Dveře do třídy se otevřely a v nich se objevily dvě dívky. Jedna vyšší v černých riflích, černém triku a černé motorkářské bundě. Na riflích, triku i bundě, byly kromě černé i červené ornamenty. Koženou bundu měla rozepnutou, na nohou měla vysoké rockerské boty a na hlavě černý šátek z pod, kterého vykukovaly dlouhé, vlnité, černé v ofině červené vlasy. V ústech si pohrávala s lízátkem, na tváři arogantní, povýšený a zároveň znuděný výraz a v ruce vystřelovací nůž. Druhá trochu nižší dívka měla na sobě bílé triko s černými ornamenty, bílé rifle a bílý kabát. Kabát měla také rozepnutý, na nohou středně vysoké kozačky a na hlavě bílou kapuci. Na tváři nic neříkající výraz a v nosu piercing.
Všichni na ně zírali. Kluci na ně vrhali, rádoby sexy pohledy a něco si mezi sebou šuškali. Dívky za třídy na ně vrhali povýšené, skoro až vražedné pohledy. K dívkám se vydal chlapec. Vychrtlý s plavými rozcuchanými vlasy a brejličkami na nose. Dívka v černém si přestala pohrávat s nožem, a když se k nim chlapec přiblížil prudce, jako kočka mu špičku nože namířila na krk a svým tělem zakryla dívku vedle sebe. Chlapec vykulil oči, brejličky mu sjely po nose níž a on zvedl ruce v obranném gestu. 'Já- Já- Já jsem Araseo. A vy jste ty n- nové že?' vykoktal vystrašeně. Těžce oddechoval a tělo se mu třáslo. Dívka v bílém si stoupla vedle své přítelkyně, sundala si kapuci, nechala si jí dopadnout na ramena a odhalila bílé vlasy. Usmála se na chlapce a podívala se na svou kamarádku výmluvným pohledem. Zlehka ji položila dlaň na ruku, ve které třímala nůž namířený na chlapcovu bradu. Dívka v černém si lízátko v ústech přehodila z jedné strany na druhou a pohlédla na svou kamarádku lehce tázavým pohledem. Ta mírně sklonila hlavu a stále se jí dívajíc do očí mírně pozvedla obočí a usmála se. Dívka protočila očima, až se jí piercing v obočí zakymácel a stáhla ruku s nožem z chlapova hrdla. Chlapec úlevně vydechl. Chvíli to vypadalo, že úlevou omdlí, ale ustál to a děkovně se na dívku v bílém usmál. 'Odpusť jí. Není zvyklá na lidi.' pronesla dívka sametovým hlasem. Araseo vykulil oči a jen mírně pokýval hlavou. 'Jsem Shizuko a to je Kasumi.' poukázala na dívku vedle sebe, která jim nevěnovala pozornost. Opět si pohrávala s nožem a měřila si třídu ostražitým pohledem. Araseo přikývl. 'Vítejte. Vyberte si místo a posaďte se.' usmál se. Shizuko přikývla a vydala se k oknu. Kasumi šla za ní.
Když proházely kolem skupinky holek, pronásledovaly je povrchní, povýšené a arogantní pohledy. Ani jedna tomu nevěnovaly pozornost. Kasumi se posadila do poslední lavice u okna. Do temné části třídy, kde na ní nebylo vidět. Když procházela kolem Shizuko tak jí dívka jednou rukou zastavila, naklonila se k jejímu uchu a varovně zašeptala. ' Ne, že něco vyvedeš. Kroť se. Alespoň první den nevymýšlej blbosti a neupozorňuj na sebe.' zatvářila se varovně. Kasumi se zazubila a sedla si do své lavice. Shizuko si sedla do lavice před ní. Před okno, kde na ní svítilo slunce. Araseo si sedl před Shizuko, otočil se na ní a začal si s ní povídat.
