You're Mine

20. Kapitola

•Jessica POV•
Za pár minut tady měla být Angelina a já byla pořád víc nervózní. Vlastně ani nevím z čeho není to poprvé co spolu někde budeme ale tohle mi přišlo prostě jiné.

Seděla jsem na posteli, když v tom někdo zaklepal na moje dveře. Rychle jsem se podívala na čas a bylo přesně 18h jako vždy na čas. Šla jsem tam a otevřela dveře. Přivítal mě pohled na Angelinu v béžových šatech s výstřihem do V. Ona si mě taky prohlédla a zářivě se usmála. ,,Vypadáš krásně."-,,To samé bych mohla říct já." Řekla jsem nazpět. ,,Můžeme jít?" Zeptala se a já přikývla. Obě jsme vyšly na chodbu já zamkla pokoj a Angelina mi nabídla svou paži, kterou jsem s úsměvem přijala. Společně jsme se vydaly do přízemí, kde na nás měl prý čekat řidič, který nás odveze do restaurace. 

,,Jak ses dneska měla?" Zeptala se během naší jízdy. ,,Skvěle, Stue byl moc milý." Odvětila jsem jí. ,,To jsem moc ráda."-,,A jaká byla tvoje schůzka?" Docela mě to zajímalo, protože jsem včera viděla, jak se tvářila, když mi to říkala. ,,Nebylo to ani tak hrozné, jak jsem čekala. Chlapi sice měli nějaké blbé poznámky ale na to už jsem si zvykla." Usmála se na mne a já pořád přemýšlela, kdy jí dát ten řetízek. Přišlo mi, že nejlepší bude vyčkat až na budeme v té restauraci. ,,A co jsi tam vlastně řešila?"-,,Nějaké dohody a podpisy. Nic zajímavého."

Přijely jsme do malé útulné restaurace, čekala jsem, že si půjdeme sednout k jednomu stolu ale Angelina mě vedla ještě dál. Pak jsme došly  ven, kde bylo několik dalších stolů. Posadily jsme se k jednomu stolu a já se mohla konečně pořádně porozhlédnout po svém okolí. ,,Je to tady nádherné."-,,Jsem ráda, že se ti to líbí." Odvětila mi. ,,Něco pro tebe mám." Nadzvedla jedno obočí a čekala co udělám. Vytáhla jsem krabičku a podala jí ji. ,,Co je to?"-,,Otevři to." Rozvázala malou mašli a otevřela ji. Najednou se jí úplně rozzářily oči při pohledu na zlatý řetízek. ,,Jess...To jsi neměla. Musel být dráhy."-,,Chtěla jsem." Vzala si ho do ruky a pořádně si ho prohlídla. ,,Zapneš mi ho?" Zvedla jsem se, abych se mohla postavit za ni a zapnout ho Když jsem si sedla zpět sama sobě jsem pogratulovala, protože jí seděl úplně krásně. ,,Děkuju." Řekla a rukou si po něm přejela. ,,Není zač."

•Angelina POV•
Byla jsem úplně vykolejená z toho dárku. Nečekala jsem, že by mi něco koupila a vlastně ani nechápu proč to udělala. Tak nebo tak mi to udělalo obrovskou radost, už si ani nepamatuju kdy naposled mi někdo něco koupil.

