Kapitola 4.

8 0 0
                                    

Aellin úplně přeslechla dveře a slyšela až kroky, které mířili směrem k ní. Rychle sfouknula svíčku, ale věděla, že je pozdě. Za chvíli uviděla světlo svíčky, která se k ní spolu s kroky stále přibližovala. Pak zpoza rohu vykoukla postava a Aellin zadržela dech. 
,,Neměla byste být na bále?" zeptals se Carter.
,,Myslím, že vy tam chybíte mnohem více." Až po chvíli si Aellin uvědomila, že by měla říct vaše jasnosti. Ovšem pokud... pokud před jedenácti dny odešla ze sálu dříve, například hned potom, jak dotančili, nemohla by vědět, že je to princ. 
,,Do knihovny byste sama chodit neměla," ozval se po chvíli Carter a neustále se na ni díval.
,,Nejsem tady sama," Carter nadzvedl pochybně obočí, a tak Aellin pokračovala, ,, Teď jste tu vy."
Carter se pousmál. ,,V tom případě vás tu nemohu nechat samotnou." Přešel tu malou vzdálenost mezi nimi, zapálil svíčku a sedl si vedle Al na pohovku. 
,,Nepotřebuji vaši společnost. Stačí mi společnost knížek," řekla Aellin i přesto, že si přála, aby u ní zůstal blízko a nebo aby byl ještě blíž. Carter ji ignoroval.
,,Co čtete?" 
,,Proč jste v knihovně?"
,,Proč mě v klidu nenecháte dočíst mou knihu?"
,,Je sotva vaše. Je půjčená z knihovny, takže je teoreticky moje." Aellin se zastavila. Nechtěla, aby věděl, že ví, kdo je. 
,,Stále jste mi neřekl vaše jméno."
,,Stále jste ho neuhodla? Tomu nevěřím." Aellin se snažila vypadat, jako že neví, o čem mluví. Vlastně ani netušila, proč to dělá, ale tahle hra ji začínala docela bavit. Nakonec po chvíli ticha řekl ,,Carter." 
,,Jak jste se dostal do paláce?" zeptala se po chvíli rozvážení Aellin.
,,Přijel jsem s družinou prince Cartera. Pocházím z Deanemu," řekl po další chvíli Carter a Al věděla, že přistoupil na její hru. Muselo mu být jasné, že není tak blbá, jak dělá, ale stejně na hru přistoupil. A pokud by mohli předstírat, že není princ, bylo by to jednoduší.
,,Proč nejste na plese?" odložila Aellin knihu a začala se mu konečně věnovat. 
,,Princ odešel dřív a nebavilo mě to tam. Je to pořád to samé dokola. Proč tam nejste vy? Proč jste nebyla na minulých plesech?"
,,Podobný důvod jako vy." Chvíli mezi nimi ta slova ležela a pak Carter znovu promluvil.
,,Nemohli bysme přeskočit zdvořilosti? Docela mne unavuje mluvit pořád v množném čísle."
,,Určitě, Cartere," chtěl říct Aellin škádlivě, ale moc se jí to nepovedlo. Místo toho si uvědomila, jak divně to jméno na jejím jazyku zní. Jako by to slovo neměla říkat. 
,,Dobře, Aellin. Jak ses dostala do paláce?"
,,Moc dlouhý příběh."
,,Máme celou noc a klidně i několik dalších."
,,Ten čas by šel využít mnohem lépe, než povídáním o mé minulosti." Až po chvíli si Aellin uvědomila, jak to vyznělo. Všimla si zvláštního pohledu, kterým se na ni Carter díval. Pak jeho pohled sklouzl k jejím rtům a zpátky k jejím očím. Al si uvědomila, že ji žádá o dovolení. A ona nevěděla, co má udělat. Na jednu stranu nemohla přikývnout, protože to byl princ, i přes to že předstírali opak. Tohle bylo přesně to, před čím ji Theo varoval. Pokud by se jí jednou podařilo dostat do královské stráže, Carter by se dříve nebo později stal králem a tím pádem by sloužila jemu. Navíc si byla jistá, že jako princ spí skoro s každou dívkou, kterou potká. Ale nedělá ona to samé? Nakonec nepřikývla ani nezakroutila hlavou, ale rovnou ho políbila. Carter ji začal překvapeně líbat zpátky, jeho polibky něžné a chtivé zároveň. Al mu jednu ruku položila na hruď a druhou mu zajela do vlasů. Přelezla tak, aby Carter ležel pod ní, bez toho, aniž by se jejich ústa oddělily. Chvíli se takhle líbali, dokud ji Carter nesvalil na bok a nepřevalil se tak, že se nacházel on nad ní. Jedna jeho ruka držela její tvář a druhá začala prozkoumávat její křivky. Aellin si nemohla pomoct, ale cítila se jinak, než to bylo s ostatními. Jako první si byla jistá, že s nikým jiným neměla mezi nohama mokro tak rychle. Jako druhé si byla jistá, že nikdo nad ní neměl takovou moc jako Carter. A za třetí si byla jistá, že nikdo z ostatních nebyl princ a nikdo jiný by si nedovolil dělat to, co právě dělali, v knihovně. Carterovi polibky se najednou přesunuly na její krk a jeho ruka zajela pod její tuniku. Z Aellin unikl krátký lehký zvuk a povzbudil Cartera, aby ji líbal ještě více. Jeho ruka začala sklouzávat níže, až došla k pásku kalhot. Znovu se na Al podíval tázavým pohledem a ona přikývla. Carter vypadal spokojeně, když zjistil, jak vlhká Al je. Jeho polibky se postupně začali přesouvat přes klíční kost směrem k Aelliným ňadrům, když si začal pohrávat s jejím klitorisem. Al zapomněla jak dýchat. Pak se jeho ruka přesunula ještě o něco níže a pak v sobě Al cítila jeho prst. Provokativně se pohyboval sem a tam. Pak se k němu připojil další prst a Al si musela zkousnout ret. Carter zkousnul její bradavku a pak začal pumpovat. Začínal pomalu, ale postupně své tempo zrychloval. Al to cítila. Cítila, že je blízko a Carter to musel cítit taky, protože ještě zrychlil. Aellin se zaklonila a snažila se utlumit svůj výkřik, když skrz ni projela vlna uspokojení. Měla zrychlený dech i tep. Po chvíli si uvědomila, že se na ni Carter dívá a uvědomila si, že teď je na řadě on. Udělala pohyb směrem k němu, ale on se odtáhl. 
,,Máme ještě dost nocí," utřel si prsty do kapesníku, podíval se na ni záludným úsměvem a pak ji nechal v knihovně samotnou. Aellin stále nedocházelo, co právě udělala, ale věděla, že toho bude jednou litovat. Teď ovšem byla moc vyčerpaná na to myslet, co bude. A to co bylo... Měla by se co nejrychleji vrátit do pokoje a dát se dohromady, než se Carin vrátí z bálu. Rychle se upravila, aby nebylo nic poznat a co nejrychleji se snažila dostat pryč z knihovny. Až v pokoji si uvědomila, že svou knížku nechala v knihovně. 

RedemancyKde žijí příběhy. Začni objevovat