Dveře se otevřely a do třídy vešel kluk s polodlouhými černými vlasy. Spolu s ním vešli i další dva. Kluk se rozhlédl po třídě a pohledem se zastavil na Shizuko. Šibalsky se usmál a vydal se jejím směrem. Zastavil se u Araseoa a chytl ho za rameno. Araseo se na něj zadíval a posunul si brejličky výš. Kluk mu zaryl prsty mezi lopatkovou a klíční kost a zadíval se mu do očí. 'Ahoj Araseo. Vidím, že sis našel kamarádku. Kdopak to je?' zeptal se přehnaně milým tónem a střelil pohledem po Shizuko. Araseo se zachvěl. 'A- a.. Sasuke- kun. T- To je Shizuko.' řekl roztřeseným hlasem. Sasuke se na dívku usmál. 'Že sis jí nechtěl nechat jenom pro sebe? Že ne Araseo?' vytáhl ho Sasuke na nohy. Araseo zakroutil hlavou a polkl. 'Já si myslím.' zasmál se Sasuke. Shizuko se zvedla. 'Nech ho být.' promluvila. 'Holčičko. Být tebou tak si nevyskakuju. Chceš, aby to za tebe schytal?' zeptal se Sasuke varovně. 'To si zkusíš jednou.' prohlásila Shizuko stejným tónem jako on. 'OK. Tak si to vyřídím přímo s tebou. Mě nedělá problém praštit holku.' řekl Sasuke naštvaně a pustil Araseoa. 'To je, ale náhoda.' ozval se hlas za Sasukeho zády. Byl zvučný, provokativní a protkaný jakýmsi posměchem. Dřív než se Sasuke stačil otočit, na krk se mu přilepilo chladné ostří vystřelovacího nože. 'Mě taky ne. Já tě klidně praštím.' ozval se hlas znovu. Kasumi se zazubila. Tohle jí bavilo. Měla neuvěřitelně hravou a provokativní povahu. Skoro jako kočka. Shizuko se trochu zamračila a Araseo se pokusil potlačit výbuch smíchu. 'Kasumi! Geuleul boja!' napomenula jí Shizuko přísně. Kasumi odtrhla pohled od Sasukeho tváře, pohlédla na Shizukin přísný výraz a protočila očima. Ta jí taky nikdy nenechá užít si trochu srandy. Stočila svou pozornost zpět k Sasukemu. Rty se mu provokativně otřela o ucho. 'Dík. Byla to zábava. Někdy si to zopakujeme, má Paní.' zašklebila se, olízla mu tvář a pustila ho. Sasuke od ní odskočil a s naštvaným výrazem si otřel tvář. Kasumi se začala pobaveně smát a sedla si do své lavice. Nohy si hodila na ní, nůž si přiložila k ústům a s pobaveným úsměvem pozorovala nasupěného Sasukeho. Shizuko na ní vrhla vyčítavý pohled. Potom se otočila na další dva chlapce, kteří přišli spolu se Sasukem. 'A co vy?' zeptala se. Přistoupil k ní kluk s dlouhými, černými vlasy staženými v ohonu a s milým úsměvem. Vzal jí něžně za ruku a letmo jí na ni políbil. 'Těší mě Shizuko. Jsem Itachi.' promluvil milým tónem. Shizuko se na něj mile usmála. 'Potěšení je na mé straně.' řekla pokorně. Itachi se zasmál. 'Itachi!' houkl Sasuke z druhé strany třídy. Itachi protočil očima a stále se sklánějíc nad Shizukinou rukou, se omluvně usmál. 'Bratr.' pohodil hlavou směrem k Sasukemu. Shizuko trochu pozvedla obočí a úsměv mu oplatila. Itachi jí naposledy políbil na hřbet ruky a odešel za Sasukem. Před dívkou stanul poslední z nich. 'A ty jsi kdo?' usmála se na něj. Byl menší než jeho společníci, ale stále vyšší než Shizuko, nebo Kasumi. Měl kratší, rozčepýřené, tmavě hnědé vlasy, veliké roztomilé oči a kulatý obličej. A očividně nevěnoval Shizuko vůbec žádnou pozornost. Veškerá jeho pozornost totiž směřovala k dívce v poslední lavici. S ohromením sledoval stále se smějící Kasumi, která byla nadšená z toho, že její provokace mají nový cíl. Chlapec jí s neuvěřitelným zaujetím sledoval. Kasumi seděla mimo okna. Světlo z posledního okna dopadalo jen na lavici, takže byly vidět pouze nohy, které na ní byli položené a sem tam se zaleskl ve tmě prsten, nebo čepel nože. Do tváře jí vidět nebylo, ale Shizuko poznala, že má zavřené oči. Pod čepelí nože se leskly bílé zuby s nepřirozeně vyrostlými špičáky. Shizuko zamávala chlapci před očima. 'Hej?' usmála se. 'Jak se jmenuješ?' zeptala se. 'Kiera' odpověděl chlapec zasněně, stále sledujíc dívku v poslední lavici. Shizuko se usmála a dostrkala ho až k ní. Chlapec stál jako přikovaný a jen vytřeštěně sledoval čepel vystřelovacího nože lesknoucí se ve tmě. Z ničeho nic ve tmě zasvítily dvě zelené oči a pomalu stočily svou pozornost na chlapce. Dívka sundala nohy z lavice a jednou prudkou ranou do ní zarazila nůž, až Kiera leknutím nadskočil. Dívka se zvedla. Kiera se trhavě nadechl a ztuhl. Kasumi ho jednou obešla a líbezně mu zašeptala do ucha. 'Tak ty jsi Kiera?' Rty se přitom lehce otřela o jeho ucho. Kiera se zachvěl 'A- Ano.' zašeptal. Kasumi ho znovu obešla a při tom mu rukou přejela po těle ve výšce pasu. Shizuko se na ní usmála a pokroutila hlavou. Kasumi si stoupla před Kieru. 'Ty jsi takový koťátko.' Chytla ho za bradu a vtiskla mu pusu na tvář. Kiera vykulil oči, a když se Kasumi odtáhla, přiložil si ruku na tvář, otočil se a odkráčel za Sasukem a Itachim. Kasumi ho pobaveně pozorovala. Potom mrkla na Shizuko, která nad tím jen pobaveně kroutila hlavou. Kasumi znovu zaujala svou původní polohu, zavřela oči a na tváři se jí rozlil spokojený, skoro až blažený výraz. Tahle škola jí bavila čím dál víc.
