7.kapitola

142 11 0
                                    

Přišla jsem domů,najedla se a šla uklidit dům,táta byl na pracovní cestě a máma u nějaké paní,měla jí šít šaty na ples.

Byla jsem sama doma,tak jsem si dala vanu abych uvolnila bolavým svalům na nohách a pořádně se vydrhla,nachystala si věci do školy a šla spát,byla jsem unavená.

Zdál se mi už další den po sobě  ten stejný sen.

Jsem venku na zahradě,ale sedím na houpačce a někdo mě houpe.Mám na sobě nádherné světle modré(levandulové)šaty po kolena a na hlavě mám věnec s kopretin(moje oblíbené).

Směju se a kluk co mě houpe taky,je mi nádherně.Hned na to stojím opřená o kluka,který se opírá o strom.Nádherné voní,ale vidím jen jeho hnědé oči a černé vlasy,zbytek je rozmazaný.

Zklání se nademnou,chce mě políbyt a když už se to skoro stane zazvoní mi budík,s trhnutím se probudím.

"To mi děláš schválně!!"zařvu

.Chhmm to je ůžasné,vždycky v tom nejlepším to skončí,to je na zabití.

Takhle to probíhá asi skoro měsíc .Sen se mi zdá už tak 3x za týden,a není takový jako předtím.

Ve škole se začínáme učit,a máme i tělák,nic zvláštního.Až ke konci měsíce kdy se mi stane první nehoda.Pohádala jsem se s mámou,nechtěla mě pustit do města,já ji chápu ale byla jsem tam už s Kemil a zvládnu to znova

.Nakonec mi to povolila,ale naštvala mě,takže jsem šla do lesa a kousek od domku na stromě jsem se rozčílila tak až jsem rukou vrazila do stromu a udělala jsem do něj díru,lekla jsem se ale myslela jsem si že ten strom byl starý tak jsem to nechala být.

My magic storyKde žijí příběhy. Začni objevovat