For u, I will || Karlnap || Cz [DISCONTINUED]

V.

•

Co jsme se rozcválali, měl jsem ho na sobě přilepeného. Moc dobře jsem věděl kam zajedeme, myslím že to bude skvělej zážitek. Musíme využít posledního volného dnu a tohle místo mi aspoň trochu připomene domov.. Teda aspoň v to doufám
Do pár minut jsme dorazili k lesu, pokud se tam chceme dostat musíme přes něj. Nevypadá to až tak zle?
"Um hele, teď pojedeme přes les" "Cože?!" "Co by se nám mohlo stát, jen to rychle projedeme. Neboj, potom-" "Potom až pojedeme nazpátek tak musíme tímto lesem zase!" Otočil jsem se na toho kluka a podíval se na něj, furt se mě držel jak klíště a nehodlal se pustit. Jenomže pokud tady budeme jen stát tak se nikam nedostaneme. "Hele, nic se nám stát nemůže. Takže teď to rychle přeběhneme a konec" Na to se jen zamračil a odvrátil pohled.
Dal jsem se nezaobíral a pobídl koně vpřed.
Co jsme projížděli, můžu říct že bych i litoval kdyby jsme tudy nejeli. Všude tolik květin, sem tam nějaká houba a skupinky lišek nebo vlků. Přímo jako ráj, u jedné skály co byla nedaleko cesty po které jsme jeli, byl vodopád a jezero. No nemám slov a ten kluk si to očividně též užíval.
Do pár minut jsem viděl konec lesa, zrychlili jsme tempo a byli jsme venku. Před námi louka a vesnice!
"Tak jo, už jsme skoro tam. Pevně se drž, teď si pořádně zajedeme!!" Upozornil jsem ho rychle a pustil jsem se do trisku, byli jsme vesnici blíže a blíže. Když jsme byli skoro u vesnice, nechal jsem koně chvíli vykrokovat a když byla správná chvíle, sesedli jsme.
Vesnice vypadala hrozně pěkně, všude "pole" s potravinami, útulné chatky a ze všeho vyzařovala příjemná atmosféra. "Můžeme jít?" Zeptal jsem se toho kluka "mhm, určitě!" Odpověděl mi a já uvázal pevně koně ke stromu. Mezitim se aspoň napase.
Vyrazili jsme do vesničky, pomalu se na nás začli všichni dívat. Trošku jsem znervózněl ale jsme přeci princové, nemáme se čeho bát. Teda.. Tady to o nás ani nikdo vědět nebude, hlavně zmínit že- "No podívejte se!! Princ Nick a Princ Karl!! Jsou v naší vesnici!! Pojďte sem, rychle!"
Najednou jsem se zastavil na místě a díval se na blížící se lidi co tu žijí. Jaktože znají mé jméno?! "Vítejte Princi Nicku, Princi Karle též vás vítám. Pojďte s námi! Je pro nás veliká čest vás tu oba mít"
Jak jako!? Jak můžeš znát moje jméno i to že jsem princ
Měl jsem v sobě několik emocí smícháných do sebe, nevěděl jsem jak se tvářit, jak reagovat nebo odpovídat.
Zdejší lidé nás doprovodili před jeden velký dům, nikdo tam ale nešel. "Princi Nicku, Princi Karle. Sem máte vstup povolen pouze vy, prosím" Oznámila nám jedna z vesničanek, já na ní jen kývl a pomalu se přibližoval ke dveřím..
Co když to je nějaká past? Co když nás tam poté zamknou a bůh ví co se stane potom.
Na to jsem hned zareagoval, toho kluka jsem strčil před sebe, otevřel ty dveře a prudce ho tam strčil. A moje očekávání se vyplnilo, samozřejmě že se ty dveře zamkly, hned jsem se otočil a běžel co nejrychleji ke koni. Našli se i tací kteří mě pronásledovali až ke koni, já byl však rychlejší. Odvázal jsem koně, nasedl rychle na něj a odtriskal pryč. Cejtil jsem se tak suprově, konečně ho mám z krku, taková úleva! Oddechl jsem si a pokračoval jsem si to do lesa, zpět domů. Výcvik začíná už zítra, konečně..

