Ráno jsem se cítila nepopsatelně.
Poté co jsme se večer poprvé políbili, jsme si lehli ke mně do postele a povídali si dokud jsme neusnuli. A to mě přivádí k té první větě.
Ráno jsme se probudili v objetí ve stejnou chvíli a chvíli jsme se na sebe jenom koukali.
,, Ahoj." Začal.
,, Ahoj."
,, Jak to řekneme ostatní? "
,, A musíme jim to říkat? Chtěla bych abychom byli ještě chvíli sami. Jen my dva. Až se to dozví ostatní, už to nebude ono. "
,, Nechce se mi moc mít před ostatními tajemství. "
,, Já tě chápu, ale až se to dozví táta bude pěkně vyvádět. "
,, Nějak to budu muset skousnout. A jak to mezi námi vlastně je? "
,, Co chceš, aby mezi námi vlastně bylo? "
,, Neodpovídej mi na otázku otázkou. Ale abych ti odpověděl, chci aby to "něco" bylo něco víc. "
,, Shodou okolností chceme oba to stejné. Taky si přeji, aby to bylo něco víc." Nakonec si dáme pusu a pokračovali bychom v tom, ale to bych to nesměla být já. ,, No mám hlad." A s tím se začnu oblíkat.
,, Vážně?"
,, Co?" Zeptám se se smíchem.
,, Proč?"
,, Co? Nevím co myslíš"
,, Proč to kazíš?" A v tu chvíli do mě praštilo poznání.
,, Protože jinak bych to nebyla já."
,, Aha. Tak se uvidíme u snídaně." Dal mi pusu.
,, Dobře." Já mu pusu oplatila a on odešel.
Já jsem se převlékla do tohoto:
Když jsem přišla dolů na snídani, tak tam seděli už úplně všichni. Včetně Steva
,, Dobré ráno"pozdravila jsem úplně všechny.
,, Dobré. "
,, Co je na snídani? "
,, Nevím. Dojídáme to co jsi dělala včera, tak si taky vezmi."
,, Ne díky. "
Tak nakonec to dopadlo tak, že jsem si dala toto:
ČTEŠ
Skrytá (Avengers)
FanficCo kdyby měl Stark dceru? Co když o ní ví, ale neví co se sní stalo? Co když se něco stane a on ji musí zachránit? Co když se na povrch dostane dlouho skrývané tajemství? Přimotá se do toho láska? Čti a dozvíš se. Je to můj první pokus. Omlouvám se...