Byl vecer a já seděla u sebe v pokoji. Převleklá jsem se. Vzala sem jsi na sebe svoje oblibené tílko, ktere mi končilo u pupiku, mělo veliký výstřik, bylo bile a ja ho doma nosila bez poprsenky. A k tomu sem jsi vzala ružovou skladanou mini sukňy, takže jsem vypadala nějak takhle (akorat bez ty poprsenky no)
A sla jsem jsi ohrát večeri. Udělala jsem si cinckou polivku s pytliku. Jedla sem jí u stolu a najednou se ozval zvonek u dveri. Otevrela sjem. A stal tam on. Pan présidet. A ja si nejednou uvjedomila, ze nemam kakalhotky.
Proboha co budu delat, myslela jsem si.
"Vstupte dovnitr prosím!!!" zakricela jsem na nej.
"Já nesjem chluhý!" odpovjedel on a vešel do bytu. Chytil mě za rameno a koukal se mi do ocí.
"Nedáte si se mnou taky cinckou polifku?" zeptala jsem se po chvilce nervozním hlasem. "Je s pytliku..." dodala jsem svudnicky sepotem.
On se usmal. "Nejím takove blafy! A ty byjsi taky nemela, kdyz cekas moje dytě!"
"Ale pane, to jste si mě s někym musel splést!" rekla jsem vymluvne.
"No dobre, technicky jeste necekas, ale co kdyby. Mohla bys."
"No to teda nemohla, ja sem neplotná! Doktor mi rekl, ze nemam vůbec zadné spermije!"
On se na mě chvilku jen koukal asi jsem ho zarazila.
"Ráno jsem měl pocit, ze jsi chytrejsí..." zamumlal. "Asi jsem se spletl a pujdu svadet někoho, kdo mi za to stojí."
"Ne ne, pockejte, ja chci abyste svadel mě!!! A nesjem az tak hloupa! Ja tady studuju vysokou skolu vyte! Tady v Moskvje! To je hlavni mesto Ruska vyte!?" vykrikla jsem, ale on uz byl ze dverí pryc.
ČTEŠ
PUT IT IN, PUTIN
CasualeProtiklady se přitahují. To každý ví. Co se stane, když se mladá ošklivá chudá dívka zamiluje do starého pohledného a bohatého prezidenta Ruska? Bude u něj vůbec mít šanci? Nebo si svou lásku jen namlouvá? Přežijí oba, nebo přijde záhadná apokalypsa...