Jako z filmu zlá dvojčata

103 5 3
                                    

Den před mým zmizením mi přišel takovej divnej e-mail.
Stálo v něm že by mě chtěl nějaký Tadeáš Valenta poznat že prý máme něco hodně velkýho společnýho.
Hned mi tam napsal osobní informace o mých rodičích a to mi přišlo divný tak jsem přistoupil že se s ním sejdu.
Druhej den sme se sešli a já zjistil že mám dvojče. Vypadal úplně stejně jako já, jako bych se koukal sám na sebe do zrcadla.

Vysvětlil mi že si mě našel na internetu jelikož jsem youtuber tak to bylo lehké. Prý si naši nemohli dovolit dvě děti najednou proto museli jedno dát k adopci nejlépe do ciziny.
Rodiče ho dali jednomu páru z Maďarska ty se po nějaké době přestěhovali na Slovensko. Vypadal že mě chtěl jen poznat a říct mi pravdu kterou mi rodiče celou dobu tajili. No nakonec to dopadlo úplně jinak.

Přiotrávil mě nějakým plynem nebo co a zatáhl mně do tý podzemní místnosti asi sloužila jako bunkr ale už byl dávno zapomenutej.
Nechal mi tam nějaký jídlo a pet láhve s perlivou vodou. Bylo tam chladno a já nebyl ani moc oblečenej.
Našel jsem tam i dopis ve kterém psal že se mi musí za všechno pomstít.
Já sem prý vyrostl v milující rodině se střechou nad hlavou a on musel trpět v nepříznivých podmínkách.
Chtěl ublížit všem mým přátelům a mojí rodině. Celou tu dobu se vydával za mně mezitím co já jsem byl zavřenej tady.

• Já ti nevěřím, konstatoval Vita

Sakra věřte mi, vždyť bych vám nic takového nikdy neudělal
Já takovej nejsem...

• Vysvětli mi jak si se dostal ven a jak si sehnal telefon a jak kurva víš co se nám stalo ? nervózně se Dominik zeptal

Vyráběl jsem si tam delší dobu takový páčidlo kterým jsem se pak dostal ven.
A tam sem našel krabici s mými věcmi, který jsem měl ten den u sebe. A taky mi tam nechal starý komunistický rádio. Ve zprávách se o vás hodně mluvilo proto to všechno vím.


Kluci se tvářili nevěřícně. Já jsem mu ale věřila, s tím "Matyášem" se kterým jsem mluvila to nebylo ono. Takovej Matyáš nikdy nebyl proto mi na tom něco nesedělo.

Nakonec se Dominik s Vitou přidali k mému názoru a usoudili že Matyášova verze dává celkem smysl. Ale i přesto jsme Matyáše nemohli odvést k nám na chatu, protože by ho tam Samuel zabil a ostatní by ho ukamenovali pohledem.
Tak jsme zajeli do Mc Drive a koupili Matyášovi něco pořádnýho k jídlu.
Zaparkovali jsme auto na odlehlým parkovišti pod kopcem a nechali Matyho aby noc strávil v autě. No a my jsme šli zpátky na chatu. Zatím jsem měla smíšený pocity dokud mi nedošlo že zítra večer bude Samo odjíždět.

Kluci ? 

• Co je, co se děje? zeptali se

Samo zítra odjíždí... řekla jsem sklesle

• No vlastně už dneska, dodal Vita při pohledu na hodinky

• Neboj my ho nějak zkusíme přemluvit, aby zůstal aspoň další týden, uklidnil mně Dominik

Tak jsme se potichu vplížili zpátky každej do svýho pokoje.
Celou noc až do rána jsem nespala a musela sem přemýšlet nad tím co se za posledních pár měsíců udělo.





Ráno probíhalo docela v poklidu. Všichni se společně nasnídali a rozebírali co bude dál. Samo se balil na cestu domů a zároveň na cestu na poslední rehabilitaci.

Samovo rodiče s Klárkou si chtěli zajet do města na nákupy když už jsou v té Praze.
A jelikož byli k dispozici jen dvě auta a jedno bylo už zabrané tak zůstalo k dispozici Vitovo auto ve kterém ale momentálně spal Matyáš. Nikol proto šla o trochu dřív do auta aby spacifikovala Matyáše, který se přemístil za Dominikem do chaty. Kde se mohl konečně umýt.
Vita musel Sama odvést a Nikol se k nim přidala aby mohla přemluvit Sama k tomu aby tu zůstal trochu déle.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 03, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Nic Nás nerozdělí /SMTV ff Kde žijí příběhy. Začni objevovat