Ještě jednou na ní šáhneš!! (Nik tendo, Yzomandias)

3.2.2020

Ten hezký datum nám rychle zmizel a je tu další den. Ucitla jsem se ve svém pokoji. Asi mě přenesli nwm. Koukla jsem se na hodiny a už bylo půl jedenáctý. Tak že dneska snídaně zase odplouvá.

Jdeme na to. Koupelna vysprchovat se, vyčistit si zuby, učesat si vlasy do normalního culíku. Další. Pokoj lámat si hlavu nad oblečením. Nakonec modrý kraťasy a černá mikina.

Vyjdu z pokoje a na sedačce už sedí ti dva.

,, Dobré ráno." popřejou mi oba dva. Jen na ně kývnu.

Moje insta story je přeplněná přácníčkami na které jsem slíbila odpovídat. Dnes je den od ukončení modelingu. Šla jsem si udělat kafe ale abych stihla instagram dala jsem mobil Kubovi.

,, Jen na zprávy odpovídej děkuji."

,, Rozkaz."

Po chvíli se kafe udělalo a já už šla za klukama.

,, Napsala ti nijaká modelingová agentůra že s tebou chtějí zase spolupracovat." ukáže mi mobil Jakub

,, Odmítni to."

,, Jo tak to asi už nepůjde. Omylem jsem jim napsal že by jsi hrozně ráda a už s tebou na příští měsíc počítají." zabijácky jsem se na něj podívala.

Vzala jsem mu mobil z ruky a zkontrolovala si to. Měl pravdu. Kdybych jim napsala že to byl omyl vipadalo by to divně. No pak za nima zajdu a vysvětlím to teď to nebudu nijak extra řešit.

Hodila jsem po Kubovy polštář a mobil na chvilku odložila. Povídali jsme si a když byl čas oběda dojedli jsme špagety. Po obědě šel Kuba k sobě do pokoje. Asi si zdřímnout. A já zůstala s Dominikem sama v obýváku.

,, Proč nechceš být zase modelka?" zeptal se Dominik

,, Ono to zní hezky každý den jezdit po světě a ukazovat svojí krásu ale po roce ti to už tak hezký nepřijde. Nemáš na nic čas jenom prostě jezdíš po světě.

,, Měla by jsi svojí krásu viužrívat. Jsi hrozně hezká. Nemůžeš se schovávat v baráku."

,, Můžu."

Dominik se začal přibližovat. A je to tady zase. Stále se přibližuje. Začne mě líbat. Sakra to bych neměla dělat. Líbáme se asi pět minut.

,, Báro?!!" vyruší nás Jakub který stojí ve dveřích svého pokoje.

Vztanu z gauče a koukám na Jakuba. Kuba přijde k Dominikovi a dá mu pěstí. Vezmu do ruky mobil a začíám zmatkovat.

,, Ty hazjzle něco jsem ti říkal." křičel na Dominika

Pak přišel ke mě. Mě by snad nikdy neublížil ne?

,, Já se tě před ním snažil chránit. Dneska se s tebou líba a zítra mrdá jinou. Kurva. Myslíš si že to dělám jenom tak pro nic za nic?!! Chtěl jsem tě jenom chránit. Zklamala jsi mě."

,, Jakube je mi dvacet let. Jsem dospělá dokážu se o sebe postarat. Chápu že chceš chránit svojí mladší sestru ale nepřeháníš to?"

,, Vy dva jste spolu zkončili. Jasný."

,, Ne."

,, Cože?"

,, No ne. Slyšel jsi zprávně."

Jakub mi vytrhnul mobil z ruky. Naštvala jsem se vzala si klíče a odešla z bytu. Nevím kam půjdu ale nikam jít musím. Hlavně že mám na sobě kraťasy. Půjdu do parku.

POHLED JAKUBA

Kurva to jsem posral. Kouknul jsem se na Dominika který si drží roztrhnutý ret.

,, Do píči!!!" zařvu a hodim s kytkou o zem

Přišel jsem k Dominikovi

,, Teď mi řekni popravdě. Chtěl jsi jí jenom vojet nebo k ní něco cítíš? Jestli to jde." zeptal jsme se Dominika

,, Nic k ní necítím."

,, Ty jsi ale takovej čůrák ale takovej!! Mám chuť tě zabít ale to bych šel do vězení a ve vězení Báru nenajdu."

,, Tak ji zavolej."

,, Jo a jak když mám její mobil. Má jenom klíče. Na sobě měla jen kraťasy. Vždyť nikde umrzne. Tak že pokud se do hodiny nevrátí jdem jí hledat. A pokud jí do rána nenajdeme volám cajty."

Už to jsou asi dvě nebo tři hodiny a Bára stále nikde.

,, A dost jdem hledat!!" křiknu na Dominika

Jdeme po městě obcházíme různý bary, ruzný hospody ale Bára nikde. Prošli jsme jeden park a jdeme do druhého.

Je už skoro večer a nic. Procházíme poslední park v Pardubicích a na lavičce vidíme ležet holku. Bára!! Běžím k lavičce kde leží a koukám se na ní.

,, Je v bezvědomí. Je hrozně studená. Vem jí já jí dám bundu." oblíkl jsem jí bundu a Dominik ji vzal

Když jsme došli domů pořád byla v bezvědomí.

,, Nechceš s ní jet do nemocnice. Nevipadá to s ní dobře." nabídnul mi Dominik

Kývnul jsem vzal potřebný věci a jeli jsme do nemocnice. Hned ji vzali na nijaký pokoj a nás odvedli do čekačky.

Po asi hodině přišla sestřička.

,, Bude v pořádku. Stále je v bezvědomí a bude ještě asi dva dny ale brobere se. Kdyby byla venku jenom o hodinku dýl umrzla by a už by se s ní nedalo nic dělat. Měla velké štěstí."

Oddehnul jsem si. Bude v pořádku. Ale i tak je na tom špatně.

Jedem s Dominikem domů. Jsem na něj brutálně nasranej. Hned jsem šel spát.