Aellin byla oblečená v honosné róbě, na rukou měla navléknuté rukavice a na krku se jí třpytil falešný náhrdelník. Šaty získala jednou od potulných herců, rukavice si ukradla v prádelně a náhrdelník jí byl darován jedním z jejích milenců. Sama by si to nikdy nedokázala dovolit. Někdy si prohodily šaty s Carin, ale jinak byla vždy v tom samém na každém bále. Neměla moc na výběr. Podívala se na hodiny, aby zjistila, že je už půl osmé. Carin už bude určitě na bále stejně jako většina hostů. Měla by si chvátnout.
Už z daleka bylo slyšet, jak je sál přeplněný. Před dveřmi do sálu ji ovšem zastavil strážce.
,,Kam si myslíš, že jdeš?" zeptal se. Moc dobře věděl, kdo Aellin je.
,,Na bál, stejně jako vždycky," usmála se Aellin a už chtěla vykročit do sálu, když jí strážný vstoupil do cesty.
,,Dneska to není dobrý nápad. S příjezdem prince je tady mnohem víc hlídek. A pokud tě chytnou, Aellin..."
,,Až na to, že mě nechytnou."
,,Nikdy nevíš. Vrať se zpátky. Na prince se můžeš přijít podívat na jakýkoli jiný bál." Aellin pochopila, že zde není místo k hádce a nechtěla si Andrewa znepřátelit. Přeci jen ji během posledních dvou let pouštěl na báli i přes to, že to odpíralo všem pravidlům královské akademie. Už se chystala otočit, když se za ní někdo ozval.
,,Je tady nějaký problém?" Když se otočila, poznala toho muže, se kterým se setkala odpoledne.
,,Ne, vůbec ne v..."
,,V tom případě můžeme pokračovat na ples. Budete mi dělat společnost?" otočil se na Aellin. Říkala si, jestli Andrew neměl pravdu a jestli by se neměla raději otočit a vrátit zpátky, ale teď už na to bylo moc pozdě. Nemohla ho odmítnout. Přikývla, ale nepřijmula jeho rámě. Společně vstoupily do místnosti. Očima přejela všechny přítomné, ale nikdy Carin nezpozorovala.
,,Nikdy jste mi neřekla, jak se jmenujete," poznamenal po chvíli neznámý. Aellin chvíli zvažovala, jestli se nevydávat za tajemnou dámu, ale před chvíli jí pomohl dostat se na bál, takže mu to mohla oplatit alespoň malou pravdou.
,,Aellin. Vy?"
,,Na tom nezáleží. Zatančíte si se mnou?" až pozdě si Aellin uvědomila, že směřují k tanečnímu parketu.
,,To není dobrý nápad. Pošlapu vám nohy."
,,A pokud mi to nevadí?" Aellin si ani neuvědomovala, že kýve hlavou. Přijmula ruku cizince a ten ji odvedl do nejzazšího koutu parketu. Aspoň by se na ně nemusel někdo dívat. Cizinec jí dal ruku kolem pasu, podíval se jí do očí a začali se pohybovat do rytmu. Bylo jasné, že vedl on. A Aellin byla vděčná. Většinou, když došlo k tomu, že na bálech tančila, měla už v sobě celkem dost alkoholu. Když se nad tím zamyslela, tohle bylo možná poprvé, kdy byla úplně střízlivá. A až moc si uvědomovala, jak jsou si s cizincem blízko a jak jsou daleko od ostatních. Najednou byla nejistá. Většinou to byli muži, kdo v její přítomnosti znervózněli a teď... Nikdy se jí to nestalo. Stále se dívala do jeho očí a málem si nevšimla, že skladba skončila. Nechápala co se děje. Jeho výraz moc nedokázala přečíst ale přišel jí... překvapený.
,,Ahm... asi bych měl jít. Připravit se na příchod prince," řekl po chvíli, políbil jí ruku a vzdálil se. Aellin se rychle dostala pryč z parketu. Až po chvíli si uvědomila, že mu ani jednou nešlápla n nohu.
Královská akademie sice byla přímo pod palácem, ale její členové měli vyslovený zákaz se stýkat s kýmkoli z paláce. Dokonce ani vedoucí moc často do paláce nesměli. Aellin ovšem mělo napadnout, že se na tento bál dostaví více lidí než obvykle, a že by se mohl objevit i někdo z jejích vedoucích. A teď tam byl, několik metrů od ní, povídající si s generálem. Rychle se otočila a zamířila co nejdál od něj. Určitě si jí nemohl všimnout. Byla na plese jenom chvíli a... Pokud by si jí všiml, mohla si být jistá, že ji z královské akademie vyhodí. Carin stále nebyla nikde k vidění. Místo toho si Aellin všimla Theodora, který se opíral o rám dveří se sklenkou vína v ruce. Přešla k němu, vytrhla mu sklenku z rukou a celý její obsah vypila na ráz.
,,Je tady Zahari," řekla a podala Theovi sklenku zpátky.
,,Počkej, jakože Zahari Zahari?" Theo byl ve stejném ročníku jako Aellin, ale v jiném oddílu. Na plesech se párkrát spolu potkali než jim došlo, že jsou tam oba dva potají. Poté se vídali na bálech celkem často, obzvlášť potom, co Carin začala trávit všechny možné chvíle s Luisem.
,,Jo. Měli by jsme vypadnout!" Zahari byl sice vedoucí Aellinina oddílu, ale pokud tady byl on, mohli tu být i ostatní.
,,Hned po tom, co uvidíme prince. Slyšel jsem, že je to kus!"Aellin se rozhodla na to raději neodpovídat.
,,Kde je Charls?" zeptala se po chvíli. Byl to už skoro rok, co Theo začal chodit se svým spolubydlícím a na bálech je většinou člověk mohl vidět spolu.
,,Nechtěl to dneska riskovat. Carin?"
,,Co já vím. Někde s Luisem. Radši nechci vědět kde. Kdy že má přijít princ?"
,,Už tu měl být, ale..." zbytek věty nestihl doříct, protože se rozezněly trubky a odněkud se ozvalo: ,,Přivítejte jeho jasnost, prince Riowanu, Cartera prvního!" Dav se rozestoupil a vytvořil uličku. Vedla ode dveří směrem ke trůnu, přes celý sál. Aellin byla moc daleko na to, aby prince přímo viděla a navíc se koukala hlavně na jeho družinu, jestli v ní nenajde cizince. Sem tam zahlédla nějaký obličej, ale žádný z nich neznala.
,,Cartere!" ozval se od trůnu mohutný hlas krále. To konečně upoutalo pozornost Aellin. Princ stál k davu zády, takže toho z něj moc neviděla. Pak se otočil a Aellin si uvědomila, že cizince právě našla.
ČTEŠ
Redemancy
Historical FictionKdyž se Aellin dostane do královské akademie, je nadšená. Přes den trénuje a snažíse probojovat své místo do královské stráže a po nocích si užívá bály a zábavy dvora. Dokud se z ciziny nevrátí princ Carter a nepřevrátí jí život naruby.