Nevlastní sestra Sama / Bucky ff

19.

tam nebyla. Začala jsem cítit jak mě začíná ovládat panika a koukala všude možně. Když jsem jí nikde neviděla tak jsem jí začala volat, telefon mi nebrala. Ruce jsem měla roztřesené a zavolala Samovi on mi to po chvilce vzal ,, ano El?" ozvalo se a já zjistila, že mám i roztřepaný hlas ,, Sar...ah tu není a a Buc..Bucky mi říkal, že je tu ten ten vrah "  dořekla jsem se snahou, aby mi rozuměl ,, fajn tak nasedni do auta a zamkni se já a Bucky přijedeme " řekl a už jsem slyšela jak něco říká Bucky. Já si tedy sedla do auta a zamkla se. Sam mi to típnul a já jen mohla vyčkávat, až přijede. Po dobu co jsem čekala, jsem se už v celku uklidnila a byla spíše odhodlaná, udělat cokoli, aby se Sarah nic nestalo. Jakmile jsem viděla Samovo auto, srdce se mi rozbušilo znovu a ruce se začaly znovu třást. Když zaparkoval vedle mě vystoupila jsem a šla k  nim ,, jsi v pohodě " zeptal se Sam a chytl mě jemně za ramena ,, jsem " řekla jsem a když se koukla na Buckyho, který obcházel auto, aby se dostal k nám měl ve tváři ochranářský výraz, který měl upoutaný na mě . Když se Sam a Bucky rozhlíželi okolo auta já mezitím byla opřená o auto a koukala na zem. V hlavě mi šrotovalo co se děje se Sarah nebo kde je, jak jí je nebo proč by odešla pryč a nechala by mě tu bez jediného slova. Když oba skončili došli ke mně já se na ně koukla s tím co bude teď.
Domluvili jsme se a já si šla tedy sednout na místo spolujezdce do auta ve kterém jsem přijela a Sam s Buckym si ještě něco říkali myslela jsem si, že pojedu se Samem v autě, ale nakonec jsem viděla jak dal Bucky ruku na kliku od auta a pomalu začal otevírat. Trochu jsem sjela po sedačce a snažila se dělat, jakože nic. Srdce mi totiž začalo tlouct a něco rychleji a tváře mi začaly rudnout. Dveře se otevřely a na místo řidič se usadil Bucky . Zavřel za sebou a z okénka pozoroval Sama jak vyjíždí. Já jen sjela po sedačce ještě trochu dolů a tak zůstala ,, co to děláš?" reptal se Bucky když nastartoval auto ,, nic " prohlásila jsem a koukala mimo auto na lidi co šli k obchodu a snažila se držet slzy ,, hej" chytl mě za bradu a otočil mou hlavu, abych se na něj koukla. Já se tedy otočila a u toho mi sjela jedna slza uvnitř mého těla mě užírala temnota toho, že se Sarah něco stane a v hlavě si představovala nejhorší věci co se mohou stát. Bucky mi slzu utřel a natáhl se blíže ke mně a dal mi jemný, ale procítěný polibek který mě aspoň chvilinku uklidnil, když se odtáhl pár centimetrů od mých rtů potichu vydal z úst ,, Sarah najdeme za každou cenu ano ?" já jen kývla a trochu se po usmála. Po téhle dojemné chvilce jsme vyjeli k Samovi domů.
