Pýcha

82 4 1
                                    

Pach modré krve,

line se větrem,

prochází lidé šlechtění,

královským metrem.

Jsou to lidé vznešení

(alespoň si to myslí)

lenošení, v tom jsou mistři,

povahově : zkyslí.

Šperky zdobí jejich těla,

od hlavy až k patě,

mají na to peníze,

páč nemusí platit daně

Nebe je níže,

než je jejich pýcha,

hlava je tak vysoko,

že se jim špatně dýchá.

Jednoho dne z rána,

otřesný zazněl zvuk,

jeden šlechtic zemřel

a byl to malý kluk!

Po chvíli se ukázalo,

kdo svoji zbraň nabil,

kdo zaměřil svou hlavní

a kdo šlechtického kluka zabil!

Byla to jeho sestra!

a pak kdo je nelidský,
,když někdo dokáže zabít,

jenom kvůli dědictví…

a tak tato rodina,

postupně ztrácela svou slávu,

upadla do zapomnění,

schovala se v davu.

Z jejich krve modravé,

se stala krev rudá,

a stala se z nich spodina,

co bude navždy chudá.

Archiv Joeyho PoezieKde žijí příběhy. Začni objevovat