33.

328 23 2
                                    

Uběhly tři týdny a zítra je ples . Za tu dobu jsem se viděla s Buckym jednou, byl u nás pro věci, jeho věci s Leah, když mi řekl o samotě, že semnou už nebude, roztrhal mi srdce na několik kusů. Pak si sebral věci a s Leah odešel, zůstalo mi po něm jediné tričko. Nechal mě samotnou bez vysvětlení proč se semnou rozešel. Se Samem měl spojení. Sam mu ale nic nevyčítat nebo neměl za zlé, protože o tom ani nevěděl skoro nikdo, o tom nevěděl jen Kim a Peter. S Peterem jsem se po dobu těchto týdnů začala v celku dost bavit, no hodně bavit, dokonce jsme se i políbili , ale hned jsem mu vysvětlila, proč nemůžu a on to pochopil. Párkrát jsem u něj i spala s tím, že jsem Samovi a Sarah řekla, že jdu ke Kim. A co jsem říkala když se mě zeptali proč nejsem s Buckym, no řekla jsem že si chvíli od sebe potřebujeme odpočinout, i když si myslím, že už něco tuší. Popravdě to, že se semnou rozešel jsem mu neměla za zlé, něco se mi na tom nezdálo byl divný, jak kdyby to nedělal z vlastní vůle, spíš, že to do toho někdo nutil, třeba jestli ho do toho nenutila ta Leah se kterou tu byl, tak jsem se pokoušela něčeho dopátrat, ale neměla jsem jak. Ale teď jsem se musela přestat myslet na Buckyho a začít se věnovat vybírání šatů. Jsem ve velkém obchodě s Petrem, kde mi pomáhá vybírat šaty, nebýt Petera, asi bych to psychicky nezvládla a zhroutila se, abych řekla pravdu vrátila bych se k Buckymu i kdyby mi zlomil srdce tisíckrát, mám k němu tak velkou slabost, počkala bych na něj po svou smrt i kdyby se už nikdy nevrátil, čekala bych na něj, tak velká je moje láska k němu, ale jestli to má on stejně ke mně to se asi nedozvím. Zamrkala jsem očima a začala se věnovat Peterovi ,, tak jaký ?" zeptal se mě, když držel asi desatery šaty, které si musím ještě vyzkoušet ,, nevím třeba tyhle " ukázala jsem na světle modré šaty s nadýchanou sukní a stříbrnými ozdobami. Když jsem si je dala na sebe vypadala jsem jak nepovedený kus panenky, no myslím tím, že jsem vypadala otřesně ,, tyhle rozhodně ne " řekla jsem a začala si je sundávat ,, fajn tak si zkus tyhle" podal mi další. Byli tmavě modré u pasu stáhnuté a po kolena puštěná sukně, jenže zase to nebylo ono ,, tyhle taky ne " řekla jsem a vyšla před Petera ,, ne ty fakt ne " řekl a strčil mi další šaty do ruk, já vešla do kabinky a zkusila si je. Bílé po kotníky svěšené ,, bože, já nejdu za nevěstu " řekla jsem a sundala si je, prohrábla si vlasy a byla rozhodnutá, že nepůjdu na nějaký ples ,, El klid, i když tam bude Bucky, tak mu musíš ukázat, jak vekou chybu udělal " řekl Peter přes záclonu co dělila jeho pohled na moje tělo jen ve spodním ,, máš pravdu " trochu jsem protřepala hlavou a vzala si od Petera další šaty tentokrát černé na tenkých ramínkách od spodu prs až po pupík to měli utáhlé a sukně měla díru, aby mi byla vidět jedna noha, ale byly o něco delší tak, že bych si na ně šlapala . Když jsem si je na sebe dala rozzářil se mi na rtech úsměv ,, tak co ?" zeptal se Peter a nakoukl do kabinky já koukala na sebe ,, wow, já nemám co říct " řekl a prohlížel si mě od hlavy až k patě ,, tyhle, tyhle beru " řekla jsem a koukla na Petera ,, ale jsou na tebe dlouhé " odpověděl ,, vezmu si podpatky " řekla jsem a dala mu všechny šaty které byly už zbytečné ,, dobře, madam Willson " řekl a zasmál se, já mu to oplatila a on pak byl odnést zpět šaty, já se převlékla do oblečení ve kterém jsem tu byla a šla si je koupit, teď nás jen čekalo abych si vybrala boty.