Když jsme dojeli, nebylo tu ještě Samovo auto ve mně povzbudilo pocit, že už se stalo i něco mu ,, kde je Sam ?" zeptala jsem se Buckyho když jsme šli do domů ,, jel ještě něco dořešit ohledně zmizení Sarah " řekl a vešel dovnitř. Když jsme se tak nějak po domě rozešli, tak mi po cestě do pokoje zavolalo Sarah číslo, moje srdce mi asi málem puklo, byla jsem extremně nervózní, vyšla jsem tedy rychle schody a vzala to ,, Sarah ?" řekla jsem s nadějí ,, Sarah u telefonu není, ale mám nabídku kterou by jsi měla přijmout jinak by se tvé sestře něco stalo " řekl neznámý hlas ,, jakou ?" řekla jsem s odhodláním v hlase ,, v devět večer buď u nádraží u staré továrny tam se to dozvíš jo a nikoho si neber jinak nahned zemře " prohlásila ta neznámá osoba ,, fajn " řekla jsem a osoba to típla  ,, s kým to mluvíš ?" řekl Bucky který šel po schodech nevěděla jsem co mu mám říct,, s Kim " vyjelo ze mě, ale uvnitř mě to vše bylo rozházené měla jsem strach co bude co po mně bude chtít a jak se mám vyplížit a co udělá se Sarah ,, aha " došel ke mně a chytl mě za pas já ho, ale odstrčila neměla jsem na tohle náladu ,, co ti je ?" řekl Bucky se strachem v hlase a koukal se na mě výrazem jakoby mě nepoznával ,, promiň Bucky jen teď nemůžu" řekla jsem a odešla do pokoje. Ho tam nechala stát s nevědomkou co mi je nebo co se děje. V pokoji jsem se zamkla a koukla se na hodiny měla jsem čas tak do tři hodiny a to s časem tak, abych si vyšla. Takže bez času na cestu jsem měla cca hodinu a půl. Z tu dobu jsem si našla způsob jak odejít bez povšimnutí.
Byl čas a já slízala z okna dolů. Sam byl už doma a něco řešil s Buckym. Když jsem dopadla na zem uvědomila jsem si, že nemůžu mít u sebe telefon tak jsem ho dala ja zem a rozběhla se do města. Uběhla jsem necelých patnáct minut a pak přešla do kroku s tím, že jsem lapala po dechu a nohy to pomalu nedávaly.
Byla jsem na místě kde jsme se měli sejít. Já tu cestu ještě rozdýchávala a u toho se rozhlížela okolo sebe. Bylo to tu tmavé zapadlé místo kde tu chodí jen opilí lidi a nebo bezdomovci. Pomalu žádný provoz prostě nic ,, nerozhlížej se tak " řekl neznámý hlas za mými zády ,, panebože " řekla jsem se strachem a leknutím v hlase a otočila se stál tam asi metr osmdesát vysoký muž s kapucí ,, pojď " řekl a chytl mě silné za rameno a táhl mě to té staré továrny ,, jakou nabídku máš ?" Řekla jsem při cestě a moc se nebránila musela jsem zachránit Sarah ,, Sarah pustím a tebe si nechám " řekl když jsme došli na místo kde seděla Sarah na staré židli přivázaná lanem a jen potichu brečela. V puse měla jakýsi hnusný hadřík a to zalepené izolepou jakmile si mě všimla byla v rozpacích a bylo vidět, že má strach ,, beru to " řekla jsem Sarah začala kývat hlavou na nesouhlas ,, pust jí a mě si vezmi " dodala jsem k tomu ,, fajn " řekl muž silou mě zatáhl na další židli v rohu kde jsem jen netrpělivě seděla a čekala až pustí Sarah. Přivázal mě a pořádně to utáhl tak, že mi to vzalo o trošku možnost dýchat. Odešel k Sarah a oddělal jí izolepu s hadříkem z pusy ,, jsi normální neměla jsi sem co lozit " řekla Sarah a koukala směr ke mně a muž jí odvazoval ,, musela jsem "řekla jsem a sklopila pohled dolů radši obětuju sebe než někoho na kom mi tak moc záleží. Sarah nic neřekla a jen čekala až jí pustí. Jakmile odvázal poslední kus