My magic story

28.kapitola

Když jsme došli do tábora,kluci objímaly svoje holky a vypadaly šťastně.Jen my dva jsme šly vedle sebe a jen se tak držely za ruce.

Erik zaparkoval motorku tam kde je měli kluci a šly jsme si sednou k ohni.

"Ahoj Eriku kdes byl?"zeptal se Alex.

"Trochu se proběhnou ještě" řekl a potutelně se na mě usmíval.

Já se usmála na něho a on si mě k sobě přivinul

."Chcete něco vidět?" zeptala se najednou Cloue a my jsme přikývli.

Posadila se rovně na lavičce a zahleděla se do ohně.Najednou se oheň začal formovat do tvaru lví hlavy.Za chvíli pře námi byl celý lev a najednou zařval.Trochu jsem sebou cukla jak jsem se lekla a Erik si mě přitáhl blíž.

"Páni to bylo úžasný" řekla jsem.

Kemil se najednou celá vzpřímila a taky se zadívala do ohně,ten najednou začal měnit barvy.

Z červenooranžové šel do zelena a ze zelené do modra,bylo to úchvatné

."Páni to je krása" vydechly jsme.

Teď byla nejspíš řada na mě.Vzpřímila jsem se a zadívala se do ohně.Vztáhla jsem ruku před sebe a najednou byl oheň ve vzduchu.

Vznášel se asik metr nad ohništěm,ale pořád hořel.Kemil  a Cloue se začaly taky soustředit a oheň se začal měnit.

Najednou se v ohni objevil modrý lev který zařval.Začala jsem kolem něj utvářet krajinu.Najednou to ale nebyl lev ale zelený kůň s křídly(pegas) který letěl vzduchem.

Byla to nádhera.Pak jsme toho nechaly.Kluci na nás užasle hleděly.

"Wow to bylo ohromné"řekl Erik a přede všemi mě políbil.

Jakmile jsem se odtáhla každý se na nás udiveně koukal,kromě Cloue,ta se jen usmívala a přikývla na znamení že mě chápe a že je ráda,že už nejsem tak vyděšená s klučičího dotyku.Pak jsme to už nějak neřešily

.Radši jsme si vzaly jídlo a najedly se.později Jason začal hrát na kytaru a Cloue se na něho zamilovaně usmívala.

Potom jsme si šly lehnout.Ležely jsme ve dvojicích.Já s Erikem,Alex s Kemil a Jason s Cloue.

Ležely jsme v obětí a nechaly jsme hořet oheň,jelikož je pod ochranným kouzlem které vyrobila Kemil nerozšíří se.V noci mě probrali zlé sny.

zase se mi zdálo o tom vězení a že mě někdo honí.S trhnutím jsem se probudila.Erik vedle mě spal.Nechtěla jsem ho budit,tak jsem vylezla potichu z postele a šla si sednout k ohni.

Něco tu ale bylo špatně.Začaly se my vracet vzpomínky které jsem se snažila co nejvíce zapomenout.Nejen že se jich vracelo hodně,rychle a naráz,ale vracely se mi podrobnosti.

Nemohla jsem to nějak kontrolovat bylo toho na mě moc.Najednou jsem se neovládala.Oheň vedle mně vzplál více.

Začala jsem sebou házet z jedné strany na druhou a snažila se vzpomínek zbavit,ale nešlo to.Vztoupila jsem do ohně a najednou jsem se i sním vznášela metr a půl vysoko ve vzduchu.

Celá moje bytost křičela a snažila se od toho osvobodit.Strašně mě rozbolela hlava,jako by mi chtěla prasknout.Nemohla jsem už to nešlo déle vydržet,vykřikla jsem

"Ne!! Dost nechte mě  být!!" křikla jsem.

Uslyšela jsem hluk A najednou jsem ležela v Erikově náručí a ten se mě snažil utěšit.

"Nepláč to bude dobré zlato,uklidni se to bude v pořádku uvidíš,už jsem tady"konejšil mě a já se pomalu uklidnila.

Nakonec se vše uklidnilo a já sem si šla lehnout s Erikem do domku tak jako všichni.Myslím že byl celou dobu vzhůru a hlídal mě.

Pevně jsem se k němu tiskla,jako by my šlo o život a on mě zase pevně držel.Nakonec jsem nějak usla.