Lisa
Podívám se na mobil. Volá mi Hannah. Přijmu hovor a pozdravím jí radši potichu, abych nebyla slyšet až do jídelny.
,,Ahoj, já jsem se jenom chtěla zeptat, jestli nemáš náhodou teď čas?"zeptá se.
,,No, já jsem teď s Nickem na rodinný večeři, ale jestli je to nutné, tak určitě přijdu."
,,Tak to ne, vážně to není nutné,"odpoví hned.
,,Opravdu?"
,,Jo, můžeme se vidět někdy jindy."
,,Určitě, kdykoliv,"usměju se, i když je mi jasný, že mě nevidí.
,,Tak si to užijte."
,,Jasně a fakt promiň."
,,V pohodě prosimtě,"zasměje se.
,,Dobře, tak pa."
,,Pa."
Típnu hovor a otočím se. Hrozně se leknu, protože uvidím Willa. Nevěděla jsem, že tady je.
,,Já se jdu jenom napít, nebudu tě rušit,"řekne.
,,Jo, já už dovolala."
Dojde ke mně a vezme vedle mě skleničku, do které si potom nalije vodu. Asi bych ho neměla takhle pozorovat. Odvrátím rychle pohled.
,,Asi jsem teď neudělala zrovna skvělý dojem, že?"promluvím zase a ani vlastně nevím proč.
Otočí se a podívá se na mě.
,,Na mně jo,"zadívá se na mě.
Sakra, co na to mám říct jako? Jsem ráda, že alespoň na něho jsem udělala dobrý dojem, ale nevím jestli je to zrovna dobře.
,,Tak díky asi,"uklidím si mobil.
Pak kolem něho rychle projdu a jdu zpátky za ostatními, i když se mi tam nechce.
,,Fakt se moc omlouvám,"usměju se omluvně a rychle si sednu.
,,Mně te-"chce něco říct Nickův otec, ale Nick ho přeruší: ,,V pohodě."
Usměju se na něho a on mi úsměv oplatí.
Vtom přijdou do místnosti číšníci a začnou před nás pokládat naše večeře. S úsměvem poděkuju.
,,Vypadá to výborně,"promluví Nickova máma.
,,Souhlasím,"objeví se v místnosti Will a usměje se na ní.
Najednou si odkašle otec a všichni se na něho podíváme. Docela se bojím, co chce, protože celou dobu mě s Nickem pozoruje znechuceným výrazem.
,,A to je tvoje přítelkyně nebo co tady vlastně dělá?"promluví a podívá se na mě a pak zpátky na něho.
Podívám se na Nicka a ten chvíli nic neříká a pak přikývne.
,,Ano."
Otec se zasměje. Dělá si ze mě srandu?
,,Nech toho,"řekne potichu matka.
,,Jo, máš pravdu, asi by to mohlo být i horší."
,,Můžeš toho laskavě nechat?"zamračí se Nick.
,,Já jen by-"nedořekne Amy.
,,Je to můj dům, měl bys být rád, že jsem tě sem vůbec pustil,"odpoví otec.
Podívám se na Amy a všimnu si jejího smutného výrazu. Je ještě strašně mladá a je mi jí fakt líto. Hádám, že tohle musí poslouchat každý den, i když tady Nick nebydlí.
,,Můžete se prosím nehádat?"promluví potichu Amy a konečně všichni ztichnou.
,,Jasně zlatíčko,"usměje se na ní její máma.
,,Tak dobrou chuť,"popřeje Amy všem a začne s úsměvem jíst.
,,Dobrou chuť,"usměju se taky na Amy.
Všichni začnou jíst a celou dobu je hrozné ticho, ale pořád je to lepší než křik.
Podívám se na Nicka a podle jeho výrazu poznám, že by nejradši odešel. Chytnu jeho ruku a taky se na mě podívá. Pokusí se o co nejupřímnější úsměv. Pořád je mi líto, že neřekl hned na začátku, že jsem jeho přítelkyně, ale na druhou stranu to chápu, protože jsme si ještě neřekli, že spolu chodíme. Nakonec se taky pokusím o úsměv. Nechci, aby na mě bylo vidět, že mě ranily slova jeho otce. Nečekala jsem, že bych se mu mohla líbit, ale stejně mě to mrzí.
Po chvíli všichni dojíme a přesuneme se do jiné místnosti. Nejspíš do obývací pokoje, kde jsou připravené dárky a obrovský dort.
,,Páni,"otevře Amy pusu.
,,Líbí?"klekne si k ní její máma.
,,Strašně moc,"obejme jí.
,,To jsem moc ráda."
Vtom někomu začne zvonit mohl. Tentokrát to naštěstí není můj. Nickův otec vytáhne mobil a bez jakékoliv omluvy rychlými kroky zmizí z pokoje. Nikdo na to nic neřekne a všichni se dál věnují Amy. Vypadá vážně šťastně a já se na ní nemůžu přestat usmívat.
Po chvíli se zase otec objeví v pokoji a dojde za Amy.
,,Užij si narozeniny, já budu muset jít,"oznámí a pohladí.
Amy jenom přikývne a vypadá, že je na to zvyklá a ani jí to moc nevadí.
,,Budu muset jít, něco se pokazilo ve firmě jako vždycky, když tam nejsem,"otočí se a podívá se na svojí ženu.
,,Dobře,"řekne na to jenom.
Dá ji pusu a pak zase zmizí.
Hned co odejde mi, tak mi přijde, že se náladu uvolní a zbytek večera proběhne skvěle. Amy mi ukáže svůj nádherný pokoj a všechny svoje hračky a pak si spolu asi hodinu hrajeme. Je vážně skvělá.
Potom dojdu dolů a dáme si s Jane (jak mi řekla, ať jí říkám) víno a popovídame si.
Po chvíli se k nám přidá Nick, který byl uspat Amy. Chytne mě za ruku a sedne si vedle mě. Začne vyprávět Jane, jak studuje na vysoké škole a tím jí vážně potěší, protože si to vždycky přála.
Pozoruju je, jak si rozumí a jsem za to moc ráda. I za to jak mě jeho matka přijala, když už jeho otec vůbec.
,,Tak mi už pojedeme, už je pozdě,"oznámí Nick po asi dvou hodinách.
,,Pustím vás jenom, když mi slíbíte, že jsem vás neviděla naposled,"podívá se na nás oba.
,,Mami,"zvedne Nick obočí.
,,Víš, že tě kdykoliv rád uvidím."
,,A já taky samozřejmě,"přidám se k němu s úsměvem.
,,To jsem moc ráda,"usměje se a obejme nás oba.
Vůbec to nečekám, ale objetí jí vrátím.
,,Tak ahoj,"doprovodí nás ke dveřím.
Taky se s ní rozloučíme a jdeme k autu.
,,Tak to nakonec nebylo tak hrozný, ne?"podívám se na Nicka.
,,Šlo to."
Nastoupíme do auta a Nick mi dá pusu. Usměju se a pak si položím hlavu na okýnko, protože jsem děsně unavená a po chvíli usnu.
vaše xxgirlxx1<3
