Lisa
Hrozně se leknu a otočím se. Uvidím Alexe. Jo, chci jít sama. Klidně přežiju tu cestu ve tmě, ale tam už být nechci.
,,Jo? Jsem zvyklá chodit sama ve tmě, je mi to jedno."
Abych řekla pravdu. Moc jedno mi to není. Bojím se tmy, ale strach se má překonávat, ne? Vždycky když jdu sama, tak mám pocit, že jde někdo za mnou, ale naštěstí to tak skoro nikdy nebylo.
,,Já tě ale nenechám,"řekne přesvědčeně a kouká na mě.
,,Já ale musím domů, takže jdu,"otočím se zpátky a jdu rovně.
Přiběhne ke mně a chytne mě za ruku. Otočím se a nechápavě na něho koukám. Nechápu, proč mě nechce pustit. Vždyť se ani skoro neznáme.
,,Pojď,"pořád mě drží za ruku a jde někam.
Kam to jdeme? Až teď si všimnu, že má hrozně studený ruce. Vždyť je léto, to je mu jako zima? Vždyť nasobě má mikinu.
Otočí se ke mně a podá mi helmu. Helmu? Počkat, cože? Podívám se za něho a uvidím krásnou motorku. Miluju motorky.
,,Nasadíš si jí nebo budeš jenom koukat?"zasměje se.
Má hrozně hezký smích.
,,Jojo,"odpovím a konečně na něho přestanu zírat.
Chci si nasadit helmu, ale všimnu si, že si sundal kapucu. Konečně mu je vidět do obličeje a taky na vlasy. Má blond delší rovné vlasy. Je hezký. Chvíli ho pozoruju a pak se na mě zase podívá. Sakra, musím s tím přestat. Rychle odvrátím pohled a nasadím si helmu.
Sedne si na motorku a otočí se na mě.
,,Chytni se mě,"řekne.
Chytnu se ho a nějakým zázrakem se na tu motorku dostanu.
,,Chytni se pořádně, aby si nespadla,"chytne moje ruce a dá mi je okolo jeho břicha.
Pousměju se. Nastartuje a já se o něho opřu. Podívám se ještě na tu chatu a uvidím, že před někdo stojí a kouká na nás. Kdo to je? Nepoznám tu osobu, protože zrovna vyjedeme a jedeme hodně rychle. Kdo to byl? Docela mě to vyděsí, ale když se podívám kolem sebe a uvidím všechny ty světla, tak na tu osobu úplně zapomenu.
V téhle části je krásný výhled na zbytek města. Všechny ty světla. Támhle je náš dům! Nebo to není on? Nevím, jedeme hrozně rychle.
Užívám si ten pocit. Je to skvělý. Nikdy jsem na motorce nejela, ale hrozně se mi líbí ten pocit. Usměju se a rozhlížím se dál.
Přijde mi, že jedeme čím dál tím víc rychleji, tak se Alexe chytnu pevněji a opřu se o něho.
Dojedeme na nějaký místo a mně dojde, že jsem mu vlastně neřekla, kde přesně bydlím. Zastaví a otočí se na mě.
,,Tak jak se ti líbí tvoje první jízda na motorce?"kouká na mě upřeně.
,,Moc."
,,A jak víš, že je první?"zamračím se trochu.
Nepamatuju si, že bych to někdy říkala.
,,Podle tvýho výrazu a podle toho, jak si na ní málem nevylezla. To by poznal každej debil,"zasměje se.
,,Haha,"řeknu a taky se trochu zasměju.
Všimnu si, že se kouká na moje ruce. Moje ruce okolo jeho břicha. Sakra, ajo. Rychle ho pustím a podívám se jinam. Vidím, že chce něco říct, ale nenechám ho.
,,Kde to jsme?"řeknu hrozně rychle, až je to divný.
,,Chci tě vzít na jedno hrozně hezký místo, ale chtěl jsem se tě zeptat, aby sis zas nemyslela, že tě chci unýst nebo někde zabít,"zasměje se.
Bouchnu ho pěstí do břicha.
,,To není vtipný."
,,Tak sorry,"ušklíbne se.
,,Takže s tím souhlasíš?"zeptá se.
,,Nooo,"rozmýšlím se, ale on mezitím nastartuje a nečeká na mojí odpověď.
Najednou vyjede a já málem spadnu, ale rychle ho pevně obejmu. Uvidím, jak se ušklíbne a mám chuť ho shodit z tý motorky.
Jedeme dál tou cestou a já si užívám ten skvělý pocit. Doufám, že nikdy neskončí.
Další kapitola je tu! Doufám, že se vám líbila. Budu ráda, když dáte hvězdičku nebo napíšete svůj názor. Předem vám děkuju za vše!<333
vaše xxgirlxx1<33
