12. část

95 3 0
                                    


J: beru tě za slovo, takže bych si rád vybral svojí odměnu
T: a co to má být?
J: myslím, že to víš
T: tobě to dneska nestačilo?
J: ne
T: to máš teda velkou smůlu, protože já nemám sílu
Pak už jsme šli společně spát. 
Ráno mě probudilo pohlazení ve vlasech a snídaně do postele.
J: dobré ráno, ospalče
T: dobré, to je všechno pro mě?
J: ne, pro tu za tebou
T: haha, fakt vtipný
T: ty si myslíš, že to všechno sním?
J: já si radši nemyslím nic, ale pokud budeš chtít, můžu ti s tím klidně pomoct
T: nemůžeš, musíš
J: rozkaz, šéfe
Snídani jsme snědli. Pak jsme se domluvili, že půjdu si sbalit nějaké věci, abych měla co na sebe. Šli jsme tedy k mému domu.
T: jsme tady
J: hezký to tu máš
T: no není to luxus v jakém žiješ ty, ale mně to stačí
J: luxus ve kterém žijeme my, když už
Šla jsem k sobě do ložnice, Janek mě následoval. Vzala jsem si cestovní tašku a zabalila si oblečení atd. Když jsem tašku zavřela a chtěla ji zvednout, jenže těžká byla. Janek si toho všiml a pohotově ke mně přistoupil a zvedl ji, jakoby nic nevážila.
T: zvládla bych to sama
Tak to co jsem teď řekla, byla největší blbost, co jsem mohla říct.
J: to jsem viděl
Šli jsme zpět domů. Celý den jsme byli doma, odpoledne byl Janek na tréninku. 
Večer jsem si chtěla dát sprchu.
J: kam jdeš
T: do sprchy?
J: sama?
T: ne, s tím co je za tebou
J: takže se mnou
T: tak asi jo
Šli jsme do sprchy a tam co se dělo si radši domyslete. Šli jsme do postele a když jsme leželi vedle sebe, já se Janka musela zeptat.
T: vzpomínáš na to, jak jsme se poznali, na té svatbě?
J: na to se nedá zapomenout
T: o co ti na té svatbě šlo?
J: co tím myslíš?
T: že jsi mi nechtěl říct, co děláš
J: jo tohle....



Mezi řádky Kde žijí příběhy. Začni objevovat