Mezi řádky

11. část

T: j-já nevím, co na to říct Janku
J: nic neříkej
Začal mě líbat a já spolupracovala, bylo to zase jako dřív plné citů a vášně. Pak rázem bylo všechno moje i Jankovo oblečení pryč a jak to bylo dál si domyslete.
(....)
Ležíme vedle sebe.
J: mám to brát, že spolu chodíme?
T: dávám ti druhou šanci a nechci, aby to naše chození dopadlo jako minule
J: takovou chybu neudělám. Miluju tě
T: já tebe taky
J: hele, já nevím jestli to pro tebe nebude narychlo, ale nechceš se ke mně nastěhovat?
T: jo, ale budeš mě tam mít celý den. Pracuju z domova, tak jestli ti to nevadí
J: tím líp, kdyby mi to vadilo nenabízel bych ti to, tak jdeme?
Oblékli jsme se a ruka v ruce šli, směr nový domov. Ocitli jsme v luxusní čtvrti, plné luxusních vil, tady žijí ti největší zbohatlíci světa.
Teď si připadám jak nějaká zlatokopka, co je s Jankem jen pro peníze, ale tak to není, mně se líbil i když jsem nevěděla jak se jmenuje, natož co dělá. Šli jsme ještě dál a zastavili před tou největší vilou, která tam byla. Šli jsme dovnitř a zevnitř to bylo ještě hezčí a větší než to vypadalo z venku.
T: wow, to je nádherný
Janek se smál.
T: čemu se směješ?
J: nic, jen jsi hrozně roztomilá a jsem rád, že se ti tu líbí
T: kde budu mít pokoj?
J: ložnice majitelů je tu jedna a tu mám já, takže budeš se mnou
Ušklíbl se na mě, flirtovně.
T: a já jsem majitel?
J: papírově ne, ale teoreticky jo
T: v tom případě se těším na tu ložnici majitelů
Janek mě vzal do náruče a nesl po schodech nahoru, pak otevřel jeden z pokojů vešel do něj a hodil mě na postel, vzepřel se nade mnou, já vybuchla smíchy.
J: ty si zkazila romantickou chvilku mezi námi
T: tobě to dnes nestačilo?
J: dnes možná, ale předtím jsem tě neviděl celých 30 dní
T: to je strašný
Řekla jsem se smíchem.
J: nedělej si z toho srandu
Začal mě lechtat, já jsem hodně lechtivá, takže jsem to nemohla vydržet.
T: Janku dost!
Nic.
T: Janku prosím
J: a co za to?
Pozvedl obočí.
T: cokoliv
Konečně s tím přestal.