Nic Nás nerozdělí /SMTV ff

Konečně domů!!!

×Pohled Nikol×

Před chvílí se za mnou byl podívat můj ošetřující lékař aby mi sdělil jak to se mnou vypadá. Prý to bude do pár dnů v pořádku.
Matyáš mi tím nožem prý přeřízl pár žil ale prý to doktoři na sále zachránili a já budu v pořádku.

Ptala jsem na na Matyho ale nikdo mi nechtěl nic říct. Mám o něj strach jestli mu něco neudělali. Jo mám ho ráda i po tom co nám všem udělal.
On za to nemůže bude nějak psychicky nemocný a může za to jeho podvědomí.

Tou nudou která na mém pokoje panovala jsem usnula. Jsem v takovém stádiu kdy mi je strašně špatně ale vše mně nutí spát a být zticha. Bolí mně hlava a slzí mi oči ale doktor mě přesvědčil že to tak občas bývá a že to do pár dnů opadne.
Ve spánku jsem přemýšlela nad tím co budu dělat až mě pustí z nemocnice. Co bude se mnou a s klukama? Co se stane s Matyášem?

Ale moje přemýšlení přerušil něčí dotyk mé ruky. Ten člověk mě jednou rukou držel a druhou mi hladil ruku.
Bylo to příjemné a moje mysl se chtěla uložit k úplnému spánku ale můj mozek toužil zjistit kdo je ta osoba která za mnou přišla.

Pomalu a jemně jsem otevírala oči a uviděla smutnou osobu sedět přímo přede mnou.

Same ? potichu jsem se zeptala

• Prepáč nechcel som ťa zobudiť, řekl a pustil mou ruku

Kluci říkali že nemluvíš, co se stalo?

• Proste som sa zasekol ale už je to v poriadku

Jak si se sem dostal ?

• Prehovoril som sestričku a na chvíľu ma sem pustila

Stačilo počkat pár týdnů a mohli jsme se normálně vidět, řekla jsem

• Já viem, Nika.....

Co se děje?

• Milujem ťa a sľubujem že až nás prepustí domov nikdy ale nikdy už nedovolím aby ti niekto ublížil, prosím ver mi

S-Same......, řekla jsem rozklepaným hlasem

• Ššš....., řekl a jemně mně políbil na rty

V tu chvíli do pokoje přišla sestra a já se musela se Samem rozloučit.

• Budem na ťeba myslieť, řekl a sestra ho odvezla z pokoje

~O dva týdny později~

*Ťuk ťuk......         (sorry lepší citoslovce není)

Dále, řekla jsem

• No nazdar, řekl natěšeně Vitaa

Co tady děláš? překvapeně jsem se zeptala

• No co asi, přišel jsem si pro tebe

Ale mně měla vyzvednout Mamka s Dominikem

• Není to jedno hlavní je že už půjdeš domů

Jestli se tomu vůbec dá říkat domov, řekla jsem a začla si balit své pyžamo do batohu

• Proč by ne ? Matyáš už ti neublíží a.......

A co? Matyáš mi nikdy nechtěl ublížit jen si to všichni vzali špatně, přerušila jsem ho

• No dobrý, myslel jsem to dobře, řekl a přisedl si ke mně na postel