Hunger Games - 2.kraj - Každý profík není krvežíznivý (POZASTAVENO)

6. Kapitola

"No." začnu. "Víš, děláme všechno společně. Takže pokud vyhrály ony, snad to dokážu taky." řeknu se lehce se usměju. No ono to není úplně pravda, ale bude dobré když jsi to ten svalovac bude myslet. "Aha. Tak je fajn, že máš sestry na které se můžeš obrátit." řekne nevzrušeně, nalije si limonádu do sklenice a napije se. Já se otočím k oknu a doufám, že debata skončila. Koukám, jak cesta rychle ubíhá. Čím dýl jedeme, tím dál jsem 2. kraji. Rychle zaháním tuhle myšlenku, protože nechci brečet, ani být smutná. Naštěstí do místnosti příchází sestry a Patrick. "Ahoj." pozdraví Tim a zvedá se. "Ahoj. Tak tady vás máme. Já jsem Patrict, ale to asi víte. Tohle jsou Alex. Amy, Allie a Alis. Myslím, že je taky znáte." začne Patrick a potřese si rukou s Timem a pak i se mnou.

"Tak, teď k vaším dovednostem." navrhne nám Alex. Už asi hodinu sedíme na pohovkám, pijeme čaj a chroupeme sušenky s čokoládou. "An, začni." řekne. Ví, co mi jde, proto mi to přijde zbytečné, ale asi chce, aby to věděl i Tim s Patrickem."No takže. Jsem docela nebezpěčná v boji zblízka. Umím to s šavlí nebo oštěpem. A taky trochu s nožem. A myslím, že umím rozeznávat rostliny. To asi všechno." řeknu a tázavě se na ně podívám. "Dobře." přikývne Alis. "Co ty Time?" "Já to mám zhruba podobně." řekne a protře si rukou vlasy. "Umíš to s měčem a oštěpem. Ale s rostlinami si moc neporadím." řekne. "Zajímavé." řekne zasněně Patrick. "Myslím, že jako dvojka, by jste byli docela dobrý tým." řekne. Usměju se a Tim mi pohled opětuje. "S tím nemám problém." řeknu a Timovi o pět cukají koutky úst. "A co ostatní profíci?" ptám se. "Asi budeme tvořit směčku profíků, jako obvykle." přidá se Amy. Amy byla typický profík, takže se vůbec nedivím, že to říká.

"Nerada vás ruším, ale děti by si měly jít před večeří odpočinout do svých pokojů." přeruší naši debatu Amélie. Jsem docela unavená, takže ráda souhlasím. "Ano. Běžte si odpočinout." řekne nám s gestem Patrick. "Večeře je asi za hodinu." dodá ještě Amélie. "Teď vám ukážu, kde máte ložnice s koupelnami.

Můj pokoj je veliký a luxusně vybavený. Mám pro sebe velkou postel, skříň, sedačku, minibar na pití a taky velkou koupelnu. Netuším jestli to tak mají i ostatní kraje, nebo to je proto, že nás kraj má víc dovolených pravidel, máme míň přísný režim a z našeho kraje se berou mírotvorci. To z ostatníé krajů jen velmi málo. Nic méně hned jdu do koupelny, vyslékám se a jdu do sprchy. Je trochu zvláštní, ale naštěstí jsem to nějak zvládla.

Po sprše vylézám v ručníku do ložnice a jdu ke skříni. Je tam víc šatů, než mám doma, takže není jednoduché si nějaké vybrat. Nakonec volím zelenou košili a černé kalhoty. Dala bych si svoje šaty na Sklizěň, ale to by mi moc připomnělo domov. Ach, domov. Co asi dělají moji rodiče a bráška? Slaví, protože věří, že se vrátím domů? Nebo, snad ne? Mé nechtěné slzy se dostavují, takže padám na postel a brečím a brečím...

Doufám, že se vám nová část líbila! Omlouvám se za chyby :D snad jich nebylo moc:) Určitě pište Vaše názory a dotazy do koemntářů, ráda na ně odpovím. :) Vaše Lily:*