Půlnoční proroctví

•18•

Třetí kolo her už bylo jednodušší. Sice jim to museli vysvětlit vícekrát, ale nakonec to pochopili.

V podstatě to bylo na princip hry Chytni číslo, kterou Joy hrála, když byla menší na táboře. Každý měl své číslo a musel chytnout hráče, který měl číslo o jedno menší nebo větší.  V podstatě jeden člověk byl lovec a zároveň byl lovený. Až na to, že tohle byly Bojové hry.

Bylo to mnohem brutálnější, neboť se bojovalo o postup do velkého finále. Padesátka studentů bojovala na uměle vytvořeném prostoru a s překážkami, jako třeba padlé stromy, gejzíry, létající kameny a vysoké skály. A co bylo nejhorší?

Do finále postupovali pouze dva studenti. Bojovali opravdu dlouho, a byla vidět únava i na těch nejlepších. Celá škola jim fandila a dokonce se uzavíraly sázky o dubliony-měnu Kandeny.

Taky tu bylo více vážnějších úrazů a více krve. Joy si dokonce musela několikrát za bitvu ošetřit zranění. Ale uměla si ošetřit pouze lehká škrábnutí, neboť umí jenom úplné základy léčitelství. Ale ani taková zranění, jako třeba popáleniny třetího stupně, ji nezabránily ve výhře.

Postupně se probojovávala. A za to utrpení, kterým si musela projít, vyhrála postup do velkého finále!

Mělo ovšem jeden háček...Její soupeř měl být Barnaby. Už teď měli jistou výhru v bodování, ale ona chce všem dokázat, jaká je rváčka, chce si získat respekt a všem dokázat, že proroctví je v dobrých rukou.

Mezitím, co ji Zora ošetřovala ošklivá zranění, probírala bojový plán s Jerrym.

,,Vytáhni své nejlepší triky. A zkus i ten tvůj nový. Jak že ho to nazýváš?" zeptal se jí chlapec.

,,Hurikán." odpověděla prostě dívka a znovu si promýšlela svou strategii.

,,Ten bych použila jako první. Tím ho oslabíš a když nebude dávat pozor můžeš zkusit lano." přidala se do rozhovoru černovlasá čarodějka, která právě došila řeznou ránu na dívčině noze. I ona se zúčastnila třetího kola, ale umístila se až dvacátá první.

,,Jo, ale hurikán je energicky hrozně náročný." namítla rusovláska a prohlížela si jizvu po zranění.

V tu chvíli za nimi přišla Sheila, ale ani se nezastavila a zamířila přímo ke kruhu.

,,Kam jdeš?" zeptal se jí její bratr.

,,Um, do knihovny." odpověděla rychle.

,,Nechceš nám raději pomoct vymýšlet taktiku proti Barnymu?" namítla Joy s nakloněnou hlavou.

,,Um. Ehm...Musím se učit." pokrčila rameny rozpačitě. Vstoupila do kruhu a poskočila.

,,Poslední dobou se chová nějak divně...Všechno to začalo tím útokem na Barnabyho. Zajímalo by mě, co má za lubem..." přemýšlel nahlas a kroutil hlavou.

,,U všech dračích šupin, tak ji nechej. Dej ji prostor. Ona se bránit umí a kdyby se dělo něco vážného, tak nám to řekne." pousmála se na něj Zora a přátelsky ho dloubla do ramene.

,,Asi máš pravdu...Tak. Pojďme dál vymýšlet vítěznou taktiku." povzdychl si a nechal to plavat.

***(následujícího dne)***

Joy seděla v šatně na lavičce a třásla se nervozitou. Dnes byl ten den. Den, kdy se rozhodne o výtězi. Netrpělivě si pohrávala s bílými prameny vlasů. Už po několikáté si je zaplétala do pleteného copu. A aby toho nebylo málo, cítila, že se něco stane. Něco, co ji změní...