1.

32 2 0
                                    

Lisa
Je letní večer ideální na procházku. Nechci být doma s rodinou a trávit s nimi další den plný hádek.

Miluju chodit na procházky a prostě jenom někam jít a přemýšlet. Momentálně už jdu asi hodinu a pořád nemám chuť se otočit a jít domů. Jdu dál.

Všimnu si nějakého rybníka, u kterého stojí nějací lidé. Zastavím se a koukám na ně. Koupou se v něm a u toho děsně křičí. Poznám, že asi něco pili a radši jdu dál.

Nikdy jsem tady nebyla, ale je to tady moc krásný. Rozhlížím se kolem sebe a užívám si ten nádherný pocit.

Jdu ještě dál a dojdu do nějaké části města, která už nevypadá tak dobře. Mám z toho tady divný pocit, tak se radši otočím. Uvidím se za sebou skupinu lidi. Za celou dobu jsem skoro nikoho nepotkala a nechci se mi jít naproti nim, tak se rozhodnu, že půjdu ještě kousek dál a zase se otočím a trochu zrychlím.

Začnu se rozhlížet, jestli to tady někde nepoznám. Zjistím, že jsem tady opravdu nikdy nebyla. Uslyším nějaký hluk. Poznám, že je to hodně hlasitá hudba a před sebou uvidím nějaký dům, spíš nějakou chatu. Hluk jde určitě zní.

Rozhodnu se, že dál už vážně nechci jít a otočím se s nadějí, že už za mnou nejde za parta. Otočím se a leknu se, protože ty lidi jsou docela dost blízko za mnou. Otočím se zpátky ma tu chatu a uvidím vedle mí cestu do lesa. Co teď? Udělám asi dva kroky směrem k lesu a uslyším za sebou nějaký hlas.

,,Hej!"ozve se a já se leknu, až z toho nadskočím.

Opatrně se otočím a uvidíme nějaký kluka, co na mě kouká. Není mu tolik vidět do obličeje, protože má kapuci, která mu zakrývá docela velkou část obličeje. Jenom na něho koukám a nevím, co říct.

,,Jdeš k nám na párty? Jestli jo, tak si to docela přešla,"řekne a nějaký další kluk se tomu zasměje.

,,Ne, nejdu, já jenom procházím okolo a jdu,"zastavím se, protože nevím, kam vlastně jdu.

,,Do lesa? Tudy nikam nedojdeš,"přidá se do rozhovoru další kluk, který přijde blíž.

Mám z toho fakt špatný pocit a nejradši bych se rychle rozeběhla někam hodně daleko, ale místo toho jenom stojím a koukám na ně.

,,Takhle pozdě by si nikam neměla chodit. Nechceš někam odvézt?"promluví zase ten s tou kapucou.

,,No...spíš asi ne, děkuju,"pousměju se a vydám se dopředu.

Chci kolem nich jenom rychle projít a jít domů, ale jeden z nich zase promluví.

,,Nás se nemusíš bát, ale nedoporučuju ti chodit sama tahle pozdě. Nechceš jít spíš s náma dovnitř?"ukáže na tu chatu.

,,Máme párty a nebo tě někdo odveze domů, jestli budeš chtít,"kouká na mě.

Přemýšlím. Nevím, co mám dělat. Nechci se mi jít takhle pozdě sama domů, ale zároveň nechci jít s nima nikam.

,,Tak na ní serte,"řekne jeden a jde dovnitř.

,,Jo, kámo,"přidá se k němu další a taky odejde.

Zůstanu tam s tím s kapucí.

,,Vážně nechceš jít dovnitř?"zeptá se.

Uslyším nějaký divný zvuk z lesa a rozhodnu se, že radši půjdu s nima dovnitř a budu doufat, že mě nezabijou.

,,Tak dobře,"odpovím a koukám na něho.

,,Tak pojď,"projde kolem mě a jde dovnitř.

Jdu za ním.

lieKde žijí příběhy. Začni objevovat