Dveře se znovu otevřely a v nich se objevil Reika. Zrzavé delší vlasy měl volně rozpuštěné a pohled zamyšleně skloněný. Jakmile vešel, snad všechny dívky začaly nadšeně poskakovat a šeptat si něco ve smyslu, jak mu to dneska hrozně sluší. Reika nikomu ze třídy nevěnoval sebe menší pozornost. Shizuko vytřeštila oči a vyplašeně pohlédla na Kasumi právě ve chvíli, kdy dívka otevřela zelené oči a ty se zaleskly ve tmě. Když Kasumi spatřila Reiku, prudce sundala nohy z lavice a vykulila oči. Toto překvapení jí však nevydrželo déle než pár vteřin. Po chvíli se usmála, pravou nohu si položila na židli, opřela si ruku o koleno a se zamyšleným úsměvem si Reiku prohlížela. Potom se jen zazubila a druhou nohu si položila zpět na lavici. Opřela se v židli, dala si ruce za hlavu a spokojeně zavřela oči.
Reika se vydal podél lavic do zadní části třídy, kde stály Itachi, Sasuke a Kiera. Usmál se a přivítal se s nimi. Stále naštvaný Sasuke mu něco pošeptal a pohodil hlavou směrem k Shizuko, která napodobila Kasumi, uklidnila se a povídala si s Araseoem. Když na ní Reika pohlédl, stočila k němu pohled a usmála se na něj. Reika vykulil oči a polkl. Jenže Sasuke ještě neskončil. Chytl ho za rameno a ukázal na Kasumi. Reika spatřil rockerskou botu, pohupující se na lavici do rytmu jakési písně. Vedle boty byl do lavice zabodnutý vystřelovací nůž. Jel váhavě pohledem po noze, až narazil na stín. Kasumi to celou dobu sledovala se zavřenýma očima, i tak přesně věděla co se děje. Když na sobě pocítila Reikův pohled, otevřela oči. Jakmile se do nich Reika podíval, ztuhl. Před očima se mu odehrál včerejší večer. Setkání s neznámou dívkou i se záhadným zvířetem. Pod zelenýma očima se zaleskly bílé zuby. Reika se zachvěl, když si vzpomněl na zvíře. Poznal ty tesáky.
Zazvonilo. Reika odtrhl pohled od zubů i svítících očí, rozloučil se s klukama a posadil se na své místo. Do poslední lavice prostřední řady.
Celou hodinu na sobě Reika cítil její pohled a celou hodinu přemýšlel. Všechno sedělo. Oči-poznal by je kdykoli, od včerejška na ně neustále myslel-, zuby-přesně si pamatoval ten okamžik, kdy se mu otřely o tvář- i to zbarvení, ty ornamenty, ten pohled. Přesně tohle sedělo. Jediné co mu tuto teorii-že daná osoba je vlastně krvelačné zvíře- dost značně vyvracelo, byl fakt, že daná osoba, byla osoba. Byl to člověk. Normální člověk. Dvě nohy, dvě ruce, jedna hlava. A na ní, dvě oči. Ano dvě podezřele známé, záhadné, bezcitné a zároveň nejkrásnější oči, jaké kdy spatřil. Na co to myslel? Na té holce je něco špatně. Moc, moc, moc špatně a on byl odhodlaný zjistit co.
Odhodlaně bouchnul pěstí do lavice. Potom se zarazil a rozhlédl se. Nikdo ho naštěstí neviděl. Reika se otočil na dívku v poslední lavici. Oči nebyli ve tmě vidět. Reikovi došlo, že je má zavřené. Jediné co bylo vidět, byly zuby. Dívka se spokojeně opírala v židli a na tváři se jí rozléval pobavený úsměv. A Reikovi došlo i to, že ho viděla.
