Brumbál dokončil svou úvodní řeč a najednou zvolal : ,,Tímto bych rád přivítal a pozval sem k nám slečnu Y/n!".
Vstala jsi a vydala jsi se směrem k Brumbálovi,který uvolnil své místečko za 'stolečkem'.
,,Tak jak bych jen začala...Jsem moc ráda že se sem mohu opět vrátit,a vidět opět své drahocené přátele.Tímto bych chtěla přivítat naše začínající čaroděje a čarodějky a doufám že si to tu užijete jako si to tu užíváme my.Chtěla bych poděkovat že jsme se tu zase sešli takhle v hojném počtu,a popřát všem novým začínajicím studentům krásný pobyt!"
Rozezněl se potlesk který tu snad nikdy nebyl. Děti pískaly,tleskaly a usmívaly se. Posadila jsi se zpět ke svému stolu.
Začalo rozřazování mladších studentů. Když se jedné holčičce rozrářil úsměv na tváři z toho že je v Nebelvíru,jsi se nad přečtením jejich myšlenek : Jo! jsem ve stejné koleji jako ta holka která tu říkala proslov!, lehce zasmála.
Odebrali jste se do kolejí,vybalili věci a vy stařší jste se sešli ve společenské místnosti. Tam jste se všichni ještě jednou pozdravili - S Ronem váš pozrav,s Herm pusa,Harry objetí atd. Chvíli jste se bavili a potom se volalo na večeři. Ron drapl za ruce tolik lidí kolik jen mohl a utíkali na večeři.
,,Harry,není ti nic? Jsi nějaký smutný." ,,To víš s Ginny už spolu nejsme a je to teď takové jiné...Přišla by jsi potom prosím do mého pokoje a mohl bych ti všechno říct?" ,,Určitě" a obejmula si ho.
ČTEŠ
Už jsem tady!
Fiksi PenggemarNacházíš se v bradavicích! Jsi známá, umíš číst myšlenky, jsi miláček učitelů, je po válce, a tvůj otec je po smrti... Pohodový, všestranný příběh, který tě bude provádět celým posledním rokem v bradavicích, včetně zkoušek a úplného konce. drarry...
