Lisa
,,Žije?"zeptám se.
,,Já se hrozně lek,"otočí se.
,,Žije?"ignoruju jeho odpověď.
,,Jo, žije,"podívá se zpátky na toho kluka a dá mu malou facku.
,,Tak vstávej,"strčí do něho zase trochu.
Přijdu k nim blíž a všimnu si, že se mu pohne ruka. Spadne mi kámen ze srdce. Jsem ráda, že žije.
,,Nicku,"odhrne mu vlasy z obličeje.
Nick? Cože? Přijdu k němu blíž a podívám se na něho. Vypadá jako by umíral. Je to fakt hrozný pohled.
,,Hmmm,"otevře pomalu oči.
,,Kámo, v pohodě? Myslel jsem, že si chcíp,"zasměje se Alex.
,,Už jsem ti říkal, že mi to nemáš dělat,"pokračuje a protočí přitom očima.
Nevypadá, že by ho nějak vnímal. Jenom leží a kouká nahoru. Nemám ho ráda, ale nechci, aby se mu něco stalo. Snad je v pohodě.
Chvíli nikdo nic neříká a pak se na mě Nick podívá. Kouká na mě docela dlouho a začne mě tím znervózňovat. Podívám se na Alexe. Ten mezitím sebere tu stříkačku a dojde ji vyhodit. Pak přijde zpátky a řekne, že dojde pro vodu a že tu mám zůstat s Nickem. Nechci, ale bojím se ho taky nechat, tak jenom přikývnu.
Všimnu si, že na mě pořád kouká a taky se na něho podívám. Vypadá fakt hrozně. Je úplně pobledlý a nevypadá to s ním moc dobře.
,,Proč to děláš?"zeptám se zničehonic.
Asi je to tím alkoholem, že mám takovou odvahu. Nevím, ale líbí se mi to.
Odvrátí pohled a neřekne ani slovo. Protočím očima. Po chvíli se na mě zase podívá a spadnou mu vlasy do obličeje. Některý pramínky se mu přilepí k obličeji, protože je zpocený. Odhrnu mu je a ucitím, že je úplně studený. Moc toho nevím o drogách, ale vůbec se mi to nelíbí. Jede v tom i Alex?
,,Došly ti slova, co?"odendám mu z obličeje poslední pramínek a Nick chytne mou ruku svojí studenou.
Leknu se, ale neucuknu. Vtom se rychle zvedne a chce rychle vstát, ale nepovede se mu to. Udělá se mu špatně, ale nestihne nic udělat a vyzvrací se. Rychle se podívám někam jinam, protože se nechci znova pozvracet.
Po chvíli se na něho zase podívám a uvidím, jak sedí opřený o postel.
Kde je ten Alex?
,,Jsi v pohodě? Můžu pro tebe něco udělat?"přijdu k němu trochu blíž.
Kouká do země a nepřijde mi, že by něco chtěl říkat. Dojdu úplně k němu a chytnu ho. Snažím se mu pomoct zpátky do postele.
Po chvíli se mi to nějakým zázrakem vážně povede. Kouká na mě se vážně zoufalým výrazem a mně je hrozně líto. Mám chuť ho obejmout, protože mi přijde, že by to potřeboval, ale nakonec se rozhodnu, že to neudělám.
Trochu se zvedne a začne si sundávat tričko. Překvapeně se na něho podívám a pak si všimnu, že ho má pozvracený. Pomůžu mu ho sundat a položím ho vedle postele. Chci mu podat nějaký jiný, ale zpátky si lehne, tak se na to vykašlu.
Snažím se na něho nekoukat, ale nakonec se stejně podívám. Zaujmou mě tetování. Má jich docela dost. Postupně si je prohlížím a pak si všimnu, že mě pozoruje s menším úšklebkem na tváři. Zase je zpátky ten Nick, ten otravný Nick, co má pořád blbý kecy. Opravdu mi chyběl.
Musím se na něho pousmát. Jsem ráda, že už je na tom líp.
Vtom se za sebou uslyším blížící se kroky a otočím se. Uvidím Alexe i s vodou a čistým tričkem, které podá Nickovi. Nick se trochu zvedne a pomalu si ho oblékne. Pak se napije vody, kterou mu taky podá.
,,Už je dobrej,"řekne Alex a podívá se na mě.
,,To jsem ráda,"pousměju se.
,,Mám spoustu otázek, ale jsem děsně unavená, takže se zeptám zítra,"oznámím mu.
,,Budeš spát tady, ne?"
,,Jestli můžu,"odpovím.
,,Jasně,"usměje se.
,,Akorát já musím, ještě něco zařídit, tak jestli tady ještě budeš chvíli s Nickem, tak by to bylo fakt super,"koukne se na mě.
Začne uklízet ty zvratky. Vypadá, že už je na to zvyklý.
,,Jo, budu tady,"posunu se blíž k Nickovi, abych Alexovi nepřekážela.
,,Díky, máš to u mě,"mrkne na mě a já se na něho na oplátku usměju.
Pak odejde a já se otočím na Nicka. Má zavřené oči a nejspíš už spí.
,,Děkuju,"zamumlá potichu.
,,Nemusíš děkovat."
Vtom mě chytne za ruku a zatáhne za ní a já pochopím, že chce, abych si sedla. Sednu si. Je to divný pocit. Chová se úplně jinak. Vím, že je mu špatně, ale stejně je jiný.
Otevře oči a nepouští mě. Nic neříká a je to fakt divný.
Podívám se na jeho ruku a všimnu si vpichů. Prohlížím si to. Proč to dělá? Pořád by mě zajímala odpověď.
Pustí mě a dá ruku pryč. Podívám se mu do očí. Radši bych viděla ty jeho hezký oči, ty nevinný. Tyhle se mi nelíbí. Jsou jiný.
,,Dobrou noc,"zašeptá.
Pochopím, že nechce mluvit. Nechce mi odpovídat na otázky, který mu chci položit. Vidí to na mě. Mám jich fakt hodně, ale chápu to. Není to jednoduchý.
,,Dobrou,"přikryju ho.
Nevím, co mám dělat. Jít dolů za Alexem? To bych ho tady ale musela nechat. To se mi nechce. Bojím se, že by se mu mohlo něco stát nebo by se mu mohli zase udělat špatně. Rozhodnu se, že tady s ním zůstanu.
Chvíli na něho jenom kouká a pak se rozmýšlím, jestli sednout k němu nebo by bylo vhodnější si sednou na druhou postel. Rozhodnu se pro tu druhou, ale on mě zase chytne.
Dobře, tak si lehnu k němu. Ještě odpoledne bych ho nejradši zabila za jeho chování a teď s ním ležím v jedné posteli. To je fakt divný.
Po chvíli usne a já ho pořád pozoruju. Mám z toho špatný pocit. Co když se třeba začne zvracet? Co když se tím začne dusit? Co když se mu prostě něco stane?
Co se to se mnou děje? Nic, je to normální. Prostě se o něho jenom bojím. Je to v pohodě.
Lehnu si na bok směrem k němu a místo čekání na Alexe po chvíli usnu.
Zase tu mám delší kapitolu! Děkuju za přečtení jako vždycky a doufám, že se máte dobře a jste zdraví! Posílám lásku!<33
vaše xxgirlxx1<3
