Neodolatelně silná

Nesnáším ho!

Po tom incidentu v knihovně jsem šla na pokoj. Avšak někdo se mnou měl jiné plány.

Šla jsem chodbou a už byla skoro u koleje, když mě někdo popadl a zatáhl za roh.

Chtěla jsem křičet, ale když jsem uviděla, kdo to je, okamžitě jsem ztuhla.

,,Regulusi?"

,,Amy, můžu s tebou mluvit?"

,,Nejspíše, ale to jsi mi nemohl poslat třeba sovu?"

,,Je to důležité a neodkladné."

,,Dobrá, tak mluv."

,,Radši bychom měli jít někam, kde bude míň lidí."

,,Vždyť tu nikdo není proboha!"

,,Pojď!"

Vzal mě do nějaké učebny, kterou jsem neznala. Vypadala opuštěně.

,,Tak tedy mluv."

,,Od té doby, co jsme spolu tančili mívám divné pocity a zdají se mi divné sny."

,,A proč mi to říkáš?"

,,V těch snech jsi ty."

,,Cože?"

A sakra! Co to je za hloupé kouzlo! Vždyť si nemá nic pamatovat a nemělo by se mu o mě zdát!

,,Pokaždé v jakémkoliv snu jsme přátelé, a nebo mi nějak ubližuješ. Například dnes se mi zdálo o tom, že jsme byli na nádvoří a tys mě něčím napadla. Nebo že jsme spolu byli na astronomické věži."

,,Regu, nejspíš máš velkou fantazii...o mně."

,,Prostě si myslím, že to je nějaké znamení Amy. Že bychom se měli aspoň více poznat."

,,No...dobře."

,,Můžu tě doprovodit ke koleji?" zeptal se.

,,Ovšem."

Po té krátké cestě jsme si povídali. Reg se o mě znovu něco dozvěděl, avšak pouze jen to, co jsem chtěla, aby věděl.

On mi na oplátku řekl něco o něm, ale to už samozřejmě vím.

Došli jsme ke dveřím, já řekla heslo a rozloučila se s ním.

,,Tak teda dobrou," řekla jsem.

,,Dobrou noc Ames."

Vešla jsem do společenky a hned se na mě vrhl Sirius. Začal mě líbat a dost. Nejspíš si něco dal.

,,Siriusi! Co to děláš?"

,,Coe Amy, vždytž já niec neděleám."

,,Takže si pil, že ano!"

,,Ále, nebuj taková cutlivka!"

,,Sakra! Teď na mě nemluv, uvidíme se zítra, až budeš v pořádku."

Řekla jsem a chtěla odejít. Sirius mě ale chytil a přitáhl si mě k němu.

,,Nikam nepůjdeš!"

,,Hej! Nech mě."

Začal mě osahávat a líbat mě.

,,Sakra Blacku to už stačí!"

,,Ne Marchová. Stejně si pro mě jenom jako trofej pro naši sázku."

,,Cože?"

,,Myslíš si, že mi na tobě záleží? Ne. Byla to sázka o tom, kdo tě nejdřív dostane do postele."

,,Jak jsi mi to mohl udělat!"

Vymanila jsem se z jeho náruče a zmizela z koleje.

Procházela jsem chodbami, dokud jsem do někoho nenarazila.

Byl to mladý kluk, nejspíše trošku starší než já.

,,Omlouvám se," řekl neznámý kluk.

,,Ne pardon, to já nedávala pozor a narazila do vás."

,,V pořádku. Nikdy jsem vás tu neviděl. Jak se jmenujete?"

,,Amy Marchová. A vy?

,,Tom Riddle."

,,Ráda vás poznávám Tome."

,,Já vás také Amy, ale prosím, tykejte mi."

,,Dobře, vy mně také."

,,Dobrá tedy. Bylo mi ctí tě poznat."

,,Mně taky."

,,Tak se měj."

,,Ty také."

Usmál se na mě a odešel.

Potkala jsem ho zde vůbec někdy?

No nic, musela jsem si utřídit myšlenky. Po tom, co se mě Black snažil dostat do postele.

Dobrou hodinu jsem se procházela po hradě. Zastavila jsem se až u dveří do společenky. Řekla jsem heslo a vešla jsem dovnitř.

Bez povšimnutí jsem odešla do pokoje, kde už byla Lily. Všechno jsem ji řekla, až teda na toho Toma.

,,To je hajzl ten Black!"

,,Já vím."

,,Říkám ti, že ho ráno dostanu a rozbiju mu pusu!"

,,To nemusíš Lils."

,,Ne Kate, já to fakt udělám."

,,Hele dobrý, já už si jdu lehnout."

,,Tak jo, dobrou noc Katie. Mám tě moc ráda!"

,,Já tebe taky Lily, já tebe taky."