5.kapitola

159 12 0
                                    

Přišla jsem domů,vybalila si věci a šla se převlíct.Najedla jsem se a zavolala Kemil,jestli jde ven a ona souhlasila,mám se k ní stavit.Tak jsem se teple oblékla,vzala si věci a vyrazila.Došla jsem až k ní před dům a zazvonila.Otevřela mi nějaká starší paní.

"Dobrý den je Kemil doma?"zeptám se jí.

"Ahoj ty budeš Emilly,pojď dál,je v kuchyni"řekne a zavede mě k ní

."Ahoj Emily,počkáš chvíly,jen si udělám jídlo"řekne a při tom si dodělává sendvič.

"jasně však v pohodě"řeknu a posadím se.

Začneme spolu mluvit a ani ne tak za 5 minut(zhruba v tu dobu má Kemil snězený čtvrt sendviče)se ozve

"Kemill!! děláš se ze mě srandu,naval to triko nebo ti lisknu!!"slyším otočím se a uvidím do půl pasu svlečeného kluka.

Je vysoký,má černé vlasy a hnědé oči.Je pěkně namakaný a je podobný Kemil,mají stejný oči,a rty,jen je má o něco plnější.

"Ježíš brácha nešil,na vem si ho "řekne Kemil a hodí po něm červené tričko,které leželo na stole.

"Ahoj"pípnu,ale když se chci otočit,nejde to,nemůžu z něj spustit oči,napomenu se a otočím se,nesmím se na něj dívat

."kdo je to?"zeptá se kluk.

"chmm Eriku tohle je moje spolužačka Emily,Emily to je můj starší a praštěnější bratr Erik"řekne a kývne na ni.

"Ti dam praštěnější ty naše hvězdo "řekne s tak nádherným ůsměvem ,pocuchá Kemil vlasy a odejde.

"grrr to nesnášim,mám pak zakudlané vlasy".řekne naštvaně.

Já jen přikývnu.Kemil to dojí ,převlíkne se a vezme ven psa,jdem se projít.

Pokecáme a dohodnem se,že zítra zajdem do obchodu si nakoupit věci do školy i na sebe.Než odejdu od jejich domu uvidím Erika odjíždět na červené motorce.

Je nádhernej.

Cože ja o něm tak přemýšlím?

asik ž začínám být normální,za což sem ráda,ale přesto to chce ještě čas než se vyléčím úplně.

Dojdu domů řeknu našim jak bylo ve škole,najím se okoupu a jdu spát.

My magic storyKde žijí příběhy. Začni objevovat