Pozn.autora: Celá povídka je 15+, tato kapitola obzvláště. Pokud jste slabší povahy a nezvládáte násilí konec vynechejte.
Nepříjemný zvuk budíku se ozval dřív než by mi bylo milé. Ztěží jsem vylezl z postele, vykonal ranní hygienu a před skříní přišlo dilema. Chci se Liamovi líbit, zároveň teď nejméně týden nikdo nesmí vidět mé paže. Jako naschvál se otepluje, to je fakt k vzteku. Můj výber nakonec padne na úzké černé džíny, šedé triko s tříčtvrtečním rukávem a koženou bundu.
Přesně v sedm jsem vyšel ze dveří a Liam akorát parkoval před domem. Teď příjde ta nejtěžší část, nesmí poznat že se sotva hýbu, záda a stehna mi hoří bolestí a nejraději bych brečel pod peřinou. Absolutně netuším co budu dělat až dojde na něco intimnějšího. Ano, s jistotou už můžu říct, že chci aby na něco došlo. Cožpak to ale jde? Ne jen, že jsem odporně vyhublý, i když to díky Amy a Liamovi není už tak hrozné, ale mám jizvy snad po celém těle. A i kdyby se mi neudělali, po včerejším záchvatu zuřivosti na stehnech a rukou, pořád mám zjizvená celá záda. Už několikrát jsem uvažoval, že Liamovi vše řeknu, jednou když se přímo zeptal, zda se doma něco neděje, měl jsem k tomu fakt blízko. Naštěstí mi v čas došlo, že nikoho nemám. Šel bych do děcáku, bůh ví kam. Přišel bych o vše, o školu, Liama, Jamieho, Amy i Shawna. To nemůžu dopustit. Musím to ještě pár měsíců vydržet, pak budu plnoletý. Najdu si brigádu a odstěhuju se.
,,Dobré ráno." Zářivě se na mě usměje,když vystoupí a rozejde se ke mě.
,,Dobré ráno." Usměju se na zpět, než ke mě Liam dojde a vtáhne do kousavého polibku. Dlaně mu sjedou na mé pozadí, které promne. Dnes je to, ale velmi bolavá záležitost. Jen tak, tak udržím bolestivý vzdych.
,,Děje se něco?" Se zamračením se odtáhne, aby si mě prohlédl. Sakra.
,,N-neděje. Jen se mi nechtělo vstávat." Falešně se usměju,snad mi to uvěří. Liam se naštěstí uchechtne, zakroutí hlavou a dovede mě k autu, kde mi otevře dveře. Posadím se a jakmile zavře dveře bolestně zasyčím. Tohle bude rozhodně má nejbolestivější cesta autem.
,,Maličký, jsi určitě v pořádku?" Zadívá se na mě se starostí vepsanou ve tváři.
,,Jsem, neboj." Vykouzlím co nejzářivější úsměv.
,,Nialle, kdyby ti otec ubližoval řekl by jsi mi to?" Jen přikývnu a políbím ho.,,Děkuju za svezení." Usměju se a jako každé ráno se nahnu k Liamovi pro polibek. V úmyslu mám jen malý polibek, z omylu mě vyvede Liamova ruka na mém stehně,když se chci odtáhnout. Za šíji si mě přitáhne zpět do dravého polibku, který trvá několik minut.
,,Um,půjdu." Vydechnu,když se od sebe odtáhneme.
,,Napíšu ti. Odpoledne mám vyřizování, ale zítra by jsme mohli být celý den spolu, pokud už nemáš plány." Mrkne na mě. Zítra je sobota, což by znamenalo celý den spolu. Normálně bych nic proti neměl, ale vím, že Liam chceš náš vztah posunout o kousek dál. Na sex se necítím, ale nějak by jsme postoupit mohli. Jen musím vymyslet, jak u toho zůstat oblečený.
,,Nic nemám, rád budu s tebou." Možná, že když udělám dobře já jemu, nebude mě chtít svlékat.
,,Budu se těšit. Pilně se uč."
,,Ty na sebe dávej pozor." S poslední pusou se opravdu rozloučíme a spěšně vystoupím. Bylo to bolestivé? Kurva, ano! S hraným úsměvem se ještě otočím a zamávám, pak už se vydám ke škole, kde čeká Jamie.,,Povídej, přeháněj." Vypískne jako vždy, když s Liamem trávím odpoledne.
,,Byli jsme na London Eye a pak se projít parkem, večer mě vzal ještě do restaurace. Celou dobu jsme si povídali a Liam byl jako vždy dokonalý. Nevím co na mě vidí." Zakroutím hlavou a Jamie se zamračí..
,,Ted mě poslouchej, pro Liama jsi výhra, nezaslouží si někoho tak úžasného, protože se občas chová jako hovado a sobecký parchant. Jen ať se pěkně snaží a váží si tě. Viděl jsem jak se dokáže chovat k lidem, se kterýma spal." Přikývnu, že rozumím, i když si myslím svoje.
ČTEŠ
Life with Criminal //Niam
FanfictionJmenuji se Niall Horan, je mi 17 let a posledním rokem studuji architekturu. Ve škole jsem, dalo by se říct, oblíbený. Spolužáci se semnou rádi zasmějí, profesoři si nemůžou vynachválit můj prospěch a talent. Není to tak, že bych byl hodně chytrý, m...