Vešli jsme do obuvi a já se rozhlížela po botech, někdy tu měli fakt krásné kousky, ale někdy to byli hrůzy, teda do doby než jsem vešla do oddělení, kde byli podpatky, měli tu široký výběr od kozaček po jednoduché páskové podpatky. Když jsem ten jeden tvar viděla, musela jsem ho mít, podpatek měl cca 10 cm a měl u kotníku překřížení a zapínaní o něco výše na noze a mezi nártem a prsty měl pásku, aby mi to drželo na noze. Byli černé a na nožičce podpatku byli zlaté ozdoby. Když jsem si je vyzkoušela zamilovala jsem se, byli pohodlné a cítila jsem se v nich jak jak dáma a sebevědomě. Pak jsem si je dala zpět nazula si svoje boty a šla si je koupit. Peter se ode mě odpojil s tím, že ještě někam musí jít, já jsem tedy šla k autu které mi půjčila Sarah a jela domů. Po cestě jsem měla hlavu plnou jen Buckyho, nevím proč na něj nezapomínám, když už jsou to tři týdny, ale furt na něj myslím víc a víc, myslím na ty naše společné chvíle, které jsem si myslela, že neskončí jenže jsem se mýlila, skončily pro mě až moc brzo. Už se stmívalo a já musela zastavit na kraji silnice, oči mě pálily a já neměla sílu řídit. Opřela jsem se o sedadlo a dala si hlavu do dlaní a nechala stékat své slzy plné bolesti po tváři. Bez Buckyho si připadám....sama, neuplná, bez někoho kdo byl hodně v mém životě.

Ještě dlohou dobu jsem tam stála, no a když jsem si uvědomila kolik je, neměla jsem sílu jet, zůstala jsem stát vedle silnice kde jsem usnula.


Slunce i svítilo do obličeje a já se pomalu probouzela, když jsem si uvědomila, že jsem v autě kde jsem usla a že dnes je ten ples, začala jsem hned hledat telefon. Když jsem se podívala měla jsem tam dvacet zmeškaných hovorů od Sama patnáct od Sarah dva od Petera no a pak přes devadesát zpráv ode všech. Když jsem si je tak nějak pročetla bylo to něco ve stylu ,, kde ji, co se stalo, proč mi nebereš telefon, stalo se něco atd.." když jsem pomalu jela domů začalo mi zvonit telefon, podívala jsem se kdo to je no a byl to Sam, zvala jsem mu to ,, El ? jsi v pohodě " ozvalo se ,, jsem jen jsem usla v autě musím se soustředit na jízdu budu za chvilku doma " řekla jsem to a típla. V radiu si pustila písničky a trochu se uvolnila, jsem nervózní díky tomu, že tam bude Bucky a mám strach, že tam s ním nevydržím v jedné místnosti.

Dojela jsem domů, vystoupila, pobrala věci a šla dovnitř. Zavřela jsem za sebou a koukala kolem sebe, všude byli rozházené věci, košile, saka, šaty, no prostě hodně věcí ,, haló ?" ozvala jsem se a šla do obýváku ,, El no konečně, měla jsem strach, pojď sem nevím které si vzít " řekla Sarah a u toho měla v rukách dvoje šaty ,, tyhle " ukázala jsem na tmavě zelené šaty ,, dobře jinak vedle v pokoji je Sam " řekla Sarah a já na ní kývla. S věcmi jsem šla, abych mu řekla, že jsem tu, když jsem mu to řekla zavolala jsem Peterovi, abych mu řekla v kolik tam budeme a tak, on mi poté vynadal, že jsem mu nebrala telefony.

Byla jsem nachystaná, vlasy jsem měla do jemných loken a přední pramínky jsem měla spojené vzadu na hlavě, make-up jsem měla o něco extravagantnější, aby se hodil k šatem, na krku jsem měla zlatý řetízek který mi dala Sarah i s náramky, pak jsem měla ty šaty s boty. V tomhle jsem si připadala taková sebevědomá a hezká.
Byli jsme na místě, Samovi i Sarah to strašně slušelo, vypadali oba šťastně oproti mně, která měla jen nasazenou masku a dělala, že nic. Bylo to v hale od nějaké školy. Koukla jsem se na čas a Peter tu měl být až za deset minut, tak jsem řekla, že tu chvíli počkám na Buckyho. Musela jsem to ukecat, to by jim připadalo divné, že jsem se na to tolik těšila a teď bych s ním nešla a jo mám plán, že se budu po celý večer Samovi a Sarah vyhýbat. Stála jsem venku a už se trochu třásla zimou do doby než jsem ztuhla, byl přede mnou.....

hou hou další kapitola, pojala jsem to o něco rychleji s rozchodem El a Buckyho, ale mám dost plánů k tomuhle tak se těšte ;p
El<3

Nevlastní sestra Sama / Bucky  ffKde žijí příběhy. Začni objevovat