Redemancy

Kapitola 6.

Ten den Aellin nešla do knihovny. Ani den poté a ani týden poté. Večery začala trávit na cvičišti tréninkem navíc vzhledem k tomu, že na báli ani do knihovny už nemohla. Bylo to moc velké riziko. Jestli to takhle bude pokračovat dál, nebude mít za chvíli co dělat.
Zrovna se vracela ze cvičiště, unavená a zpocená. Trénovala chvíli střelbu a pak s mečem. Byla už moc nemotorná a podařilo se ji říznout na levé ruce. Když chtěla projít zadním vchodem paláce zpět dovnitř, někdo jí zastoupil cestu.
,,Aellin!"
,,Cartere," řekla Al a pak si uvědomila, že je to princ. Byla moc tvrdohlavá na to, aby se opravila.
,,Myslel jsem, že už tě nikdy neuvidím. Můžeme si promluvit?"
,,Ne," Aellin se otočila, i když nevěděla, kam by mohla jít. Carter ji však chytil za ruku.
,,Proč jsi mi neřekla, že ji v královské akademii?"
,,Záleží na tom teď?" vyprostila se Al z jeho sevření.
,,Záleží, protože..." dál ho Aellin neslyšela, protože ho rychle oběhla a zamířila směrem do pokoje. Věděla, že tam se za ní Carter neodváží. A věděla, že se jí bude snažit najít a promluvit si.

Na cvičišti byla divná atmosféra a Aellin si chvíli neuvědomovala proč. Pak si všimla nezaměnitelné vysoké postavy s tmavými vlasy.
,,Co tady dělá on?" zamumlala si spíš pro sebe, ale Carin ji slyšela.
,,Kdo?"
,,Carter."
,,Jakože princ?!" Aellin jen ukázala směrem k postavě.
,,Přišel se dnes podívat na trénink. Nikdo neví proč," ozval se za dívkami Lukas. Jako jediný z oddílu k nim byl celkem přátelský. Ne, že by byli vyloženě kamarádi, ale nešikanoval je. Z chvíli jeho tvrzení potvrdil Zahir. A pak trénink začal. Al na sobě neustále cítila jeho pohled. Nikdy se ale nepodívala ani jeho směrem. Skoro celý trénink jen stál opodál a díval se na její oddíl. Pak začali trénovat souboj a než si to uvědomila, byl moc blízko u ní. Nikdo kromě jí a Carin si toho nevšiml, všichni byli moc zabraní do sebe.
,,Budeš se mnou mluvit?" zeptal se tak, že ho skoro nebylo slyšet.
,,Ne!" odpověděla stejně tiše Al.
,,Počkej. děláš to špatně," popošel k ní ještě blíž. Chytnul ji za rameno a za pas a poupravil její postavení. Al si až moc uvědomovala všechna místa, kde se jí dotkl.
,,Není o čem mluvit."
,,Je. Proč si přestala chodit do knihovny?"
,,Nebudeme se o tom bavit. Obzvlášť ne tady."
,,Chceš se dostat do královské stráže?" To donutilo Al se zastavit uprostřed pohybu. Tiše přikývla a než se stihla zeptat na cokoli více, Carter byl moc daleko. Chvíli se dívala za ním a pak se vrátila k sérii pohybů, které dělala před tím, než ji vyrušil.
,,A to bylo co?" zeptala se Carin s otevřenou pusou. Al na ní úplně zapomněla. Jen zavrtěla hlavou, ať to neřeší, ale její kamarádka na ní po celý zbytek dne vrhala zvláštní pohledy.
,,Proč jsi přestala chodit na plesy?" zeptala se, když už bylo zhasnuto a obě dvě měli spát. Obě věděli, že ani jedna nespí, ale Al stejně předstírala, že ji už neslyší.

Všechno se zamotalo o den později, když Aellin bylo řečeno, že nemá chodit na trénink, ale má se dostavit do princovi kanceláře. Carin se na ní podezřívavě dívala celé ráno. Strážný, který jí zprávu ráno doručil, ji vyzvedl, když Carin odcházela na trénink, a zavedl ji na místo. Ke svému překvapení tam Aellin nepotkala nikoho jiného než Thea.
,,Co tady děláš?" zeptala se místo pozdravu.
,,To bych taky rád věděl." Al chtěla začít vyjmenovávat všechny teorie, proč jsou tam, ale nestihal vyslovit ani jednu, protože do kanceláře vešel Carter.
,,Asi si říkáte, proč jste tady. To je jednoduché. Budete pro mne pracovat. Potřebuji někoho, kdo umí bojovat, ale může zároveň i špehovat. Ostatním bylo řečeno, že jste tady, protože jste se dostali do nějakého problému. Pokud se osvědčíte, stanete se součástí mé osobní stráže. Nikdo se o tomhle ovšem nesmí dozvědět. Vymyslete si co chcete za výmluvu, proč jste tady, ale nikdo nesmí vědět, že pro mne pracujete. Budete stále součástí královské akademie. Většina vaší práce se bude odehrávat na bálech, ale někdy budete omluveni i z tréninků. Ani vedoucí o tomhle neví, takže vám doporučuji, aby jste byli z ticha. První úkol bude dnes na bále. Nechám vám poslat nějaké vhodné oblečení. To je asi vše. Budu vás průběžně informovat." Aellin na něj zůstala zírat s pusou dokořán. Přesně tohle byl její sen a ona měla pocit, že si ho nezaslouží. Theo se zvedl ze židle k odchodu.
,,Můžu ještě na slovíčko?" zeptala se a pak si uvědomila, že je Theo stále v místnosti, ,,Vaše jasnosti."
,,Určitě." Theo pochopil, že má odejít a dveře za ním zaklaply.
,,Tohle nemůžu přijmout."
,,Proč ne?"
,,Protože tady nejsem kvůli mým schopnostem v boji."
,,To možná ne, ale umíš lhát a lehce splyneš s davem. navíc se mi zdálo, že jsi již na pár banketech byla, takže ses mi zdála jako ideální volba."
,,Takže to vůbec nesouvisí s tím, co se mezi námi stalo?"
,,Ne."
,,Ale asi se mnou budeš souhlasit, že už se to stát nemůže," řekla Al po chvíli mlčení.
,,Už se to nestane." Znovu mezi nimi zavládlo ticho a tak se Aellin zvedla a zamířila pryč z místnosti. Ve dveřích se na Cartera ohlédla, ale ten už byl zabraný do svých papírů.

,,Máš toho hodně co vysvětlovat!" řekla Carin, když se konečně ocitly s Al o samotě.
,,Princ zjistil, že jsem chodila do knihovny po nocích a zdůraznil mi, že to je proti všem pravidlům." Z části pravda, protože princ doopravdy zjistil, že Aellin po nocích chodí do knihovny, jen ji nepokáral za porušování pravidel, ale porušil jich pár dalších spolu se ní.
,,Tomu mám jako věřit?"
,,Budeš muset, protože momentálně nemám lepší vysvětlení."
,,Takže teď už nemůžu věřit ani tobě," vysoukala ze sebe a odešla z místnosti. Její slova zůstala viset ve vzduchu a Aellin nad nimi nemohla přestat přemýšlet. Ani tobě? Znamenalo to snad, že se stalo něco mezi ní a Luisem? Chtěla se jí toho na tolik zeptat, ale nemohla. Protože potom by musela odpovídat také.