30.

17 1 2
                                    

Nick
Dojedu ke svému bytu a podívám se na Lis. Pořád spí. Opatrně jí odhrnu vlasy z obličeje a snažím se jí nevzbudit. Naštěstí spí tvrdě.

Odpoutám se a obejdu auto. Opatrně jí vezmu do náruče. Zamknu auto a jdu s ní pomalu. Trochu se pohne, ale nevypadá to, že by se probrala.

Dojdu s ní do ložnice a položím jí na postel. Je vážně roztomilá.

Sundám jí boty a přikryju jí peřinou. Pak si zuju boty a svléknu se.

Lehnu si k ní a přitáhnu si ji blíž k sobě. Všimnu si menšího úsměvu na její tváři a taky se usměju. Je nádherná.

,,Dobrou zlato,"řeknu potichu a zavřu oči.

Lisa
Vzbudím se a neuvidím vedle sebe Nicka. Kde je? Rozhlédnu se po pokoji, ale nikdo ho neuvidím. Pomalu se zvednu a vydám se ho hledat.

Dojdu do kuchyně a uvidím ho sedět na židli. Něco píše a soustředí se na to tak hodně, že si mě ani nevšimne. Dojdu k němu blízko a nakloním se tak, abych viděla, co píše. Zjistím, že píše nějakou práci do školy.

,,Dobré ráno,"dám mu pusu na tvář.

,,Dobré ráno lásko,"usměje se.

,,Co píšeš?"

,,Něco do školy,"odpoví a zaklapne notebook.

,,Dobře."

,,Měl si už snídani?"podívám se na něho.

,,Ještě ne."

,,Něco udělám,"usměju se a otočím se.

,,Můžeš mě,"dojde ke mně s zašeptá mi do ucha.

Otočím se na něho. Přejede mě pohledem a pak se mi upřeně zadívá do očí. Sakra, on to se mnou fakt umí. Sklouznu pohledem na jeho rty a on si je olízne. Poté si mě přitáhne k sobě a začne mě líbat. Spolupracuju.

Nejprve to děláme v kuchyni, pak v posteli a nakonec ještě ve sprše.

,,Teď už můžeš udělat tu snídani,"usměje se na mě Nick, když vylezeme ze sprchy.

,,Udělám,"oplatím mu úsměv.

Obléknu si jeho tričko a jdu do kuchyně. Nick tam po chvíli taky přijde a dál píše tu práci. Já mezitím udělám palačinky se šlehačkou a jahodami. Vezmu oba talíře a jeden postavím před Nicka a s tím druhým si sednu vedle něho.

,,Nechápu, jak můžeš být tak nadaná na všechno."

,,Nejsem, umím udělat jenom palačinky,"zasměju se.

,,To mi stačí."

,,Tak jez,"usměju se.

Pozoruju ho, jak si toho nabere hrozně moc a pak to sní. Zasměju se, když si všimnu, že mu šlehačka kápla na triko. Taky si toho všimne a nabere to a chce mi to napatlat na obličej, ale stihnu uhnout.

,,Hej,"zasměju se.

,,Tak nekoukej a jez,"taky se zasměje.

Přestanu na něho radši koukat a začnu konečně jíst. Je to fakt dobrý, takže to sním rychle. Poté se zvednu, že umyju talíře, ale Nick mi je vezme.

,,Já to udělám."

,,Super, nesnáším mytí nádobí,"sednu si zpátky a pozoruju ho.

,,Píšu si."

,,To bys měl, chceš toho víc?"usměju se.

,,Ne, dobrý, tohle úplně stačí,"zasměje se.

Když umyje všechno nádobí, tak se na mě otočí a dojde ke mně blíž.

,,Zlato, dneska budu muset odjet,"oznámí a já se na něho nechápavě podívám.

,,Zítra mám zkoušky ve škole a slíbil jsem mámě, že se pojedu podívat na babičku a přes noc tam zůstanu,"upřesní to.

,,Aha,"udělám smutný výraz.

,,Lásko, nech toho, zítra odpoledne se vrátím. To zvládneš,"usměje se.

,,Pokusím se."

,,Vrátím se nejdřív, jak to půjde, ano?"podívá se mi do očí.

,,Slibuješ?"

,,Slibuju,"dá mi pusu.

,,Tak hlavně musíš zvládnout všechny ty zkoušky a pozdravuj babičku,"usměju se.

,,Snad jo a budu."

Do tý doby než odjede spolu koukáme na seriál a jenom ležíme v posteli a jíme. Je to super. Akorát pořád nechci, aby odjel, ale musí, takže to musím přežít.

,,Určitě zvládneš ty zkoušky,"obejmu ho.

,,Dobře,"taky mě obejme.

,,A ty to tady zvládneš sama, ano?"

,,Jasně,"odpovím.

,,Kdyby něco, tak napiš."

Přikývnu.

,,To stejný platí u tebe,"usměju se.

,,Dobře, tak pa lásko,"dá mi pusu.

,,Pa,"spojím naše rty ještě jednou a pak odejde.

Je to divný pocit, ale to zvládnu a musím s tímhle přestat. Dělám jako bychom se neměli vidět, kdo ví, jak dlouho.

Lehnu si zpátky do postele a pustím zase seriál.

Po asi dvou hodinách mi přijde zpráva. Vezmu ho a podívám se na ní.

Hannah💖: Ahoj, nechceš dneska přijít na naší párty?

Já: Jo, jasně, v kolik?

Hannah💖: Vyzvednu tě v 19:30.

Já: Dobře, počítám s tím a těším se;)

Hannah💖: Taky;)

Odložím mobil a pomalu se začnu připravovat. Těším se, že zase uvidím Hannah, i když tam nejspíš budou i ti její kamarádi, ale to snad přežiju. Hlavně že nebudu muset být tady sama.



Ahoj!
Nemůžu uvěřit tomu, že jsem právě dopsala třicátou kapitolu. Páni, to utíká, nemyslíte?

Každopádně bych tímhle chtěla poděkovat vám, kteří jste to dočetli až sem a tím mě podporujete!

Moc si toho vážím a budu se těšit u další kapitoly!

vaše xxgirlxx1<3

lieKde žijí příběhy. Začni objevovat