10. Březen strávený na kapotě auta

624 17 2
                                    

„Jak je možný, že vám tohle pořád prochází?" Zírala na nás nevěřícně naše sousedka z intru. Seděla sem na zídce před školou, hlavu opřenou o železný plot a všechno se mi neuvěřitelně motalo. Kopretina mi seděla na klíně, líně popotahovala z cigára a nohou poklepávala do rytmu, který měla v hlavě jen ona. Byly sme na mol, v sobě litr rumu a patřil nám svět. Už sme nepily obden. Už sme pily každý den. Každý den to samé kolečko - probudily sme se s naprostou kocovinou, přetrpěly den ve škole, v pokoji usnuly u filmu, potom si došly pro flašku a zlily se jak koně. Nikdy nám vychovatelé nedali dejchnout, a ve škole to taky nikomu nebylo divné. Měli sme dlouhou dobu neuvěřitelné štěstí. Ale jak to tak bývá, i studnice štěstí není bezedná. My se ale nebály. Pojaly sme milný dojem, že když nám to prochází do teď, bude nám to procházet až do maturity. „Fuj! Čum na ně, ony už sou zase vožralý!" Ozvalo se ze schodů nad námi. Když sme se tím směrem unisono podívaly, uviděly sme prvačky od Kopretiny ze třídy. Tři hnědovlasé, hubené holky, které na nás měly pifku už někdy od září. Naše rozpory začaly na školních jezdeckých závodech, kde se mě slečny snažily poučovat. Sem na to alergická i normálně, ale od lidí, kteří ještě tahali kačera ve chvíli, kdy já obsedala svýho prvního koně, mě to dokázalo vytočit k nepříčetnosti. Proto i stupidní narážka na náš podnapilý stav způsobila, že sem dostala chuť si slečny vychutnat.

Shodila sem Kopre z nohou, zvedla se, pod náporem rumu udělala tři vratké kroky zpět a založila si ruce v bok. „Tak hele ty nádhero! Můj pes mít prdel jako ty tak mu oholim xicht a..." Ups. Chybička. „Asi bych se měla napít vody..." Pomyslela sem si, hrábla po petflašce s rumem a zhluboka si přihnula.

„Jooo! Jooo bože!" záda se mi propnula a cítila sem tlak, který mi šel z nohou. Zarývala sem mu dlouhé nehty do hlavy a jeho jazyk navigovala přesně tam, kde měl pracovat. Myslela sem, že už mě v posteli po téměř čtvrt roce ničím nepřekvapí. Když v tom okamžiku začal sát, a já se přestala ovládat. Vybuchla sem orgasmickými vlnami a přála si, aby tenhle okamžik nikdy neskončil. Když vylezl nahoru, políbil mě, jednu ruku si opřel za opěrátko za mnou a vnikl do mě, nohy se mi ještě třásly. Tohle teda po čertech stálo za to!!!

***

„Uvědomuješ si, že tohle je jako z blbýho porna?" KAMARÁD si poslední dobou oblíbil „hrozně fajn" věc. Po sexu se vždy zvedl a vylezl z auta si zakouřit tak, jak ho pánbůh stvořil. Poprvé sem se tomu smála... Než mě donutil tak vylést taky. Zbytky slušného vychování mě donutily natáhnout si alespoň tanga. Sem možná zvrhlá bestie, ale stát na začátku dubna úplně nahá v lese, navíc za denního světla, to už je i na mě moc. Nestihla sem si však ani zapálit. Pravou ruku mi vsunul do vlasů a přitáhl si mojí hlavu blíž ke své. Co má proboha v plánu? Nahým zadkem se opřel o dveře spolujezdce. Cítila sem na temeni tlak směrem dolů. No do háje. Vážně?

Do kolen se mi zapichovaly větvičky, tělo pokryté husí kůží a klepala sem se zimou. Přesto všechno moje hlava opakovala rytmické pohyby a jazyk kroužil po jeho žaludu. Teď už vážně můžu říct, že sem zažila všechno.

Dosedla sem na přední sedadlo Leona a z levého kolene si vytáhla zapomenuté jehličí. KAMARÁD se spokojeně rozvalil na sedadlo řidiče. Položil mi ruku na stehno a chvilku jen tak těžce oddechoval s hlavou zvrácenou dozadu. Poté zpod svých nohou vydoloval trenky a začal se oblíkat. Bylo to jedno z jasných znamení, stejně jako líbací povel - když KAMARÁD skončil, skončila rozkoš i pro mě. Povzdechla sem si, naposledy si oprášila kolena a natáhla se pro podprsenku, hozenou na zadní sedačku. Když najednou zasvištěl vzduch a na zadku sem ucítila štiplavou bolest. „Au!" sykla sem. On mě plácnul přes zadek? Tak že by...?

S podprsenkou v ruce sem se vrátila do původní pozice na sedadle. Mlsně se usmál a znovu uchopil mé stehno. Tentokrát ho ale zmáčkl. Naklonil ke mně hlavu a začal mi líbat krk. Ucítila sem, jak jeho prsty stoupají, ze rtů mi vyšel krátký vzdech a zavřela sem oči. Dneska neměl dobrý den, oba orgasmy při sexu sem mu musela zahrát (což nikdy nepoznal), takže sem doufala, že aspoň teď si přijdu na své. Po, na můj vkus krátké, chvilce ale najednou ztuhl a otočil hlavu směrem k příjezdové cestě k lesu, kde sme parkovali. Šnečím tempem se k nám blížil černý jeep. „Do prdele! Zalez!" Zařval na mě, zarval mi hlavu pod palubku a rychle nastartoval.

O kamarádovi, který věděl všechnoKde žijí příběhy. Začni objevovat