Temný princ

6. kapitola

"Tak víš co příště na tebe seru!" Zařvu a vydám se domům. Ten spratek mi absolutně zkazil náladu a já mám teď chuť někoho zabít, abych se aspoň trochu uklidnil. Mám trochu problém ovládat svůj vztek.
Nakonec jsem se napil z nějakého muže a hned mi bylo lépe. Vymazal jsem tomu muži na to vzpomínku a šel klidně domů.

Nějak ani nevím jak jsem se dostal domů. "Si myslí že mu jako budu děkovat? Prý že mě zachránil. To určitě." Mrmlám si pod nosem a pak padnu do postele. "Seru na něj. Budu prostě dělat že neexistuje a budu mít klidnější život." Řeknu než usnu tvrdým spánkem to jsem ovšem ale netušil jak špatně mi bude ráno.
Ta bolest hlavy. Myslel jsem si že mi každou chvilku musí vybuchnout. "Kde jsou sakra ty prášky?" Zavrčím a jdu do kuchyně.
"Chrisi ty jsi pil?!" Najednou zařve na mě moje máma.
"Co? Jeee ahoj mami ty nejsi v práci?" Chytnu si hlavu. Začne na mě křičet různé nadávky jak jsem to mohl udělat. Že co kdyby mě někdo viděl a vyfotil. A proč by to někdo dělal? Protože mám slavný rodiče chemický. Jsou proslavení po celém světě, protože vynalezli spoustu léků co už lidem zachránilo život. A naivně si myslí že já se taky budu věnovat těm chemickým reakcím. Chemie mě nikdy nebavila.
Ani nevím co by mě tak bavilo.
"Mami prosím neřvi pukne mi z tebe hlava." Hodím prášek do vody a odejdu si lehnout.
"No to ne zlatíčko jdeš pěkně do školy. Jen si to užij. Třeba si tím zapamatuješ, že když jsi nezletilý tak nemáš chlastat." Čapne mě za mikinu a odtáhne mě ke dveřím.
"Ale mamiii ty jsi jako nikdy před 18cti nepila jo." Povzdechnu si.
"Já jsem byla hodný dítě se zeptej svojí babičky." Dám mi do ruky batoh který jsem tu včera odhodil.
"Budu asi zvracet." Řeknu a rozběhnu se na záchod. "Já se z něj zblázním." Uslyším ještě nez začnu vysypat svůj obsah žaludku do záchodové mísy.
Nakonec se mamka nade mnou slitovala a poslala mě si lehnout. Dokonce mi i přinesla nějaký prášek proti bolesti hlavy.
"Aspoň už víš co kocovina je, takže se to už nebude opakovat že synu?" Skloní se nade mnou mamka. "Už ne neboj se, protože bych vám mohl zkazit pověst." Uchechtnu se.
"Ano přesně tak." Cvrkne mě do nosu a pak odejde. Povzdechnu si. Pořád jim jde jen o to aby si o nich nikdo nemyslel nic zlého.
Být slavný je blbý. Musíš se pořád hlídat co uděláš, protože bulvár se nikdy nezastaví.

Rozhodl jsem se otravovat toho prcka. Baví mě štvát. Je docela roztomilý, jak se vzteká.
Ano jsem spíše více gay a za ty léta co jsem na tomhle světě to nikdy nebylo tak populární být gayem. Je sice pěkné, že lidé nás gaye nebo lesby začínají brát mezi sebe, ale někteří lidé jen tvrdí že jsou gayové nebo lesby, aby se zvýraznili a lidi je měli rádi.
Což mi přijde hrozně hloupé. Každý člověk má v sobě něco výjimečného.
Tak proč se přetvařovat?
Sice tvrdí jak jsou gayové nebo lesby, ale nikdy si to nezkusili co je být s druhým klukem nebo holkou. Možná je to i nijak nepřitahuje ani neláká, ale přetvářka je v dnešní době častá věc.
A taky to pořád někomu nemusí cpát do hlavy že je gay a ať ho bereme mezi sebe. Je to otravné. Copak já to někomu cpu? Ne! Je to každého soukromá věc.
Ale teď zpátky k ději.
Toho skrčka jsem si našel na sociálních sítí a napsal mu.