Rozpad

57 4 0
                                    

zatáhla se mračna,

ani kousek svitu,

to začala válka,

Božského lidu.

 

Padají blesky,

rozlévá se voda,

to asi boha Dia,

dostal Poseidon na záda.

 

Lámou se skály,

země pomalu odpadá,

to se kousek po kousku,

rovnováha rozpadá.

 

Voda je najednou,

lehčí než-li olej

a hliník je dokonce

dvakrát tak tvrdej.

 

tohle je konec,

vesmíru, co známe,

náš vesmír se rozpadá,

náš vesmír se láme,

 

ohýbá se prostor,

obrací se čas,

ještě že to přišlo,

právě v tento čas...

Archiv Joeyho PoezieKde žijí příběhy. Začni objevovat