Neodolatelně silná

Velké přípravy a vzpomínky

Když nám skončily hodiny, šli jsme na oběd a poté do Prasinek.

Šla jsem ve skupince Lily, Meg, Rose, Marthy.

Rose a Martha jsou Lilyiny kamarádky z mrzimoru.

,,Holky, znáte tam nějaké zajímavé obchody?" zeptala jsem.

,,Amy, my tam známe každý roh. Když se nás budeš držet, uděláme ti perfektní prohlídku Prasinek se zakončením U Tří Košťat!" řekla Martha.

,,Tak dobře!"

,,Ale nejdřív si musíme sehnat nějaké pěkné šaty." řekla Rose.

Navštívily jsme pár obchůdků s šaty, ale pokaždé jsme nic nenašly.

Teda do té doby, než jsem uviděla jeden krásný obchod ve tmavé uličce.

,,Holky, našla jsem ještě jeden!" křikla jsem na ně.

,,Proboha, na ten jsme úplně zapomněly." řekla Martha.

Tak jsme se tam vydaly.

Vešly jsme a první, co nás ohromilo byl výběr.

Holky si začaly hned zkoušet všemožné kousky.

Lily si vybírala mezi červenými a zlatými. Martha pomohla Lily, ale sama sobě ne.

Lily si nakonec vzala červené šaty. Rose si vybrala světle modré, Martha žluté a já tyrkysovo modré vrstvené šaty s pásečkem.

Poté, co jsme vyšly z obchodu mi holky ukázaly ještě pár obchůdků a pak jsme šly do hospůdky U Tří Košťat.

Vstoupily jsme a první co jsem zahlédla byla skupinka zmijozelů a v ní Regulus.

Vzpomněla jsem si na slova Brumbála.

Regulus je smrtijed. Nedobrovolně, ale i tak.

Musím mu vymazat pamět nebo s ním aspoň něco udělat, aby zapomněl na mé schopnosti a to, kdo jsem.

Takže jsme si s holkami sedly k jednomu stolu a já nemohla myslet na nic jiného než Reguluse.

Co když už řekl Voldemortovi kdo jsem?

,,Amy!" luskala mi před obličejem Lils.

,,Děje se něco?" zeptala se.

,,Ne, všechno je v pohodě!"

,,Poslední dobou jsi nějaká zamlklá."

,,Ne to jen, můj táta vždycky miloval Vánoce a měli jsme spolu jednu tradici."

,,Jakou?"

,,Vždycky jsme týden před Štědrým dnem uspořádali menší oslavu jen pro nás dva a poté jsme si šli číst do naší knihovny."

,,Aha, to je mi líto Ames." odpověděla Lils.

,,V pohodě, je mi jen smutno."

Po vypití máslových ležáků a zaplacení jsme se vydaly zpět do Bradavic.

Došly bychom spokojeně na kolej, kdyby mě nezastavil Regulus.

Ano! Přesně tohle jsem potřebovala.

,,Amy!"

,,Ano Regu?"

,,Chci s tebou o něčem mluvit."

,,O čem?"

,,No víš,"

,,Hele Regu, co kdybychom jsme se vydali na tu velkou věž hmm?" přerušila jsem ho.

,,Můžem."

Došli jsme na věž a já se rozhodla, že to musím udělat teď.

,,Regu, podívej se na tu krásu!" řekla jsem mu a on si stoupl k okraji.

,,Obliviate."

A tak jsem mu začala mazat vzpomínky se mnou.

Začala jsem brečet.

Promiň mi to, ale jen tak mě můžeš uchránit.

Uvedla jsem ho do spánku a odešla.

Cestou jsem se uklidnila, a pak jsem všechno řekla Lils.

,,Je mi to neskutečně líto Kate, kéž bych mohla něco udělat."

,,Už jen to, že tu pro mě jsi, je víc než si zasloužím. Jsem zrůda, neustále někomu ubližuju."

,,Nejsi zrůda Kate, jen máš schopnosti, které neumíš zas tak ovládat."

,,Lily, Regovi jsem už tolik ublížila, nesmím už to nikdy udělat."

,,A jaké vzpomínky si mu vymazala?"

,,Všechny, až na jednu, den, kdy jsem přišla tady."

Ona mě obejmula.

,,To se spraví."

,,Doufám."

Poté jsem se šla ještě osprchovat, převléct a vyčistit zuby.

Když jsem odešla z koupelny, Lily už spala.

Přišla jsem k její posteli, pohladila ji po hlavě a řekla:

,,Lepší kamarádku jsem si nemohla přát."

Pak jsem šla v klidu spát.