10.july / 1980
somewhere on a hill
,, kde myslíš že budeme taaaaaaak... za dvacet let!?" převalil se na břicho, podepřel se svými lokty o měkkou zem. podíval se na hnědovláska, pozoroval oblohu, stmívalo se, už byly skoro vidět hvězdy! chlapec nad tím žasnul, jak bylo na jednom konci ostré světlo a na druhým úúúúplná tma! jak se fialová měnila pomalu k západu na červenou a na východu na černomodrou. mohl by na nebe zírat hodiny, dny a nikdy by nepřestal uvažovat nad tím, co se tam v dálce vlastně nachází. kde vesmír končí, jestli se točíte v kruzích - stejně jak na zemi a ostatních planetách, anebo prostě letíte, bez přestání. co se stane, když vás vtáhne černá díra, anebo co kdybyste nechtěně vyletěli z naší galaxie a padali. pořád padali, jako v nějaké smyčce, bez přestání, donekonečna - z tohohle se mu svíral žaludek. vesmír ho opravdu děsil, ale vracel se k němu furt - jako můra, ke světlu, i když se její křídla popálí.,, wille!" šťouchl do něj černovlásek, zasmál se. chlapec začne vždy šilhat, když se nad něčím zapřemýšlí - mikea to vždy rozesměje!
,, hm-?" ,, kde myslíš že budem za dvacet let? myslíš, že budem pořád kámoši?" převalil se zpět na záda, blíž ke svému společníkovi. levou paži si opřel o jeho hrudník, páč mezi nimi nebylo žádné místo, kam by ruku vecpal.
,, mikeu! jasně že budem!" rozesmál se will.
,, jo ale, kde budem? budeme spolu? jakoby... nechci abys bydlel někde několik mil ode mě!"
,, hele... podívej, padá hvězda! přej si něco! rychle. " šťouchl hnědovlásek do chlapce a prstem poukázal na oblohu.
světlo se řítilo rychle dolů, za sebou zanechávalo dlouhou zářící čáru a poté zmizelo v temnotě. bylo to úžasné!
,, co sis přál mikeu?"
,, kdybych ti to řekl, nesplnilo by se!" uchechtl se.
,, no taaaaak není s tebou sranda, co sis přál!"
,, aby ses nikdy neodstěhoval."
mladý william na tento okamžik rád vzpomínal, sedíc na pohovce a tupě zírající na televizi, jejíž obraz a hlasy z ní jen matně vnímal. rád by ležel se svým kamarádem na měkounké louce a snažil se pospojovat hvězdy a se svou bujnou fantazií vymyslet nové souhvězdí a pojmenovat ho podle toho, co mu připomíná - i když si byl plně vědom toho, že už takové souhvězdí existuje a má určitě nějaké více chytřejší pojmenování.
jenže will trčel v californii, několik mil od svého kamaráda, jehož od svých čtrnácti neviděl a ani o něm nic neslyšel. dopisy jež sliboval nikdy nepřišli. sliby, že přijede na návštěvu se taktéž nevyplnili.
je tomu již pár let, ale will stále čeká.
stále doufá, že si mike vzpomene. že si možná večer sedne a v knížečce u pevné linky zahlédne willovo číslo.
will už na přání z padající hvězdy nevěřil, ale vždy když zahlédl jednu z okna, přál si aby mike tehdy své přání nevyslovil nahlas.
zavítal jsem po pár měsících opět na svůj wattpad a rozhodl se něco zveřejnit, je to psaný už dlouho a nečetl jsem to takže-
ČTEŠ
ᴏɴᴇsʜᴏᴛs ᵇʸˡᵉʳ
Fanfictionproste byler oneshoty c: jakoze normalne smuty nepisu, ale kdybyste chteli-