,,Isabelle Wilson, těší mně." usmála jsem se na muže ve středním věku s foťákem v ruce.
,,Zack Brown, potěšení je na mé straně." potřásli jsme si rukou a všimla jsem si, že ho doprovází dva mladí muži.
,, Mé jméno je Daniel a tohle je Lando." usmál se na mě ten vyšší s širokým úsměvem a podal mi ruku.
,,Isabelle, těší mě." úsměv jsem mu oplatila a potřásla si rukou i s Landem.
Oba vypadali jako milý kluci, se kterými bude sranda.
Nacházeli jsme se ve Wokingu, kde sídlil McLaren a můj dnešní úkol byl focení nového týmového oblečení a nakonec i nových závodních kombinéz pro novou sezónu.
Těšila jsem se, tohle byla skvělá příležitost ukázat co umím s foťákem.Ve světě F1 jsem se moc neorientovala.
Věděla jsem, že v každém týmu jezdí dva jezdci a skoro každý víkend se závodí v jiném koutu světa. A že to rozhodně není úplně lehký sport, jak si hodně lidí myslí.
Po okruhu jezdí rychlostí přes tři sta kilometrů v hodině a nepatrná chyba může vyvolat katastrofu.
Na dnešní focení jsme se domluvili, že v pozadí bude stát jeden oranžový monopost, který mě naprosto uchvátil.
Než se kluci připravili na focení, obcházela jsem onen stroj a prohlížela si ho. Na živo vypadal úplně jinak, v televizi se zdá menší.
Udělala jsem pár cvičných fotek monopostu, hlavně detaily. Světlo bylo skvělé a fotky vypadaly víc než dobře.,,Poprvé ho vidíš zblízka?" ozval se za mnou hlas, Daniel.
,,Ano, je to neskutečné. F1čky moc nesleduju, párkrát jsem viděla nějaký závod v televizi ale tohle je něco úplně jiného, nečekala jsem, že bude tak velký." zasmála jsem se tiše a prsty si prohrábla vlasy, které mi splývali přes ramena.
,,Jo, to říká hodně lidí. Měla by si někdy navštívit okruh, je to úplně jiná atmosféra, než když se díváš v televizi. A pokud budeš chtít, budu tvůj průvodce." nabídl se s úsměvem na rtech a dopnul si kombinézu až ke krku.
Zachovali modrou barvu ale design byl trochu jiný, než minulou sezónu.
,,To by bylo skvělé. Pokud se dnešní focení podaří, což doufám že ano, chce mě šéf poslat na nějaký závod, abych fotila celý víkend." oznámila jsem možná trochu nadšeně a našla jsem ve foťáku jednu fotku, která se mi povedla vyfotit dole, kde byli vystavené monoposty a auta.
,,Tohle jsem stihla vyfotit, když jsem přijela. Neodolala jsem." uculila jsem se nevinně a Danielovi ukázala fotku.,,Tahle kombinace barev je naprosto dokonalá a mému foťáku se též líbí." dodala jsem a foťák natočila k němu.
,,No páni, líbí se mi ten McLaren v pozadí. Vypadá to, že se máme na co těšit." pochválil mou práci a co si budeme, člověka pochvala zahřeje a hlavně od někoho jako je Daniel.Focení dopadlo líp, než jsem očekávala. Ikdyž kluci blbli, některé momentky byli fakt povedené. Musela jsem slíbit, že jim je pošlu, hned co projdou krátkými úpravami.
A fotky které po mě chtěli? Zack byl nadšený.
,,Musím říct, že jste odvedla skvělou práci. Máme se na co těšit a určitě bych rád ještě s vámi spolupracoval." potřásl mi rukou Zack s úsměvem na tváři. Milý chlapík.
,,Bylo mi potěšením a budu se tedy těšit na další focení." věnovala jsem mu úsměv a foťák vypla a schovala do tašky, aby se mu něco nestalo.
,,Jen kdy budeme moct očekávat hotové fotky?" zeptal se ještě trochu zvědavě Zack.
,,Dneska máme úterý, počítám že do pátku to bude hotové. Sednu si k tomu ještě dnes a pustím se do práce." ujistila jsem ho, určitě to stihnu. Tento týden mám jen dvě focení a zbytek času můžu věnovat úpravám fotek.
,,Výborně. Budu se tedy těšit a zatím se mějte, schůzky volají." omluvil se pobaveně Zack a zmizel jako pára nad hrncem.
,,Takže tě uvidíme častěji?" zeptal se nenápadně Daniel, který se zjevil vedle mě, až jsem se ho trochu lekla. Byl už převlečený do černých kalhot a týmového trička.
,,Vypadá to tak. Zack byl víc než spokojený a říkal, že by rád uskutečnil další focení. A když šéf bude spokojený, uvidíme se na dalších závodech." oznámila jsem mu pyšně. Byla jsem hrdá, na svou práci, která mě bavila a naplňovala.
,,V tom případě se budu těšit a rád budu tvým průvodcem světem F1." vykouzlil na tváři úsměv hodný hollywoodského herce a podíval se na svého kamaráda a zároveň manažera, který ho volal.
Rozloučili jsme se a mě nezbývalo nic jiného než pobrat své věci a vydat se na cestu do ateliéru.