You're Mine

14. Kapitola

•Jessica POV•
Ráno jsem se probudila zase v posteli paní Jolie. Tentokrát si pamatuju úplně všechny události včerejšího večera. Pomalu jsem vstala a šla ji najít. V kuchyni nebyla, v obýváku taky, tak jsem se rozhodla prozkoumat zbytek domu. Nakonec jsem dorazila do její kanceláře, kde seděla a dělala něco na počítači. Vypadala tak krásně. Když se soustředila, vypadala tak sexy. Bože na co to myslím. Nemůžu o ní takhle přemýšlet, je to moje nadřízená. ,,Ehm paní Jolie?" Zvedla svůj pohled přímo na mne. ,,Už jsi vzhůru." Zvedla se, přešla ke mně. ,,Jak ti je?" Zeptala se. ,,Dobře chci vám poděkovat. Zase. Proč jste mě ale neprobudila?" Zeptala jsem se, protože obě máme dnes práci. ,,Dneska stejně nebylo nic zajímavého na programu. Tak jsem si řekla, že když udělám nějakou práci doma a ty si vezmeš volno, nic se nestane. A neděkuj mi furt, udělala jsem to ráda ale zajímá mě proč někdo jako ty jde do baru, když ví, že má potom práci." Sklopila jsem pohled a zamyslela co jí asi tak říct. ,,Jak jsem byla u vás tak mi volal nějaký chlap...Říkal takové divné věci. Jakože mě sleduje a tak. No a včera jsem z toho byla tak vystresovaná, že mě napadlo jen tohle." Paní Jolie si mezi tím šla sednout zpět na své místo za stolem. ,,Proč jsi mi to neřekla?"-,,Nechtěla jsem, abyste se tím zabývala."-,,Příště mi to řekni ano?" Přikývla jsem.

,,Sedni si." Ukázala na židli před stolem. ,,Příští týden odlétáme do Paříže." Vykulila jsem na ni oči a nevěřila jejím slovům. ,,Cože?"-,,Pořádá se tam módní přehlídka, no a já byla pozvaná. Ale hlavně nás tam čeká i práce." Řekla. ,,Takže pracovní cesta do Paříže?" Přikývla na souhlas. ,,Vím je to dost narychlo ale nevím to o moc déle než ty. Neboj všechny podrobné informace ti napíšu."-,,Dobře. A na jak dlouho to bude?" Zeptala jsem se. ,,Týden."

Ještě chvíli jsme probíraly, co všechno se tam bude dít. Pak jsem ale začala mít hlad, tak jsem se paní Jolie zeptala, jestli si můžu jít něco udělat. Ona souhlasila a řekla mi, že tam za chvíli přijde.

•Angelina POV•
Neuvěřitelně jsem se těšila. Ne na tu přehlídku ani na ten zbytek věcí, které nás tam čekají. Těšila jsem se, že s Jess budu tak dlouho, dalo by se říct o samotě. Samozřejmě mě to i trochu děsilo. Vím, že spolu nebudeme 24 hodin denně ale budeme spolu určitě trávit o hodně víc času než teď.

Zařídila jsem nám rezervaci v jednom luxusním hotelu. Poté jsem šla za Jessicou do kuchyně. Hrozně jí to tam slušelo. ,,Dáte si taky?" Zeptala se a tím mě vytrhla z transu. ,,Záleží co to bude?" Sedla jsem si na stoličku a dál pozorovat, jak jí to jde. ,,No bude to jen obyčejná omeleta."-,,Dám si moc ráda." Přikývla.

Celou dobu jsem z ní nebyla schopná spustit oči. Přijde mi úsměvné, že Jessica tu kuchyň používala už víckrát než já. Jsem totiž příšerná kuchařka. Během mého pozorování přišel i Remi. ,,No ahoj." Klekla jsem si k němu, abych ho mohla pořádně pomuchlat. Když jsem se podívala na Jess, zahlédla jsem její úsměv. Zvedla jsem se ze země, posadila se zpět, Remi si sednul vedle mne a spokojeně vrtěl ocasem.

,,Tady." Dala přede mne talíř s jídlem. ,,Vypadá to skvěle." Řekla jsem, počkala až se taky posadí a mohly jsme společně začít jíst. Při prvním soustu jsem si musela povzdechnout. Byla to tak úžasná chuť, že se to nedá ani slovy popsat. Nevím jak to udělala, já jediné co umím jsou vajíčka a ty za moc nestojí. ,,A chutná to ještě líp."-,,Děkuju." Začervenala se a dál jedla.

Během naší snídaně jsem slyšela zvonek. Přemýšlela jsem kdo by to mohl být ale nikdo mě nenapadl. Když jsem otevřela uviděla jsem tam Erika. ,,Ahoj, co tady děláš?"-,,Nemůžu jít navštívit svoji kamarádku?" Zeptal se. ,,Můžeš ale teď se to úplně nehodí."-,,Mluvíš jako kdybych tě od něčeho vyrušil." Řekl škádlivě. ,,Nech toho. Je tady Jess." Na nic víc nečekal a šel dovnitř. Rychle jsem zavřela dveře, aby tam ty dva nebyli dlouho sami.

Přijdu za nimi a vidím jak se spolu baví. ,,Neřekla si mi, že je až takhle fajn." Řekl Erik. ,,Ty se s ním bavíš o mně?" Já ho zabiju. ,,Jo párkrát jsem se o tobě zmínila." Sedla jsem si zpět ke svému talíři, abych mohla dojíst tu omeletu. Oba se zatím výborně bavili i beze mne. ,,Jo Angelino napadlo mě jestli bychom nešli příští týden někam do baru." Navrhl Erik. ,,Ráda bych ale čeká nás pracovní cesta." Odpověděla jsem mu. ,,Jak jako nás?"-,,No mne a Jess."-,,A kam to bude?" Zeptal se zvědavě. ,,Do Paříže a moc se ptáš."-,,Tak když ty mi nic neřekneš." Protočila jsem očima a slyšela malý chichot od Jess.

Nějakou dobu jsme si tam takhle ještě povídali, nakonec ale musel Erik odejít. ,,Rád jsem tě poznal Jess."-,,Já tebe." Objali se a to samé jsem pak udělala i já. Když odešel zavládlo nepříjemné ticho. To ale Jessica přerušila. ,,Měla bych jít už domu." Přikývla jsem a doprovodila ji ke dveřím. ,,Nechceš svést?"-,,Ne to je dobrý ráda se projdu. Děkuju za ten včerejšek a dnešek." Rozloučily jsme se a ona odešla. Věděla jsem, že ji uvidím zase v práci ale i tak mi tady chybí. Pořád jsem si ale připomínala naši pracovní cestu.

905slov
Kapitoly by zase měly vycházet normálně už mám po všem. Votes a komentáře potěší.🤍