Nevlastní sestra Sama / Bucky ff

40.

Guys budu pokračovat teď jen nebyl čas a nálada <3

V hlavě jsem měla zmatek, myšlenky mi proudili všemi směry a nervy jsem měla v kýblu. Protřásla jsem hlavou a rozeběhla jsem se naproti otci, srazila ho svou vahou na zem. Spadl a já na něj Sam, Bruno i Bucky se na nás podívali a já si na otce sedla obkročmo ,, tak mě nezastavíš " řekl a svalil mě jednou otočkou pod sebe ,, dost přestaňte " zakřičela jsem a koukla se na Buckyho. Měl v očích vztek, takový jaký jsem ještě neviděla. Otec si stoupl ,, buď se přidáte k nám, nebo vás zabijeme" řekl a koukl na zvířata co byly opodál ,, nikdy " řekl Sam. Já jsem si stoupla a chtěla na otce za útočit zezadu jen, když jsem natáhla ruku lekla jsem se, z jedné budovy seskočit někdo, byl zahalený v černém upnutém obleku, vypadal jak Spider man v černém, jen to nebyl. Po chvíli se, ale objevil i Peter. Byla jsem šťastná, že tu je, ale zároveň jsem nechtěla, aby se mu něco stalo. ,, Jak myslíte " řekl otec a záhadné postavy a Petera si nevšímal. Otočil se ke mně a chtěl mě udeřit,, ne, je těhotná " zařval Bucky a šel ke mně ,, co ?" koukl se na Buckyho a pak znovu na mě ,, je to pravda ?" zeptal se ,, ano " špitla jsem a neuběhla ani sekunda a já měla černo před očima, pak jsem jen cítila bolest na břichu . Bezvládné tělo spadlo na zem a nehybně tam leželo. Co se dělo to nevím.

Probouzelo mě pípání přístrojů, pootevřela jsem oči, abych viděla, kde jsem. Bylo mi to jasné, vše do bíla, pípání přístrojů, smrad desinfekce. Otevřela jsem oči dokořán a hned se rozhlédla, bylo mi dobře, uvolněně, jenom možná na mě působily nějaké prášky. ,, El" ozvalo se hned vedle mě ,, ahoj, jsem ráda, že jsi se probudila, jak ti je ?" zeptala se Sarah vedle mě ,, em ahoj, skvěle, kde je Bucky a Sam" když jsem se na ně zeptala Sarah trochu sklopila zrak a výraz měla jak kdyby si rozmýšlela co má říct, koukla se zpět na mě ,, jsou teď něco řešit " pohladila mě po vlasech a já jí uvěřila ,, co se stalo?" optala jsem se znovu ,, jakmile tě uhodil začali bojovat a pak se to nějak uklidnilo " řekla Sarah ,, El proč jsi mi neřekla o tom, že jsi těhotná ?" měla v očích slzy a lítost ,, já.... nevím " vynechala jsem dlouhou mezeru mezi slovy ,, je v pořádku ?" koukla jsem se na ní, i když jsem to děcko nechtěla, tak jsem věděla, že je to něco co mě spojuje s Buckym. Sarah zakývala hlavou na nesouhlas ,, El, přišla jsi o něj " řekla a koukla se z okna, dostalo jí to a to i mě ,, musím za Buckym " řekla jsem a začala vstávat ,, nikam nejdeš " řekla Sarah a zastavila mě rukou ,, jsem v pohodě, musím za ním " pověděla jsem jí a šla, ať chtěla, nebo ne. Vzala jsem věci co byly položené na stolku a rychle si je vzala. Polo běhu jsem si nazula boty a pak se rozeběhla, Sarah běžela za mnou a snažila se mě dohnat.

Vběhla jsem do domu, začala jsem se rozhlížet a hledat někoho, Sarah mi byla hned v patách. Sam se objevil ve dveřích z obýváku a já ho hned objala. Rozplakala jsem se,, kde je Bucky ?" zeptala jsem se ,, no víš, on on šel s tvým otcem dobrovolně, aby tě zachránil, no a teď nevíme kde je " špitl mi do ucha a jak dořekl poslední slovo, zhroutila jsem se, tahle pohroma se stala tak moc rychle, třes v těle se zvětšoval a panika v hlavě tak též, zlost na Sarah z toho, že mi lhala l ,, Duna ?" zeptala jsem se aspoň na ní ,, je vzadu, museli jsme jí ošetřit, ale je v pohodě, ale co ty je ti dobře ?" zeptal se a odtáhl se ode mě, aby mi viděl do očí ,, musíme najít Buckyho " řekla jsem a na jeho položenou otázku jsem mu neodpověděla. Rozešla jsem se za dům k Duně, ležela tam na zemi a vypadala dobře, rány nebyly vidět a spíš jen odpočívala. Došla jsem k ní a objala jí, trochu sebou cukla a pak si mě přivinula k tělu ,, omlouvám se " řekla jsem jí ,, ne, ještě se nic nestalo, tohle je jen kapka, nelituj a bojuj, jako smečka " řekla a stoupla si ,, jsem ráda, že jsi v pořádku, zítra v tuhle dobu se u lesa setkáme a doděláme co jsme začali " podvědomě mi řekla a pak utekla. Co jí napadlo, nevím snad to bude něco co nám dost pomůže. Šla jsem do domu a začala vytahovat zbraně co jsme tu měli, v hlavě jsem měla hlavní cíl, zachránit Buckyho a zabít otce. Po boku zjedné strany mi stál Sam a z druhé strany Sarah ,, stačí" řekl Sam ,, musíš se uklidnit a odpočinout si, najdeme ho " vzal mi ruce do těch svých a otočil mě k němu .. co když je mrtvý ? Nechali ho zabít místo mě " povzdychla jsem si nervózně ,, není, najdeme ho co nejdříve " odpověděl a pustil mě. Ještě chvíli jsem tam stála a nevěděla co dělat, nemám co na práci, jen mi myšlenky bloudili k nejhorším věcem co se mu mohli stát. Zároveň jsem měla naději, protože je to Bucky, je to kus muže který vydržel spoustu věcí, jen nechápu proč šel místo mě, měla jsem to být já, kdo bude ta oběť otce a ani nevím na co by potřeboval mě.

/Druhý den v setkání s Dunou /

,, Fajn, musím se uklidnit " říkala jsem si pro sebe, noc byla jedna z nejhorších, nemohla jsem spát a furt přemýšlela, taky jsem se nachystala na misi zvanou " vražda otce ". Chodila jsem sem a tam, dokud ke mně nepřišla Duna ,, pojď" řekla a já jí následovala. Když jsem vyšla z poha rohu, uviděla jsem asi tři další vlky jako je Duna. Trochu jsem se zděsila, ale jestli jim věří Duna, tak budu i já. ,,jdeme ? Vezmi si věci i Sama " řekla Duna ,, jdeme, bez něj " odpověděla jsem a koukla na ní. Ona se sklonila a já na ní nasedla. V mžiku jsme vběhli do lesa kde jsem jí poprvé spatřila. Adrenalin s nervozitou a strachem mě doprovázel, taktéž i naděje. Zhluboka jsem se nadechla, zavřela oči, narovnala se, nechala vlasy plát se směrem větru, nechala jsem se unést pocitem co mi dopřál vítr. Nevím jak cesta potrvá dlouho, ale za cenu muže co mě dělá šťastnou to stojí.

Omlouvám se za neaktivitu, ale nemám moc náladu, tak jsem aspoň něco napsala, jinak tenhle příběh nekončí mám ještě pár plánu, než to ukončím plánem za jaký mě zabijete 😂
El<3