VII.

182 16 17
                                    

,,Takže když se je naučí ovládat, tak bude silná? Jak moc?" Zeptal se Itadori. ,,Záleží jak silné budou, ale když jí třeba umře někdo blízký tak by mohla vyvolat sílu přibližně pěti prstů" odpověděl Gojo, který se tu najednou objevil. ,,Gojo-sensei! To jak dlouho tu jste" vylekal se Yuuji.

Sensei se pousmál. ,,Dost dlouho na to, abych věděl co umíš" řekl mým směrem. ,,Oh, Gojo-sensei ještě bych se chtěla zeptat. Na pohovoru u ředitele jste říkal, že jste mě přivezl jak jste slíbil, ale ve svatyni jsme se potkali náhodou." Řekla jsem na Gojovi bylo vidět zaražení ,,Eh, no to se ti muselo jen zdát." Prohlásila a radši odešel pryč. Už už jsem se za ním chtěla rozběhnout, ale u toho mě zarazil Megumi ,,No ještě budem muset pořešit tu pečeť na tvé kataně. Musí tam být z nějakého důvodu." Zamyslel se tmavovlásek a vzal si od Kugisaki mou katanu a sám si ji prohlížel.

,,Ale pokud má Gojo pravdu...tak budeš nebezpečná. Teď je tou prioritou se naučit ovládat emoce." Doplnil se a podíval se na mě. ,,Zkus si vzpomenout na nějakou emotivní vzpomínku a sekni katanou do toho stromu." Ukázal na nedaleký strom asi pět metrů od nás. ,,To je dobrý nápad a potom se to můžeš naučit směrovat a ovládat to podle tvé vůle." Promluvila Nobara a zpříma se mi podívala do očí.

Pár vteřin jsem si přemítala ty nejemotyvnější vzpomínky do té doby, než jsem narazila na to jak mi zemřela kámoška při autonehodě. Napřáhla jsem se s katanou a do švihu dala co nejvíce emocí co to šlo.

Strom se rozpůlil napůl. ,,Oooo! To bylo hustý!" Povzbudil mě Itadori a přátelsky se na mě usmál. ,,Jsem monstrum." Prohlásila jsem suše a upustila katanu. ,,Co to povídáš?" Divil se Yuuji a podíval se na mě. Mé nohy nezvládly ten nápor a podlomily se mi. Klečela jsem na zemi s vystrašeným výrazem. Megumi si ke mně dřepl a položil mi ruku na záda. ,,Proč si to myslíš?" Zeptal se mě a podíval se mi zhluboka do očí. ,,Já...já měla studovat, ale teď. Je toho na mě moc. Jeden den uklízím svatyni a myslím si, že jsem blázen, potom příjde divný chlápek a já přestoupím na jinou školu....a...a ani né den potom bojuji s kletbami. A ještě, aby toho nebylo málo mi příjde, že mi Gojo něco tají. Zjistím, že jsem poměrně silná a divná a...já ještě nevím co!" Mumlala jsem si. Jako vážně jsem tak slabá, že se tu jen tak shroutím?! Ne! Aghh.

Znenadání jsem silně objala Megumiho, sice nejdřív byl zaskočený, ale potom se jen usmál a objal mě nazpátek.

Po velice, velice dlouhé době další kapitola. Moc se omlouvám, ale neměla jsem nápady, ale díky úžasné osobě jménem ZrzkaCZ
Znova píši tento příběh, takže ještě jednou děkuji ti za úžasné nápady!❤️

Nara Kasumi [Jujutsu Kaisen]Kde žijí příběhy. Začni objevovat