19.Kapitola

13 0 0
                                    

Byl pátek, dneska se jede na víkend domů. Vzala jsem z postele, překvapivě holky vstali aniž bych jsem je musela budit. Pokrčila jsem nad tím rameny a převlékla jsem se ,,Tak co těšíte se domů?" zeptala se nás Gab když jsme šli k naší třídě ,,Já jo, zítra mě máma bere na nákupy." odpověděla jí s nadšením Vaness, mě to bylo tak nějak jedno ,,Asi jo." mě to na jednu stranu bylo jedno, sice mám tátu ráda, ale táta pracuje i přes víkendy takže se sotva uvidíme. 

Seděla jsem v lavici a koukala ven, měli jsme obědovou přestávku, ale nějak jsem neměla ani chuť k jídlu ,,Aki, Matt s tebou prý potřebuje mluvit." podívala jsem se ke dveřím, zamával mi, povzdechla jsem si a šla ke dveřím ,,V kolik dneska odjíždíš domů?" vychrlil na mě okamžitě, protočila jsem očima ,,Proč to potřebuješ vědět?" ,,Pokud budeš mít chvilku než odjedeš chtěl bych s tebou někam zajít." jeho tváře nabrali lehce červenou barvu, vypadal takhle roztomile, teda asi ,,No mám asi hodinu než mi pojede vlak." usmál se, chtěl ještě něco říct, ale přiběhli k němu několik holek a odvlekli ho pryč. Chtěla jsem se zase vrátit na místo, ale někdo mě chytil za ruku a otočil směrem k němu ,,Málem jsem zapomněl." dostala jsem polibek, vytřeštila jsem oči, když se Matt odtáhl jen se usmál ,,Uvidíme se po škole." a odběhl pryč, stála jsem tam jak opařená. Otočila jsem se do třídy, Vaness s Gab a Benem stáli s otevřenou pusou i pár spolužáků ze třídy byli udivený, došla jsem k lavici a složila se do židle ,,Že to neudělal?" zeptala jsem se zoufale ,,Udělal, před celou třídou a lidma který byli na chodbě." zakryla jsem si obličej, bože to je tak trapný ,,Takže vy spolu fakt chodíte?!" přiběhla k nám spolužačka, mám pocit že se jmenuje Ema ,,Slyšela jsem nějaké starší kluky a pár holek že si Matt našel přítelkyni, hodně holek je kvůli tomu prý naštvaná, ale netušila jsem že jsi to ty!" začala říkat že mi závidí tak hezkého kluka a že hodně holek mi bude závidět, bylo mi to nepříjemný když mi to říkala. Bože co jsem komu udělala!?  

