Nara Kasumi [Jujutsu Kaisen]

XVII.

Raději jsme odešly hledat Megumiho, ale Maki si všimla tý holky z Kyota. Mai. ,,Kasumi tohle si chci vyřídit sama, takže jsi za Fushigurem." Řekla mi a už jen pohled na její auru mi prozrazoval ať ji poslechnu.

Vydala jsem se tedy hledat Megumiho, ale tam kde jsem ho viděla naposledy nebyl. Naštěstí jsem měla krásný výhled na budovu, kde se pravděpodobně bojovalo. Rozeběhla jsem se tedy tam, má tělocvikářka by mě pochválila... Uběhla jsem asi šest set metrů a ani se moc nezadýchala a přestávku jsem měla jen jednu.

Megumi povolal nějakého slona, v tu chvíli jsem měla sto chutí zakřičet ať tady z toho nedělá zoo, ale on s tím z Kyota přeletěl okno. ,,Ale tohle dělat nebudu." Založila jsem si ruce na prsou a vykoukla z okna. Nakonec jsem sebrala snad všechnu odvahu a po okapu sjela dolů. ,,Fushiguro!" Křikla jsem na něj. Megumi se na mě ohlédl, ale jeho pohled zase spočinul na Kamovi? Tak ho nazval? Eh...

Když chtěl použít toho velkýho ptáka jménem Nue, tak ho něco zničilo. To je vaše dirty mind, ne moje.

Na střeše se objevilo dřevo a Inumaki-senpai. ,,Utečte!" Křikl na nás normálně a mé tělo se samo začalo pohybovat. Běželo pryč. U Inumakiho se objevila kletba. ,,Hej Megumi, tohle asi nebude druhá třída co?" Zeptala jsem se trochu rozstřepaně. Pohledem mě propálil.

Tak a tady mi začaly výpadky paměti.

Takže vám to povyprávím, tak jak si to pamatuji.

Ten Kamo někam zmizel, já se s Medumim dostala do lesa, kde jsme narazili na Maki-senpai. Ta stromová kletba nám zatarasila cestu, takže jsme byli nuceni s ní bojovat.

Hm... Dál si pamatuju jak Fushiguro měl v sobě nějaké květy a objevili se Itadori a Todou. Nebyl tam i Panda-senpai?

,,Kasumi-chan? Můžeš bojovat?" Zeptal se Itadori, proč v něm vidím tak moc Sukunu? ,,Hm? Jo jistě." Řekla jsem a postavila se od bojové pózy.

Další výpadek paměti...

Bojovali jsme proti tomu, tak že pomocí Todouové techniky jsem se vyměňovali a bojovali s ním. Yuuji používal novou techniku, co jsem tak pochopila tak se jmenuje černý blesk.

Výpadek paměti.

Závoj, který pokrýval celý les se roztříštil. Spatřila jsem senseie. On umí levitovat?! To pixo. Jedinou technikou rozbombardoval tu speciální třídu. To, to nemohl udělat hned? Co robil celou tu dobu?!

Ještě, že nás Todou v čas upozornil, abysme se nepřibližovali. To co je za džuznu...díru.

,,Hej Naro? Jsi v pohodě?" Přišel ke mně Itadori-kun. ,,Jen mě bolí hlava." Usmála jsem se na něj ať si nedělá starosti, ale hned na to jsem zkolabovala. Naštěstí mě hned zachytil přitáhl k sobě. Cítila jsem jak mě někdo nesl v náruči, ale to je tak všechno.

Ty tetování strašně pálily. Jako by chtěl někdo roztavit mou kůži. Auu.

Takže poté co jsem viděla jen černo a kroutila se v bolestech a horku, tak jsem se probudila v mém pokoji. Na rukou jsem měla mokré ručníky a na čele jsem měla jakýsi papírek.

Vedle mojí posteli seděl Yuuji a spal. ,,Itadori?" Zašeptala jsem k němu. Na jeho tváři se stvořily ústa a otevřelo se jedno oko. ,,Takže Kasumi?" Zeptal se dost známý hlas Sukuny...