•

Sapnap mě využil, použil mě jako návnadu. Nemám šanci se dostat ven, z toho šoku mi tělo ztuhlo a nemůžu se pohnout, sotva dýchám.. Myslel jsem že to dnes myslel vážně, ale jak vidim. Život není tak růžovej jak se zdá..
Ti lidé se nademnou chvíli smáli a potom všichni odešli, vysmáli se mi. Ale proč? Co jsem udělal, proč tu na nás měli past. A jaktože věděli že sem se Sapem dorazíme, nemá to hlavu ani patu. Co mám ted dělat, Sap si může vymyslet jakoukoliv lež pro Philzu, co semnou chtějí vůbec udělat.
Nechápu jak mi to mohl udělat!
Po chvíli jsem cítil jak mi začaly po tvářích stékat slzy, teď už jsem v bodu kdy nic nezmůžu. Dopadl jsem tak jak jsem dopadnout měl, patří mi to. Nemám tu co dělat, jen jsem mu to kazil, takhle to mělo nakonec být a už to vim..
Hodiny plynuly a už byla noc, žádné světlo a žádné náznaky života. Všichni už pravděpodobně spali, s mým tělem už jsem mohl hýbat ale k čemu mi to ted vlastně je? Pomalu jsem se postavil a šel se podívat ke dveřím, byli tam malé okenice, viděl jsem přes ně ven. Jediné co šlo venku vidět bylo světlo z lampy.. Zavřel jsem oči a nadechl jsem se, furt jsem přemýšlel nad tím proč to Sapnap udělal. Jednou se chová tak a podruhé tak, ale s tím nic neudělám. Otevřel jsem oči a viděl jsem že sem míří nějakej malej kluk
"Princi Karle, nejsem jako ostatní.. Mám klíč od těchto dveří, prosím věřte mi.. Jmenuju se Tubbo" Řekl mi ten malej kluk, ten nevypadá nepřátelsky ale nikdy nevim. Lidi jsou na pohled milý ale uvnitř jsou to zrůdy..
"Prosím věř mi, můžu ti ukázat cestu domů. Spíše k Philzovi, chodivali jsme tam často! Znám cestu tam jako své boty" Cože. Počkej? Řekl právě že Philzu zná, tu cestu taky a mluvil ještě o někom! "Ty Tubbo.. Kdo my? Jaktože znáš Philzu a cestu tam?" Hned se mi vybavilo x otázek, ale nemohl jsem toho kluka takhle hned zahltit.
"Noo moje maminka je s Philzou neboli mým tatínkem spolu! Jako manželé, mám ještě brášku Tommyho a staršího brášku Willa! Wilbur, ale maminka je teď hodně nemocná a celé dny jen prospí, Will ji ani na chvíli neopustí. Proto nemohl lidi zastavit s dnešním plánem na vás.. Pojď ven" Dořekl Tubbo a otočil klíčem. Dveře se odemkly a já mohl vyjít ven, Tubbo odstoupil ze schůdků a čekal na mě. Posadil se před schůdky a já se posadil na ně. "Co všechno o mě a o tom ostatním víš Tubbo?" Zeptal jsem se.
"Hm.. Je toho hodně! Maminka mi toho hodně vyprávěla, například to že Sapnap je hodnej! Jen.. Nedokáže ovládat svoje hormony a city s emocemi. Proto se tak zachoval, nevím přesně proč ale tohle bude jeden z důvodů" "Takže mi chceš říct že to nedělá naschvál?" "Ne! Jen se neumí ovládat, lidi které potkal nedávno. Prostě lehce řečeno, neví kdo jsi. Nezná tvé jméno, jaké je tvoje chování nebo co si o něm myslíš. Nemá v tobě důvěru a proto se tak chová, pokud vyrazíme teď, do východu slunce jsme u Philzi" Řekl Tubbo, to byli jeho poslední slova než se postavil a zavřel dveře od toho domku. "Vyrazíme?" "Jasně!"
Rozběhli jsme se ke stájím, nasedlal jsem jednoho z koní a pomohl Tubbovi nasednout. Poté jsem nasedl taky a vyrazili jsme, kousek od vesnice bylo vše v pořádku. Když jsme ale šli po poli, byla obrovská tma. Viděl jsem něco co jsem nedokázal vůbec popsat. "Tubbo, pevně se drž. Musíme zrychlit tempo" "Joo!! Takhle tam budeme o mnoho dříve, miluju rychlost! Rozjeď to Princi Karle!!"
Jakmile jsem ucítil stisk kolem svého pasu, pobídl jsem koně a začali jsme cválat. Rovnováhu jsem už měl, pohyb jsem taky pochopil a proto jsem se teď mohl vžít do Sapnapova místa.. Vzpomněl jsem si jak jsem se takhle držel Sapa, bylo to super. Ta rychlost ve vlasech je úžasná, ale chybí mi tady Sapnap. Ukápla mi slza ale potom jsem ho pobídl ještě víc a vydali jsme se vpřed..

•

Slunce už zapadlo, Philza nikde a ten kluk. Pf, na toho nebudu ani myslet, má to co si zasloužil. Nemá se mu co stát, teď mám výcvik jen a jen pro sebe!! Přehodil jsem si oblečení a zalehl do postele, spokojeně jsem zavřel oči a snažil se usnout, když jsem se ale díval.. Uviděl jsem jeho knihu, už do ní dlouho nic nenapsal. Ale jakto? Nezapomíná snad, co se stalo co?
Nedalo mi to a musel jsem se podívat, na jedné stránce jsem viděl náčrt hvězd a měsíce, potom bylo popsáno jen pár řádků..
Moc se mi tady líbí, konečně jsem poznal noční svět. Na obloze je svítící měsíc a okolo něj několik svítících hvězd, je to moc krásné. Sapnap je moc milý, začínám ho mít rád. Doufám že to spolu vydržíme, slibuju že mu potom dám už pokoj :)
Kurva.. Co to dělám! Proč to čtu, proč!!? Z ničeho nic se mi něco přemítlo před očima. Rychle jsem vstal z postele a hodil na sebe koženou výzbroj, sebou přihodil šípy s lukem a vyběhl ven za koňmi. Nasedlal jsem si jednoho z nich a vyrazil na cestu do té vesnice, kde jsem ho podrazil..
Snažil jsem se být co nejrychlejší ale monstra kolem mi nepomáhala.
"Došli mi šípy! Kurva, to je v prdeli. Co teď!!" Zanadával jsem si a zpanikařil. Snažil jsem se soustředit na jízdu ale byl jsem ve stresu, sledoval jsem všechno kolem a nakonec jsem z neopatrnosti spadl z koně. Zamotala se mi hlava a měl jsem černo před očima, už jsem jen cejtil jak se mi zavírají oči..

---
Dalsi kapitola je tady :] !! Hope u like it<3