Lisa
,,Zaplatíme,"řeknu, když jde kolem nás ta hezká číšnice.
,,Dobře,"zastaví se a nejdřív chvíli kouká na mě a pak se zadívá na Jacoba.
,,Bude to 79,"podívá se rychle zpátky na mě.
Jacob to zaplatí a usměje se. Všimnu si, že jí s těma penězma dává i nějaký lísteček. Usměju se. Ta holka si to vezme poděkuje, nezapomene se usmát a jde pryč.
,,Já to věděla,"zasměju se.
,,No a? Je děsně sexy."
,,Jo, to je. Jsem ráda, že už dávno nejsi ten Jacob: vyspím se s ní a odkopnu jí,"podívám se na něho.
,,To já taky, byl jsem fakt kokot."
,,To jsi pořád,"zasměju se.
,,Nech si ty kecy a pojď už."
Zvedneme se a jde společně pryč. Všimnu si, že se Jacob ještě rozhlíží. Ta se mu fakt líbí.
,,Chováš se jako nějaká třináctka posedlá Justinem Bieber,"zasměju se.
Najednou o něco zakopnu a spadnu přímo před nějaký lidi. Podívám se na Jacoba, jak se děsně směje. To nemyslí vážně. Jasně že jsem zakopla o jeho nohu.
,,Já tě zabiju,"zvednu se a Jacob radši zrychlí.
Podívám se ještě na ty lidi: ,,Já se omlouvám."
,,V pořádku,"řekne postarší paní a já přikývnu a rychle zmizím.
Dojdu k autu a najdu u něho stát Jacoba. Stojí ke mně zády, takže toho využiju a dám mu pohlavek. Je vysoký, takže si přitom musím stoupnout na špičky. Otočí se a já na něho ukážu vztyčený prostředníček. Jenom se ušklíbne a nastoupíme do auta.
Skoro celou cestu si povídáme. U domu vystoupím, protože Jacob jede pozdravit svoje kamarády. Rozloučím se s ním. Domů nejdu. Nechci tam. Nechci zase poslouchat ty hádky. Fakt mě to nebaví. Rozhodnu se, že se půjdu projít.
Jdu někam daleko a přemýšlím nad tím, co se včera stalo. Co teď asi dělá Alex? Uvidíme se ještě někdy? Napíše mi? Fakt se mi to líbilo včera.
Dojdu k Dawn. Dawn je moje dlouholetá kamarádka. Nevím, co bych bez ní dělala. Vždycky mi pomáhá a je tu pro mě. Mám ji moc ráda.
Celý den trávíme spolu. Je to skvělý. Koukáme spolu na naše oblíbené seriály a jíme.
Odcházím od Dawn, když se stmívá. Ještě se otočím, protože mi vždycky mává. Děláme to tak už hrozně dlouho, asi od mých devíti let. Dawn má strašně velký dům, má všechno, i skvělou rodinu. Na rozdíl ode mě, už od mala jsem jí to záviděla. Já jsem nikdy svoje rodiče nezajímala. Nikdo se nezajímal o to, jaký jsem měla den, ani o to co chci k obědu a ani jestli jsem v pohodě. Už jsem si na to zvykla, ale neříkám, že je mi to jedno. Občas mě to štve, ale pak si uvědomím, že někdo má všechno a někdo nic.
Jdu pomalu domů. Zastavím se před obrovským domem, protože tam uvidím nějakýho kluka. Je mi povědomý. Kdo to sakra je? Otoč se.
Najednou se otočí a já poznám, že je to Nick. Co tady dělá? Stojí na zahradě toho obrovského domu a má na sobě košili a společenské kalhoty. Vypadá úplně jinak, než v normálních kalhotech a mikině.
Pozoruju ho. Dojde rychle k motorce a rozhlédne se. Nevšimne si mě. Rychle se začne převlékat. Co to dělá? Nechápavě ho pozoruju.
Když se převléká, tak si všimnu jeho tetováních. Hrozně se to k němu hodí. Rozcuchá si pečlivě upravené vlasy a dá si je do účesu, který se k němu hodí.
Vtom se na mě podívá. Sakra, co teď? Nejradši bych rychle zmizela, ale už mě stejně viděl. Podle jeho výrazu mě hned pozná. No super.
Je tu další kapitola. Jak se vám líbila? Jak se máte? Můžete psát všechno do komentářů! Děkuju za přečtení. Neskutečně si toho vážím!
vaše xxgirlxx1<3
