,,I'll be back one day" // Sirius Black

12 ~ KAMARÁDSKÁ MISE

        Jediné, co mi ráno přineslo, byl zmatek. Né, že bych si nepamatovala, co se poslední noc událo, jen jsem sakra vůbec netušila, jak jsem se z druhé severní věže dostala do mé obrovské postele s nebesy. S nesnesitelnou bolestí hlavy, jak od pádu na chodbě, tak od hloupého popíjení na oslavě famfrpálového vítězství a zad ze studené podlahy ve věži, jsem si všechno vyčítala, jaké překvapení. Včerejší večer se absolutně neměl stát. Regulus je na mě naštvaný, dokonce i jeho starší bratr. Můj plán na víkend byl jasný, udobřit se s Regulusem Blackem.

        Než jsem se nadála, byla jsem oblečená do teplého oblečení a zrovna mířila ven, konkrétně najít Lily a Ellie, jelikož ani jedna nebyla v pokoji, bodejť by jo, když jsem vstávala tak dlouho. Prošla jsem několika chodbami a schody, potkala přitom spoustu známých tváří, včetně Bellatrix Lestrangeové, kráčející po schodech s nosem nahoru. Vyšla jsem ze školy, do tváře mě trefil studený vánek a vůně čerstvého vzduchu s zimní příchutí. Nebylo zapotřebí hledat holky dlouho a daleko, protože jsem přesně věděla, kde by mohly být. Náš oblíbený strom u černého jezera jsme totiž všichni chodili navštěvovat už spoustu let. Lily, Ellie a Remus seděli pod naším posvátným stromem a se smíchem pozorovali stvoření ve vodě nedaleko od nich. Pro sebe jsem se pousmála, bylo hezké vidět mé tři nejlepší kamarády spolu. Přešla jsem až k nim, načez se všichni tři naráz otočili. Na tvářích jim pohrávaly posměšné úsměvy.

        ,,Vyspinkaná do růžova?" optala se Ellie a zadržovala smích. Bez jediného slova jsem si sedla vedle ní a lehce ji udeřila do ramene.

        ,,Kéž by mi to přišlo stejně vtipné jako vám." přitakala jsem smutně a odendala si vlasy z obličeje, kterými mě vánek lehce bičoval. Nikdo nic neřekl, jen mě sledovali. Zahleděla jsem se do dáli, přitom byla nervózní ze všech třech pohledů. Myšlenky se mi stále ubíraly stejným směrem, ,,vlastně by mě docela zajímala jedna věc," řekla jsem nejistě, Lily pokývala hlavou, ,,jak to že jsem se probudila v posteli, když jsem usínala na zemi ve věži?" po mé otázce obě dívky pohlédly na Remuse, který se nevinně usmál. Ani nemusely nic říkat, aby mi to došlo.

        ,,Hledali jsme tě, v ložnici, na večírku, v knihovně, na holčičích záchodech, dokonce jsme se rozdělili a právě proto tě našel Remus ležet v severní věži, na zemi, promrzlou na kost," vysvětlila Lily, ,,ale potřebuju od tebe vysvětlení, proč si tam sakra ležela?" vyhrkla nahlas.

        ,,To je- na dlouhé vyprávění..." řekla jsem a dál hleděla na obří oliheň, která se blížila ke břehu jezera. Ostatně někteří vodní tvorové jsou velice nebezpeční, avšak tato oliheň se nechá pohladit nebo dokonce nakrmit. Obyvá černé jezero už spoustu let. Na chvíli se vynořila z vody, přitom se podivně dívala na hlouček prváků, kteří už na ni čekali. Oliheň se však na poslední chvíli rozhodla svou cestu ukončit, proto se otočila o stoosmdesát stupňů a s ponořením mířila zpátky do hlubin jezera. Úsměv z dětských tváří v mžiku zmizel.

        ,,Půjdu si něco zařídit, uvidíme se potom..." řekla jsem a bez počkání na rozloučení vyrazila do hradu. Bloumala jsem chodbami bez snídaně a přemýšlela, kde by se mohl Regulus ve volném čase potulovat, ,,knihovna!" vykřikla jsem, pričemž se za mnou blonďatý nebelvír a dvě žákyně Havraspáru otočili. Omluvně jsem se otočila jejich směrem a po té rychlostí blesku vykročila ke knihovně. Nebyla to tak dlouhá cesta, ale i tak jsem se zachytila za žebra, která mě po krátkém a pomalém běhu bolestně bodala. Vešla jsem do knihovny a rozhlédla se po spoustě známých tváří, než jsem narazila na něj. Regulus seděl v křesle u zdi a s viditelným zapálením si četl jakousi knihu. Přes oči mu přepadl pramínek vlasů, který si hned zastrčil za ucho se zamračeným obličejem. Do knížky byl tak zabraný, že si nevšiml mého příchodu. Toho jsem také využila a přesunula se k jedné z vyšších polic přeplněné všelijakými knihami od A po Z.