tak se hned rozutíkala ke mně měla po tváři slzy, ale naštěstí ani škrábanec ,, jsi v pohodě Sarah ?" zeptala jsem se jí ,, jsem, ale tebe tu nenechám " řekla a snažila se mě rozvázat neznámý muž jí, ale chytil a dal jí ode mě kousek dál ,, Sarah běž prosím " řekla jsem se skleněnými oči a on jí odvedl pryč. Zůstala jsem tam sama se strachem a samotou a pocitem že tohle můžou být moje poslední hodiny. Z ticha jsem slyšela dupot jeho bot jak duní o podlahu a jak se blíží ke mně. Došel zamnou a klekl si a začal mě rozvazovat ,, co to děláš " řekla jsem ,, jdeme jinam " řekl a rozvázal mě čapl mě za paži a zatáhl mě směrem z druhého východu staré továrny ,, co po mně chceš ?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem a rozklepanými zuby kvůli zimě ,, informace " řekl jednoduše ,, jaké ?" sykla jsem ,, ty oči co to je zač " řekl zastavil se a mě chytil silně pod krkem až jsem pomalu nemohla dýchat ,, jak-e oči " snažila jsem se ze sebe vysoukat, ale nedostatek kyslíku mi to nedovoloval ,, ty víš " řekl a přitlačil ,, řek-nu t-i to až m-ě pu..." nedořekla jsem to, protože mě pustil já se chytla za krk a lapala po dechu a snažila se dostat do sebe co nejvíce. Jenže po chvilce mi přistála rána jeho kolenem přímo do obličeje. Já se na něj podívala a chytila se za nos ,, dělej " řekl a začal mě dále tahat. Došli jsme do starého bytu nic tu nebylo jen pár věcí. Hned si mě chytil tam, že jsem měla ruce za zády a spoutal mě a shodil mě na zem do roku místnosti ,, co víš o těch očích " řekl a něco si naléval ,, vím jen to, že se vyskytují jen u výjimečných lidí, ale nikdy jsem to nezažila " řekla jsem a u toho lhala v hrudi jsem měla nepříjemný tlak ze strachu a úzkosti ,, lžeš " koukl se na mě a napil se ,, nelžu " řekla jsem a on hodil skleničkou o zeď vedle mě ,, lžeš " hrubě odpověděl a mířil ke mně ,, nelžu " řekla jsem ze strachem on si sundal kapuci a já se zděsila. Jeho oko nebylo kus hlavy taky ne, měl po obličeji měl šrámy jak kdyby na něj zaútočil nějaký pták. V očích jsem měla strach ,, řekni mi co víš o těch očích" zařval a ...
/U Sarah,Sama a Buckyho /
Sarah utíkala co mohla při běhu brečel a a snažila se najít někoho kdo by jí půjčil telefon. Někdo ochotný se našel a půjčil jí ho ona hned zavolala Samovi ,, ano ?" Ozval se z druhé strany Samův hlas ,, Same tady Sarah El je s ním " řekla ve zkratce ,, cože? Je nahoře v pokoji kde jsi přijedu pro tebe " řekl a Buckymu ukázal, že se má jít podívat do mého pokoje ,, Není tu " řekl Bucky když rychle seběhl schody a ve výrazu  měl obavy ,, jsem ...( domyslete si to )" řekla Sarah a Sam s Buckym se hned vydali. Sarah to típla a rozhlížela se s nadějí že někde uvidí mě.
Jakmile Sam přijel objal jí a s Buckym jí vyslechli. Vše jim to řekla co se stalo. Sam jí dal klíče že má počkat. Sam s Buckym šli do továrny, aby se tu podívali. Prohledali jí celou, ale jediné co našli tak byli lana, židle, a izolepu a Sarah telefon. Sam měl v sobě spoustu pocitů, ale hlavní byl strach a zlost a spoustu dalších jen né tak výrazných no a Bucky ten měl jen dva pocity strach a pomstychtivost. Strach z obavy co se stane mně a pomstychtivost z toho, aby mohl tomu chlapovi udělat ze života peklo.

Další kapitola jinak už mi dochází nápady na drama, takže něco napište do com a prosím né křečky 🙏🏻
El<3