Stříbrná růže

Setkání s temnotou

Malá štíhlá postava po jeho pravici se pevně tiskla k jeho boku.  Kupodivu z ní necítil žádný strach. Jako by u něj právě stála prázdná schránka. Právě spolu, on Severus Snape a zcela nová osoba, čistokrevná Rose Staryová stáli před branou do sídla Malfoyů kde se měli setkat s Voldemortem. Severus si stále nebyl jistý jestli jejich plán vyjde. Ale snažil se tím příliš nezabývat, protože jestli tohle mají být jeho poslední chvíle, chce je strávit beze strachu a stresu. 

,,Jste připravená?" zeptal se s předstíraným klidem. Na okamžik se setkal až s nepřirozeně jasnýma, zelenýma očima.  Severuse trochu zaskočilo, že tyto oči byly zcela bez citů. Samozřejmě, nepříliš zkušený pozorovatel by si takového faktu nevšiml, ale Severus se sledováním cizích lidí přímo živil.

,,Ano" chladnou noc protrhl bezcitný hlas, který postrádal jakoukoli vlastnost jeho majitelky. Severus na okamžik oněměl. Tohle, že byla vševědka Grangerová?

Možná ji smrt rodičů ovlivnila více, než si mysleli. 

,,Pak tedy půjdeme."

Vykročili ve stejnou chvíli, stejnou nohou jako by nebyli nic jiného než dva naprogramovaní roboti.

Zdálo se, že oba pocítili prudký náraz bariéry, který je oba málem srazil na kolena. Severus v touze se té palčivé bolesti zbavit, vytáhl hůlku a vyhrnul si rukáv, aby mohl dát jejich hostitelům najevo, že nejsou žádní vetřelci. 

Když bolest konečně polevila, Severus chytil svou bývalou studentku za paži a spolu s ní se rychlou chůzí vydal k sídlu Malfoyových. Neobtěžoval se zdržovat s klepáním a prudkým pohybem rozrazil dveře. Ocitli se v bílé uvítací hale. Což bylo docela ironické, když se právě ocitali v jámě zla.  Severus svým periferním zrakem zahlédl černou šmouhu, která se k nim vydávala pomalým krokem. 

,,Severusi... Jak se vede, starý příteli?" Lucius Malfoy, který se na něj právě kysele šklebil. Moc dobře totiž věděl, že nikdy přátelé nebyli. Samozřejmě, sem tam nějaká laskavost, ale rozhodně ne přátelská. 

Severus viděl jak smrtijedovy oči našly nový bod k zaměření. 

,,A koho sis to s sebou přivedl?" Lucius hladově očima přejížděl tělo mladé dámy vedle něho. Severus nevěděl co ho to popadlo, ale najednou jakoby se mu něco prudce zatáhlo v hrudi a téměř bezmyšlenkově si dívku přitáhl blíž k sobě. Ikdyž si uvědomil, že to co udělal bylo nemístné, svůj postoj nijak neměnil.

,,Jmenuje se Rose Starkyová. Mimochodem, jak se má tvoje žena?" vyplivl hořce a s výsměchem sledoval, jak Lucius pomalu ztrácí barvu. 

Jejich přátelský rozhovor přerušil příchod člověka, kterého si Snape opravdu zrovna nepřál zrovna vidět. Bellatrix Lestrengerová. Už teď cítil jak se mu vrací bolest hlavy.

,,Velmi nerada vás ruším, štěňata, ale Temný pán si vás přeje vidět v jídelně." začala temným hlasem, který zakončila jedním ze svých typických zachichotání.

Její černé oči se přichytily k malé postavě, která stála vedle Severuse.

,,Ach, ty jistě musíš být Rose." z jejího hrdla se ozvalo znechucené zasyčení. Šlo vidět, že novou dámu bere jako hrozbu pro její postavení u pána zla.

,,Pojďte za mnou." dodala pisklavým hlasem a houpavou chůzí se vydala pryč od nich.
Bohužel nemohli udělat nic jiného, než následovat Belatrix do spleti tmavých chodeb. Na stěnách visely obrazy s členy Malfoyovic rodiny. Severus se nepříjemně ošil. Vždy to tady nesnášel.

---------------------------------------------------

Hermiona se právě nacházela v černé  jídelně s Lordem Voldemortem a mohla s čistým srdcem říct, že se ani trochu nebála. Všechen strach, který z něj kdy měla jakoby zmizel.