Konečně k nám dorazila nějaká obsluha. ,,Dobrý večer dámy. Co to bude?" Řekl číšník. ,,Zatím jen bíle víno. Jídlo si ještě vybereme." Oznámila jsem mu. ,,Chcete přinést celou láhev, abyste si mohly dolévat?"-,,Ano." S tím odešel a nechal nás vybrat si jídlo.

~~~

Během našeho rozhovoru o absolutně náhodných věcech mi začal zvonit telefon. Vytáhla jsem ho a podívala se kdo to je, překvapilo mě, že je to můj bratr. Nechtěla jsem se ale nechat rušit tak jsem si jen vypnula vyzvánění. ,,Mohla sis to zvednout nevadí mi to." Řekla Jess. ,,Určitě to není nic důležitého a počká to. Ty jsi teď přednější." Poslední věta mi vypadla z úst vlastně omylem ale Jessica na to nic neřekla a zářivě se usmála. ,,A kdo to byl?" Čekala jsem, že bude zvědavá. ,,James." Odpověděla jsem, při tom jméně jí trochu poklesl úsměv a teď mě zajímalo proč ale nechala jsem to. Je mi od začátku jasný, že s ním Jess moc nevychází a ani se jí nedivím po tom všem. ,,Aha ale možná chtěl vážně něco důležitého."-,,Počká." Řekla jsem znovu.  Víc jsme se o tom už nebavily. Pak mu ale budu muset stejně někdy zavolat nebo alespoň napsat, co potřeboval.

,,Takže nikoho nemáš?" Zeptala jsem se jí. ,,Já hah ne." Skvělý to je dobré vědět. ,,Ty?" Zavrtěla jsem hlavou a přišlo mi, že se docela vítězně usmála jako bych jí svou odpovědí potěšila.

,,Opovaž se. Pozvala jsem tě sem já, takže to taky zaplatím." Řekla jsem při placení naší večeře. Protočila očima ale dál neodmítala. Po zaplacení jsme se vydaly k autu, které nás mělo odvézt na hotel. Byla jsem rozhodnutá vzít Jessicu k sobě na pokoj a v úplném soukromí vyřešit jak to mezi námi je. Jen jsem se modlila ať to dopadne dobře.

~~~

•Jessica POV•
,,Šla bys semnou ještě ke mně prosím." Zeptala se Angelina u jejích dveří. Neviděla jsem důvod proč její nabídku odmítnout tak jsem souhlasila. Vstoupila jsem dovnitř a ona hned zamnou, ukázala mi ať se posadím. Místo toho, aby se taky posadila tak přešla k balkonu, který měla a nadechla se čerstvého vzduchu. Přišla mi docela dost na nervy jen ještě nevím z čeho. ,,Bude to znít šíleně a ano jsem si vědoma toho, že to není ani správné ale nezměním to. Chci mít hlavně jasno." Byla jsem z ní úplně zmatená. Co mohla mít na mysli? Snad mě nechce vyhodit z mé pozice nebo tak něco. Stoupla si přede mne a dívala se mi přímo do očí. ,,Šíleně jsem se do tebe zamilovala." Když takhle slova vyšla z jejích úst měla jsem pocit, že kdybych neseděla už ležím na zemi. ,,J-já..." Neměla jsem slov, pořád jsem zpracovávala co řekla. Nepřeslechla jsme se jen? To nemůže být přece možný, aby někdo jako ona měl city ke mně. Myslela jsem, že se mi něco takového stane jen ve snu. ,,To myslíš vážně?" Zeptala jsem se. ,,Ano." Odvětila mi. Zvedla jsem se ze svého místa, abych jí mohla čelit a ještě naposled se jí podívat do očí a zkusit najít náznak nějaké lži nebo humoru ale nic takového. Jednou rukou jsem pohladila její tvář, pak si stoupla na špičky a přitiskla své rty na její. Nebyl to dlouhý polibek ale stačil k tomu, aby Angelina pochopila moje city k ní. ,,Ty...Máš to stejně?!" Nebyla to vlastně ani otázka ale spíš jako kdyby se sama sebe snažila utvrdit o téhle skutečnosti. Když jsem přikývla na nic víc nečekala a znovu spojila naše rty v polibku. Přišla jsem si jako v sedmém nebi. Její baculaté rty na mých, její silné ruce na mých bocích a celkový pocit jejího těla, které se tisklo na to mé. Nechtěla jsem, aby tenhle okamžik někdy skončil. Nakonec jsme se ale stejně musely odtáhnout pro vzduch. ,,Takže už to nebude jen pracovní vztah?" Zeptala jsem se stydlivě. ,,Ne už nebude kotě." Řekla tiše.

1092slov
Konečně je to tady. Chci vám poděkovat za 1k přečtení a pozitivní ohlasy. Moc si toho vážím.🤍🤍