Skončila škola, s holkama a Benem jsme si šli pro věci na intr, Ben nám při tom vyprávěl o své mladší sestře jak s ní pojede o víkendu do Zoo. Všichni vypadali natěšeně na víkend, trochu jsem jim záviděla. Vzala jsem si z pokoje tašku a vyšla jsem ven před intr, stáli tam i James s Mattem a o něčem si povídali, hned zamnou vyšli i holky ,,Neměla bys jít za ním?" zeptala se mě Gab, podívala jsem se na ní ,,Proč?" ,,Tak jsi jeho přítelkyně ne?" zamračila jsem se a trochu mi zrudli tváře ,,Četla jsem v jedné knížce že když jsi něčí přítelkyně tak se má chovat roztomile a většinou když vidí svého přítele tak mu skočí kolem krku." řekla Vaness ,,A nebyla to náhodou manga?" Vaness se nervózně zasmála a přikývla ,,Nechci si hrát na někoho kdo nejsem Vaness. Já nejsem holka která se umí chovat roztomile." podívala jsem se jejich směrem, u Matta stála nějaká holka a lepila se k němu, vypadala hezky a taky roztomile, tahle holka by se k němu hodila víc než já. Píchlo mě u srdce ,,Aki?" otočila jsem se na Vaness ,,V pohodě?" přikývla jsem a vykročila pryč ,,Počkej nemáš jít s Mattem někam?" ,,To je jedno." řeknu s trochu smutku, ale zároveň se vztekem v hlase.  Doprovázela jsem holky na nádraží, jim vlak jel dřív jak mě, když si koupili lístky, Vaness začal někdo volat, zvedla to a poodstoupila od nás. Možná jí volala mamka, tak nechce aby jsme to slyšeli. Když dovolala usmívala se jak sluníčko, něco pošeptala Gab a ta se taky začala culit, to se mi nelíbí. Holkám přijel vlak, rozloučila jsem se s nimi a šla se podívat kdy jede vlak mně, jel až za dvě hodiny, mě snad klepne. Povzdechla jsem si ,,Ahoj." řekl mi někdo u ucha, lekla jsem se a lehce nadskočila, otočila jsem se na dotyčného, byl to Matt ,,Proč si na mě nepočkala u intru?" řekl smutně, neodpověděla jsem mu ,,Jak jsi věděl že jsem tady?" ignorovala jsem jeho otázku ,,Řekla mi to Vaness když jsem jí volal." už chápu proč se culila jak trubka ,,Já jí asi zastřelím." Matt se zasmál, podívala jsem se na něj ,,Za jak dlouho ti to jede?" usmál se na mě ,,Za dvě hodiny." řeknu tiše ,,Super, tak pojď." vzal mojí tašku a chytl mou ruku, táhl mě pryč z nádraží, až teď jsem si všimla že on svou tašku nemá ,,Kde máš svou tašku?" zeptala jsem se, neodpověděl, zastavil u černého auta a vytáhl klíče, zarazila jsem se. Odemkl auto a na zadní sedadlo dal mou tašku, hned vedle té své, otevřel dveře u spolujezdce a naznačil že mám nastoupit, s menším strachem jsem nastoupila, zavřel dveře a pak si sám sedl na místo řidiče, chytla jsem se pevněji sedačky na které jsem seděla. Nastartoval auto a vyjel. Tokový divný pocit, ani jsem nevěděla že má řidičák, vlastně o něm nevím nic a on o mně ,,Pokud přemýšlíš jak to že mám řidičák, tak už ho mám rok, když jsem bal menší měl jsem odklad do školy."  jak věděl že myslím zrovna na tohle?! To je vědma? Povzdechla jsem si ,,Proč jsi měl odklad?" zeptala jsem se a sledovala cestu před námi, jeli jsme mimo město ,,Jako malí jsem byl hodně nemocný, často jsem byl v nemocnici a rodiče se báli tak mě ještě rok nechali doma. Byl jsem tehdy na ně naštvaný, protože jsem chtěl být s kamarády ve škole, ale jak jsem starší pochopil jsem proč to dělali. Měli strach že by se mi stalo něco ve škole." podívala jsem se na něj, bylo mi ho líto, ale na jednu stranu mě hlodala zvědavost, nechtěla jsem moc vyzvídat a tak jsem radši nic neříkala. Chvíli bylo ticho ani jeden jsme nemluvili, koukala jsem z okýnka a pozorovala cestu okolo ,,Kam to vůbec jedeme?" zeptala jsem se otočila se na něj ,,Uvidíš." zamračila jsem se za nezodpovězenou otázku, když nad tím přemýšlím taky se občas vyhýbám odpovědím ,,Ak pověz mi něco o sobě, moc by mně zajímala tvá minulost." podíval se očkem na mě a zase se díval na silnici, sklopila jsem oči a začala si hrát nervózně s prsty  ,,Nerada se bavím o minulosti. Jinak nevím co bych ti řekla o sobě." pokrčila jsem rameny, Matt dal svou ruku na mé stehno a hladil mě po něm, asi chápal že je pro mě těžký se o tom bavit ,,Tak třeba." zamyslel se ,,Jaká je tvoje oblíbená barva, jídlo, oblíbený film nebo seriál, tvé koníčky." sundal ruku z mého stehna a zařadil ,,No moje oblíbená barva je tmavě modrá a černá, jídlo asi žádné nemám." podívám se na něho a pak zase na své ruce ,,Film bych asi řekla Avatar, ten se mi vždycky líbil, pokud si čekal nějaký romanťák tak tě zklamu, upřímně je nesnáším přijdou mi pitomí." odfrknu si a sama pro sebe se zamračím ,,Víš že jsem to i celkem čekal? Ty zrovna nejsi typ pro romantický filmy nebo mně to tak přišlo." zasmál se, projížděli jsme nějakou vesnicí, nestihla jsem si přečíst jméno ,,U seriálu si nejsem tolik jistá." odmlčela jsem se a chvíli přemýšlela jestli si aspoň nějaký nevyberu, ani náhodou většinu seriálů na které jsem koukala bych srovnala stejně ,,Jinak koníčky asi přímo nemám. Kreslím protože mi to pomáhá se vyjádřit, basketball jsem hrála protože mě to bavilo, knihy jsem četla protože jsem se aspoň na chvíli odpoutala od reality, vařím protože vím že to někomu chutná, ale nikdy jsem to nepovažovala za koníčky." Matt se zatvářil zmateně, ale nic k tomu neřekl. Zbytek cesty mi říkal o sobě, že má radši psy, jeho oblíbená barva je fialová a zelená, rád hraje různé míčové hry, miluje pohyb, ale že ani nad knihou neohrne nos, umí prý vařit a rád zkouší nové věci.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 17, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Stín MinulostiKde žijí příběhy. Začni objevovat