekla

„Co?, bojíš se?"

„Hry ne, ale tebe s Martinem už jo." podívala jsem na nabroušenýho Martina, kterej rozhodně nebyl naladěnej na to, aby byl s Davidem v jedné místnosti, natož u jednoho stolu

„Nestarej se, radši se jdi převlíct." zavrčel Martin

Pro jistotu jsem byla ticho a šla se navlíct do šatů.

„Seš na něj dobře nabroušená, že?" zasmál se Richard

„A divíš se mi?" štěkla jsem i po něm

„Promiň, dobrý." obejmul mě kolem pasu

„Hmm."
———
Jakmile jsme dojeli na, pro nás už velmi známé, místo, tak jsme zasedli ke stolu, a začali hru.

Kolem stolu sedělo pár dalších lidí, většinu jsem nikdy v životě neviděla a byla jsem jen rychle představena před začátkem hry.

I když všechen personál, co nás obsluhoval, byl vycvičenej a šlapal jako hodinky, tak se to neobešlo bez pár slizkejch pohledů na nás s Tess.
Samozřejmě, že to kluci nenechali bez odezvy.

„Děláš si ze mě jenom prdel?!" vyjel po číšníkovi Richard, po tom co zaregistroval, jak se po nás, nebo spíš po mně díval. Tess mu byla dost jedno, stejně jako pokaždé.

„Zlato." položila jsem mu ruku na stehno, abych ho trochu uklidnila

„Nech toho, Karin. Teď se bavím s ním." oddělal mi ruku a stoupl si

Nedivím se mu, koukal po nás už hodně dlouho, ale tohle prostě patří k tomu, když s Tess máme velký výstřihy a vypasovaný šaty, takže jsem se ho snažila uklidnit, aby se to obešlo bez větších následků.

„Jsem zvyklá." pokračovala jsem

„A co že seš zvyklá?, na to nemáš být zvyklá, to se prostě nemá dít." přišel k číšníkovi, kterej na něj jenom docela vyděšeně díval a nevěděl co má říct

Já byla už radši ticho, ale tentokrát se do toho vložil David, protože dnes celkově neměl dobrou náladu skrz Martina a asi mu úplně nepomohlo to, že je tady Richard připravenej se rvát.

„Doprdele sedni si, já to pak vyřídím." chytl ho za rameno a posadil ho

Richard mu jenom oddělal ruku ze svýho ramene a odešel na záchod, nebo s největší pravděpodobností šel tam.

Já se jenom zhluboka nadechla a napila se ze své už poloprázdné skleničky.

Podívala jsem se jenom na Tess, která seděla vedle Martina a bylo vidět, že ji to není dvakrát příjemný.

No tak Tess mi úplně nepomůže.

Zvedla jsem se od rozehrané hry a odešla směrem záchod, ale ne ten dámský, ale zamířila jsem to k našim svalnatějším protějškům.

Jakmile jsem vešla do místnosti, tak jsem uviděla Richarda s brkem v ruce, opřenýho zády o zeď obloženou mramorem. Ano, přesně Davidův styl. Čím víc je vidět jeho vliv, tím samozřejmě lepší. Pomalu jsem k němu přišla a vzala si od něj jeho, jako vždy, bravurně ubalenýho jointa.

„Ještě ty mě ser." podíval se na mě nepříjemně

„Nech toho, víš, že mi to taky vadí." potáhla jsem si

„Moc to nevypadá." pořád podrážděnej si vzal jeho brko

„Tak se třeba poser, myslíš, že budu jak kráva po něm řvát, ať na mě nečumí?" začala jsem být docela namíchlá

„Na tohle nemám." típl to a odešel zpátky

Já si jen sedla na pult, kde byla v řadě zasazená umyvadla a opřela se hlavou o zrcadlo.

„Tohle bude v prdeli. To bude mít doma ještě dohru. Nebylo mi líp s Danem?" začala jsem přemýšlet nahlas

Seděla jsem tam takhle asi další čtvrthodinu, pak jsem seskočila a šla zpátky.

Nevím jestli jsem byla víc naštvaná nebo zklamaná z toho, jak se ke mně Richard zachoval. Nechci aby to teď mezi náma bylo takhle, je to jenom horší a horší a já nevím proč. Nemám pro to jediný vysvětlení.

Když jsem došla zpátky ke stolu, tak jsem jen kývla na Davida a pokračovala dál k baru.

„Panáka něčeho tvrdýho, to je jedno co to bude." řekla jsem barmanovi

Barman jenom kývl na znamení souhlasu,  a podal mi panáka s žlutavě medovou tekutinou.

Na poděkování jsem se nějak nezmohla, kopla jsem to do sebe a odešla zpátky ke stolu.

Nějak jsem přežila celej zbytek hry a konečně jsem mohla vypadnout.

Nejhorší na tom je, to, že s Richardem sdílíme jeden pokoj. A teď je to, jak jste si mohli všimnout, o držku.

Co by se stalo kdybych odjela za Danem?

No dobrá kravina, když jedeme s Richardem jedním autem.