Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
boston
pět minut před půlnocí. popadával hustý sníh, bylo nějak mínus šest stupňů. všichni byli venku, anebo koukali ze svých oken. úsměv na tváři, v rukách hodinky a sklénky vína.
v televizích běželi programy, kde každý odpočítával minuty, vteřiny.
william s michaelem seděli na samém vrcholu budovy - byla to jejich kolej. seděli tam snad všichni ( tedy jen ti, kteří neodjeli na svátky domů )
chlapci byli od svých domovů pár set kilometrů a na cestu domů neměli - ani je to domů netáhlo, poslouchat blbé kecy rodičů, celé rodiny. vystačili si sami.
,, ještě tři minuty! " řekl natěšeně mike. oba společně seděli na bavlněné červené dece. na úplném rohu střechy. viděli dolů do ulic. venku stálo několik lidí, koukali na černé nebe poseté hvězdami. čekali na ohňostroj, kterej měl každou chvíli začít - hned jak padne půlnoc.
will držel v ruce fotoaparát, jenž dostal od svého bratra k vánocům - ještě předtím než odjel zpět sem, do bostonu. natáčel svého přítele, který popíjel víno. sehnali ho od pár kamarádů z vedlejšího pokoje, na tajno.
ze zdola se ozýval křik lidí, kteří odpočítávali posledních sekundy.
na obloze se objevilo několik barev, červená, bílá, modrá, zelená, fialová, všechny!
hnědovlásek obrátil kameru, naklonil se k mikeovi, jemuž se v očích všechny ty barvy odrážely. vysokému chlapci naskočila husí kůže, když pocítil na své teplé tváři jeho promrzlou dlaň. rychle se otočil na svého přítele.
na mikeových rtech přistáli ty willovy.
ze všech stran byly slyšet rány, nadšený křik lidí a vůně střelného prachu, který se snášel z oblohy pomalu dolů.
odtáhl se od jeho rtů a s úsměvem mu pohleděl do očí ,, šťastný nový rok, mikeu." objal ho, mezitím co foťák namířil zpět nahoru.
,, šťastný nový rok i tobě, wille, miluju tě." šeptl mu do ucha.
prejivsemkrasnej novej rok, atuzssteten minulej prozili jakkoliv, verim ze byl uzasnej. vsechny vas miluju <3.
