3. Kapitola

366 20 2
                                    

•Jessica POV•
Ráno mě probudil otravný zvuk mého budíku. Vypnula jsem ho a uvědomila si o kom se mi zdálo. Bylo to o paní Jolie. Nějaké moc velké detaily jsem si nepamatovala ale prostě tam byla ona. Dala jsem si chvilku na zpracování, abych si uvědomila, že se musím připravit do nové práce. Zvedla jsem se z postele, osprchovala se, udělala si hygienu a šla najít něco na sebe. V e-mailu nebyl napsáno o oblečení co bych si měla vzít na sebe vůbec nic. Zvolila jsem bíle šaty ke kolenům.

Přišla jsem tak akorát v čas. Bylo 7:50 takže jsem na nic nečekala a podle pokynů jsem šla rovnou do její kanceláře. Myslela jsem, že na ni budu muset čekat až taky přijde to jsem se ale pletla. Když jsem totiž vyjela výtahem do patnáctého patra viděla jsem ji jak je u stolu, kde včera byla nejspíš její osobní recepční. ,,Dobré ráno paní Jolie." Trochu nadskočila. ,,Dobré ráno slečno Fox. Jste zde brzy."-,,Já vím." Stydlivě jsem se usmála. ,,Pojď vše ti ukážu." Šla jsem do její kanceláře, tam mě zavedla ke dveřím, za kterýma byla místnost se stolem. Ta teď podle jejich slov bude moje malá 'kancelář'. Nebylo to vážně nic velkého ale stačilo mi to. ,,Dnes udělej prosím jen papírování a odepiš na nějaké e-maily. Kdybys cokoliv potřebovala jsem hned vedle a když tam nebudu já můžeš jít za Rachel." To určitě musela být ta žena ze včera. Poděkovala jsem jí a ona mě nechala o samotě, abych se 'zabydlela'.

Otevřela jsem svůj notebook a podívala se kolik toho je. Bylo to vážně jen pár zpráv takže jsem na nic nečekala začala odepisovat. Nebylo to nic složitého, měla jsem to za asi hodinu hotové. Mohla jsem se vrhnout na papírování, kterého už bylo hodně.

Během mé práce mě vyděsilo zaklepání na dveře. Otočila jsem se kdo by to mohl být a stála tam Rachel. ,,Ahoj řekla jsem si, že bych se šla oficiálně představit. Jsem Rachel."-,,Jessica ale to už víš." Obě jsme se trochu zasmály. ,,Jak všechno jde?"-,,Zatím dobře."-,,No kdybys potřebovala s něčím pomoc víš kde mě najít." Poděkovala jsem jí a když odcházela všimla jsem si, že paní Jolie není ve své kanceláři. Nějak jsem to neřešila a dál se dělala svoje.

•Angelina POV•
Opravdu přijel. Jak můj bratr včera řekl, tak i udělal. Čekala jsem na něj v přízemí když jako vždy přišel pozdě. ,,Kde si? Čekám tady a nahoře mi stojí práce." Řekla jsem přísným tónem. ,,Omlouvám se ti sestřičko." Jeli jsme mlčky ve výtahu když James přerušil ticho. ,,Kde je?"-,,V té místnosti u mé kanceláře." Jen jsem se v hlavě modlila, aby se choval slušně. Vím jaký v tomhle je.

Šla jsem mu nalít k pití mezitím co on pořad koukal skrz skleněné dveře na Jessicu. ,,Vypadá fakt dobře jen nepřijde mi jako tvůj typ." Položila jsem před něj sklenici vody, nechtěla jsem, aby pil alkohol. ,,Na to si přišel jak?"-,,Nevím nesedí mi k tobě." Protočila jsem nad jeho slovy očima.

