1. část

150 3 0
                                    


Takže dnes je den svatby mé sestry a já se jdu připravit.
Vzala jsem si takové letní červené šaty. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. A šla na snídani, ale to vás asi nezajímá. Přesuneme se na samotnou svatbu.

Na svatbě:
Bylo tam fakt hodně lidí, asi ségra chce, aby to vypadalo dobře na sociálních sítích. Ale docela pochybuji o tom, že ji tam někdo zná.
Šla jsem se kouknout na rozpis hostů, zajímá mne kde kdo bude sedět.
Já mám stůl někde úplně vzadu, no co se divím. Já vůbec nechápu proč mě sem pozvala. No jak vidíte, já z toho jsem extra nadšená, že tu musím být. 
Šla jsem si sednout ke stolu, vedle mě byl nějaký kluk v mém věku.
Nevypadalo, že by se dobře bavil, ostatně jako většina lidí.
?: ahoj
T:ahoj, známe se?
J: asi ne, to bych si tě určitě pamatoval, jinak já jsem Janek, ale to asi víš?
T: Týna, jak bych to mohla vědět ?
J: no, ehm....dívala ses na seznam hostů
T: jasný a ty tady někoho znáš?
J: ne, já jsem tu pro laskavost, hádám, že nevěsta tu chce mít co nejvíce lidí
T: jo, to jo
Pořád mi připadal nějaký povědomý, ale nemohla jsem si vzpomenout, odkud ho můžu znát.
J: a co ty, proč tu jsi?
T: mě pozvala nevěsta
J: nevěsta mi připadá jako taková fiflena
Musela jsem se zasmát, protože jsem právě objevila člověka, který má na ni stejný názor jako já.
J: čemu se směješ?
T: ale nic, já jen, že jsem konečně po těch letech našla někoho, kdo má na ni stejný názor
J: takže se s ní znáš
T: je to moje sestra
Začala jsem se smát, kdybyste viděli ten Jankův vyděšený výraz...
J: to bychom ji neměli pomlouvat
T: no to asi ne, ale já jí to říkat nebudu
Trapné ticho.
T: co třeba děláš?
J: jsem sportovec
T: a jaký sport?

Mezi řádky Kde žijí příběhy. Začni objevovat