Mezi řádky

17. část

Šla jsem do práce i s Jankem a podepsala nějaký papíry. Pak už jsme šli ke mně domů. Sedli jsme si naproti sobě ke stolu.
T: tak povídej
J: napřed mi řekni co jsi viděla
T: ono toho bylo víc?! Viděla jsem jak se líbáte a to mi stačilo. Byla jsem na cestě od doktorky a ta mi řekla, že jsem těhotná, samozřejmě s tebou. A víš jak mi bylo když jsem tě viděla s tamtou
J: nebylo to tak, jak si myslíš
T: tak jak to teda bylo?
J: byla to zase ta modelka, začala mě líbat a já ji hned odstrčil, ale to už si asi neviděla
T: jak ti to mám věřit
J: já ti klidně seženu záznamy z kamer, abys mi věřila
T: .....
J: ty mi nevěříš
T: to nikdo neřekl
J: miluješ mě ještě?
T: ....
Podíval se na mou ruku, kde jsem dřív nosila prstýnek.
Teď už jsem ho tam neměla.
T: jestli chceš, já ti ho klidně vrátím
J: já vím, že jsem udělal chybu, můžeme fungovat jako rodina, prosím?
T: fajn, zkusím to s tebou, naposledy, ale jen kvůli tomu, aby měly děti tátu, možná to někdy vyjde i mezi námi
J: to beru jako dobrý znamení
T: pomůžeš mi s tou taškou, ještě jsem ji nevybalila
J: jo já pro ni zajdu, máš ji v ložnici?
T: jo mám
Janek odešel, byl tam už celkem dlouho, tak jsem se za ním šla podívat. Seděl na posteli a smutně koukal na naší společnou fotku, kterou tam mám zarámovanou. Měl slzy v očích ani si nevšiml, že jsem přišla. Sedla jsem si k němu.
T: chybí mi to, starý dobrý časy
J: mně taky ani nevíš jak moc
To jsem už nedala a rozbrečela se. Dala jsem si hlavu do dlaní. Janek mě obejmul a hladil mě na zádech.
J: neplakej, pořád je tu ještě šance, aby to bylo jako dřív
T: tak doufám, že to jako dřív bude
Pousmála jsem se, on mi úsměv opětoval. Začala jsem se topit v jeho očích, začal se přibližovat, až se to stalo. Políbili jsme se. Ani nevíte jak moc mi to chybělo. Po chvíli jsme se odtrhli a šli domů.
Když jsme byli doma, tak bylo vidět, že je Janek šťastný a já tím pádem taky
T: tohle mi tak chybělo
J: mně taky, moc