5 ~ ZÁCHRANA

327 13 0
                                    

        ,,Hej Jonesová!" ozval se za námi hrubý a velmi povědomý hlas. Příjmením mi říkalo jen pár lidí, a to učitelé, Sirius Black a jakýkoli student ze Zmijozelu. S kamenným výrazem jsem se otočila na přicházejícího Luciuse Malfoye s Rodolphusem Lestrangem, Narcissou a Bellatrix v patách. Lucius mi vždycky připadal jako namachrovaný zbabělec s pocitem, že se ho všichni bojí, mají ho za příklad odvážnosti, avšak opak byl pravdou. Sebevědomě si stoupl přímo naproti mně a jeho vzácní přátelé se seřadili vedle něj jako ochránci, kdybych jejich krále chtěla napadnout. Přišlo mi to nehorázně vtipné až bych se smíchy chytala za břicho, kdyby tu nebylo tolik lidí a neztrapnilo by mě to.

        ,,Co chceš, Malfoy?" zeptala jsem se nepříjemně po dlouhé chvíli čekání, než začne mluvit sám. Lucius už otevíral pusu, aby mi zdůraznil důvod mého odchycení, avšak to by ho nesmělo zaujmout něco za mnou. Otočila jsem se tím směrem, Regulus, vychazející ze třídy jasnovidectví spolu s žáky jeho ročníku, mířil k nám s pohledem upřeným do země a v rukou svíral učebnici. Vykolejeně jsem se otočila na Lily, pak i Ellie a Nicole, všem třem na tvářích hrál lítostný pohled. Přešel až k Luciusovi, který nasadil svůj škodolibý úsměv, hned jakmile si mě Regulus všiml, jelikož se zatvářil nanejvýš překvapeně a na chvíli úplně zkameněl v pohybu. Věděla jsem, že se spolu baví, je to totiž dočista jasné, ale pokaždé mě to zasáhne a to Malfoy hrozně rád sledoval. Nějakým způsobem mám Reguluse ráda jako kamaráda a mučí mě pohled, jak si přátelsky povídá s Luciusem, tím parchantem, který ubližuje nevinným lidem, mudlům, jelikož se také pyšní svou čistou krví jako většina Zmijozelských studentů.

        ,,Elliot říkal, že si mě sháněl." řekl rozhozeně směrem k Luciusovi o několik okamžiků později, znovu pohlédl na mě a nervózně polkl. Já stále čekala na vysvětlení od Malfoye, ale žádné nepřicházelo. Proč by také mělo, když se Lucius kochal mým a Regulusovým zmučeným pohledem.

        ,,Dobře, zeptám se znovu. Co po mně chceš, Malfoy?" zeptala jsem se opruzeně a tím tak upoutala všechnu pozornost skupinky Zmijozelských. Lucius se na mě otočil s naštvaným výrazem, jakobych na něj právě zakřičela, což si ještě nikdo nedovolil.

        ,,Tímhle tónem se mnou mluvit nebudeš, Jonesová!" rozkázal mi svým hlubokým hlasem, který se rozezněl po chodbě, jelikož zrovna potichu nemluvil. Regulus jen stál opodál a pozoroval to nenávistné napětí mezi mnou a Malfoyem, stejně tak holky, Luciusovi kamarádi a pár dalších žáků, kteří šli právě kolem nás z vyučování na oběd.

        ,,Nebo co?" uchcechtla jsem se drze, Malfoy svíral pěsti, což mě trochu znepokojilo, jelikož vím čeho je schopný. Najednou se otevřely dveře třídy lektvarů, jen pár stop od nás, a z nich vyšel nicnetušící Black s klukama a jakmile si všiml toho rozruchu kolem, pohledem zapátral, co by ho mohlo vyvolat. Jeho šedé oči zabloudily až ke mně a Malfoyovi, stojícímu naproti mně s nenávistným, propalujícím výrazem v jeho bledém obličeji. Naše pohledy se na chvíli střetly, než se rychle rozešel k nám a stoupl si přímo přede mě. Nechápu, kde do teď byli. Z jeho vysmáté tváře, jelikož si o něčem povídal s Jamesem, se stal kamenný výraz se špetkou naštvanosti.

        ,,Vypadni od ní, Malfoy!" řekl tónem, kterého bych se bála i já. Black mě chránil vlastním tělem a v naznačení, že si mám stoupnout dál, jsem popošla mezi Lily a Nicole, které mě mezi sebe rády přijaly a poté znovu sledovaly dění uprostřed chodby. Situace, která se mi odehrávala před očima byla naprosto zvláštní, nechápala jsem, proč se Black tak angažoval v mé hádce se Zmijozelským králem. James a Remus stáli za Blackem, Peter už byl určitě na obědě. Vůbec se mi nelíbilo k čemu se schylovalo.

,,I'll be back one day" // Sirius BlackKde žijí příběhy. Začni objevovat