V našem rozhovoru nás přerušila Jessica. ,,Ehm...paní Jolie, pane-" Byla roztomilá když byla nervózní. ,,Jen James."-,,Co potřebujete slečno Fox?" Přešla k mému stolu a podala mi nějaký papír. ,,Nejsem si úplně jistá co tady napsat." Podívala jsem se na papír, abych jí mohla poradit. Když jsem trochu zvedla pohled viděla jsem jak si ji James pořádně prohlíží. Chvíli se zastavil očima na jejím zadku, zatím jsem dělala, že nic nevidím. Jessice jsem řekla co s papírem dělat a ona s tichým poděkováním odešla k sobě. ,,Opravdu si na ni musel takhle zírat?" Řekla jsem to ostřeji než bylo v plánu. ,,Klid musel jsem zjistit co na ní vidíš. Teď už to chápu...To tělo je-" Přerušila jsem ho. ,,Nezkoušej tu větu dokončit!" Řekla jsem skrz zuby. Moje reakce ho očividně dost překvapila a mne vlastně taky. ,,Proč?"-,,Prostě ne." Sama jsem důvod nevěděla nikdy mi nevadilo když takhle  o nějaké mluvil ale u Jess ano. ,,Dobře no."

•Jessica POV•
Nevím kdo přesně ten James byl ale neměla jsem z něj dobrý pocit. Byl tam s ní opravdu dlouho přišlo mi, že s paní Jolie nebylo něco v pohodě. Dál jsme to nechtěla radši řešit a šla pracovat.

Vůbec jsem si neuvědomila kolik času už uběhlo dokud se v mých dveřích neobjevila paní Jolie. ,,Už je čas jít." Řekla mi mile. Vypnula jsem notebook, vzala si své věci a vyrazila ke dveřím. ,,Úplně jsem ztratila pojem o čase omlouvám se, že zdržuju."-,,Neomlouvejte se. Nevadí mi to." Chtěla jsem okolo ní projít ale ona mě zastavila svou rukou na mém zápěstí. ,,Vše bylo v pořádku?"-,,Ano bylo." Její stisk na mém zápěstí nebyl nějak pevný, spíš jemný jako samet. Pustila mě a já šla k výtahu a počkala jsem až dorazí.

Společně jsme šly až k východu. ,,Kde máš auto?" Zeptala se. ,,Nemám auto."-,,Chcete, abych vás odvezla domu?" Úplně jsem nechápala proč mi tohle nabízí. ,,Nechci otravovat domu to zas tak daleko nemám."-,,Neotravujete chci vás odvést. Pojďte." Šla jsem s ní na parkoviště kde už stalo jen pár aut. Přemýšlela jsem jaké by mohlo být její, pak ho odemkla takže jsem to poznala.

Otevřela mi dveře a čekala až nastoupím, já místo toho pořad jen obdivovala to auto

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Otevřela mi dveře a čekala až nastoupím, já místo toho pořad jen obdivovala to auto. Nakonec jsem se vzpamatovala a nastoupila. Interiér vozu byl udělaný tak čistě, sedačka byla opravdu pohodlná no prostě to byl luxus. ,,Tak kam to bude slečno-" Přerušila jsem ji. ,,Můžete mi prosím tykat?"-,,Dobře tak kam to bude?" Dala jsem jí svoji adresu.

Cesta byla tichá ani jedna z nás nic neřekla. Bylo to trochu nepříjemné ale opravdu to netrvalo dlouho a byli jsme před domem. ,,Tak jsme tady."-,,Moc vám děkuju." Vystoupila jsem a ona taky. ,,Děkovat mi nemusíš udělala jsme to ráda. Hezký zbytek dnes Jessico." Nestihla jsem ani odpovědět, už seděla v autě. Aspoň jsme jí zamávala když odjížděla pryč.

Nevím jak to dělala ale měla jsem jí plnou hlavu. Pořád jsem myslela na ten pocit když její ruka držela mé zápěstí nebo když mi nabídla ten odvoz. Bylo to divné ale zároveň hezké a příjemné. Vše jsem napsala Rayenovi, který mi odepsal něco ve stylu,jak moc mě určitě chce. Na to jsem mu odpověděla, že je to blbost protože já jsem proti ní nikdo. Napsal mi akorát, že pro mne zítra přijede před práci a řekneme si to osobně. Upřímně nevím co si o té ženě mám myslet.

1070slov
Budu moc ráda za zpětnou vazbu a votes🤍

You're MineKde žijí příběhy. Začni objevovat