Jiná

8.kapitola

,, No....."

,, No? co?" ,, Rozhodla jsem se že ti pomůžu, ale vůbec nevím jak, to je ti doufám jasný"  ,,Ano to je mi jasný. Ale jestli si pamatuješ říkala jsem že mám dvě dcery, ta jedna bydlí hrozně daleko, ale ta druhá mě i vidí a komunikuji s ní a ta ti pomůže"  ,, Jo jasný. Celá žhavá. Úplně vidím, jak přijdu za tvou dcerou a řeknu Ahoj pomůžu ti vyřešit smrt tvé matky, já jí totiž vidím taky"

,,No je dobře, že si z toho děláš takhle srandu, ale ona pracuje u policie, takže ti určitě hodně pomůže. Jo a ona o tobě ví"  ,, No bezva. A kde teda bydlí, nebo jaké má číslo. Jestli ti to nedošlo, tak já na ní nemám žádný kontakt, ani nevím kdo to je!"  ,, Tady je  její adresa. Bude stačit že řekneš jen své jméno" 

,, Dobře. Zítra za ní zajdu OK?" už jsme se jen rozloučili a já si šla lehnou. Byla jsem strašně unavená.

................................................................................................................................................................

Ráno jsem se nasnídala, udělala ze sebe člověka, jak já říkám. Měla jsem v plánu jít, k té Kelly dceři. Jsem zvědavá, jaká bude. No nemám, z toho moc dobrý pocit. Na ulici, jsem si zastavila taxi. Řekla jsem adresu a jela. Doufám, že to proběhne dobře.

................................................................................................................................................................

Stála jsem před dveřmi, které by měli patři jí. Zazvonila jsem a čekala kdo vyjde. Po otevření dveří, jsem byla jako paralizována. Jestli si pamatujete, jak jsem řekla že snad krásnější slečna, než Kelly být ani nemůže. Zpetla jsem se. 

,, Dobrý den. Co by jste ráda?"

,, Dobrý den i vám. jsem Lori Preston a asi to bude znít divně, tak mě posílá vaše matka"

,, Panebože, ona mi neřekla, že se jí to povedlo. Jsem strašně ráda, že jste souhlasila."

,, Aha?"

,, Víte já jsem četla dokonce všechny vaše knihy. No dalo by se říct, že jsem posedlá vašimi díly."

,, Tak to sem ráda , že jste moje faninka, jestli to tak můžu nazvat. No a jestli by to nevadilo, tak bych si ráda tykala"

,, Nevadí já, to taky tak beru. A ráda jsem Viky"

,, Lori"

,, Viky a kolik ti je?"

,, Je mi devatenáct. Ale za dva týdny, mi bude dvacet"

,, Dobře a co budeme řešit, jako první?"

,, Podrobně si projdeme papíry a sepíšeme si co víme a jsme schopni to dokázat. Dál se ukáže. Abych se přiznala, tak sama nevím. Jsem ale s mamkou domluvená, že kdybych to už řešit nechtěla, tak nemusím"

,, Dobře, tak se do toho pustíme"